Scharff Anton

Anton Scharff (1845–1903) byl vídeňský medailér a rytec hlavní mincovny ve Vídni, autor rakouských mincí korunové měny zavedené roku 1892 a portrétu císaře Františka Josefa I. na nich. Vytvořil velké množství portrétních medailí, střelecké dvouzlatníky i mince pro Srbsko, Bulharsko a Rumunsko.
| Narození | 10. června 1845, Vídeň |
|---|---|
| Úmrtí | 1903 |
| Působení | hlavní mincovna ve Vídni, pomocný rytec od roku 1866, od roku 1896 ředitel rytecké akademie |
| Titul | c. a k. komorní medailér |
| Mince Rakouska-Uherska | rakouské mince korunové měny z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. |
| Mince jiných států | Srbsko, Bulharsko (mimo jiné zlatých 100 leva 1894 z Kremnice), Rumunsko |
| Střelecké ražby | 2 zlatník 1880 na I. rakouské spolkové střelby ve Vídni, 2 zlatník 1885 na II. spolkové střelby v Innsbrucku (s B. A. Bussonem) |
Historie
Anton Scharff se narodil 10. června 1845 ve Vídni jako syn medailéra Johanna Michaela Scharffa. Od roku 1860 studoval na vídeňské akademii a roku 1862 nastoupil do rytecké akademie při vídeňské hlavní mincovně, kde ho učil Joseph Daniel Böhm. Roku 1866 se stal pomocným rytcem mincovny, o dva roky později rytcem.
Od počátku 80. let vedl ryteckou akademii, roku 1896 se stal jejím ředitelem; nesl titul komorního medailéra. Jeho medaile oživily rakouské medailérství, do té doby poznamenané přísně akademickým pojetím jeho učitele Böhma. Pracoval pro dvůr, šlechtu, města i spolky a pro zahraniční zadavatele: vytvořil medaile s portrétem Ludvíka II. Bavorského, medaili města Londýna k padesátému výročí vlády královny Viktorie (1887) nebo zlatou medaili k šedesátinám Johannesa Brahmse (1893). Na pařížské světové výstavě roku 1900 získal Grand Prix. Zemřel roku 1903; o rok později vydal August Loehr katalog jeho medailí a plaket a roku 1906 po něm Vídeň pojmenovala ulici v Meidlingu.
Mince a medaile
Nejznámějším Scharffovým dílem v oběhu jsou rakouské mince korunové měny, která v Rakousku-Uhersku nahradila zlatku. Pro nové mince vymodeloval v srpnu 1892 portrét Františka Josefa I. a vídeňská mincovna začala nové zlaté mince vydávat 7. listopadu 1892. Navrhoval i mince jiných států, například pro srbské panovníky z rodu Obrenovićů, bulharského knížete Ferdinanda I. Bulharského a rumunského krále Karla I. Rumunského; bulharských zlatých 100 leva z roku 1894 vzniklo v kremnické mincovně jen 2 500 kusů.
K rakouským ražbám patří i jeho oficiální střelecké dvouzlatníky z let 1880 a 1885. S českými zeměmi souvisí mimo jiné jeho medaile k jubileu pražské spořitelny (1875) nebo medaile chirurga Eduarda Alberta (1891). Antona Scharffa je třeba odlišit od Ferdinanda Leopolda Scharffa, mincmistra pražské mincovny v letech 1714–1746, jehož jméno se uvádí u pražských ražeb Karla VI. a Marie Terezie.
