Výtěžkové ražby

Výtěžkové ražby jsou mince ražené z kovu vytěženého v určitých dolech, na kterých je jméno nebo symbol dolu vyznačen. Tyto speciální pamětní mince měly velkou tradici hlavně z dolů na saské straně Krušných hor a představují unikátní spojení hornické tradice s mincovnictvím.

Historie

Výtěžkové ražby vznikly jako výraz hrdosti na místní hornickou tradici a kvalitu vytěženého kovu. Nejstarší doklady pocházejí ze saských dolů v Krušných horách, kde se tato praxe rozvinula již v 16. století během vrcholného období stříbrné horečky. Hornické cechy a dolní páni si nechávali razit speciální mince z prvotřídního kovu ze svých dolů jako důkaz kvality a jako prestižní dary pro významné hosty. V českých zemích se výtěžkové ražby objevily ve větší míře během 17. a 18. století v souvislosti s obnovením zájmu o těžbu drahých kovů. Habsburská monarchie podporovala tento způsob propagace hornického průmyslu, neboť zdůrazňoval bohatství říšských území. Vrchol této tradice nastal v 18. století, kdy vznikly nejslavnější české výtěžkové ražby z jílovských a jáchymovských dolů. Novodobá historie výtěžkových ražeb pokračovala i v 19. století s příbramskými a kutnohorskými experimenty. Dnes se výtěžkové ražby staly vyhledávanými sběratelskými předměty, které dokumentují nejen mincovní, ale i hornickou historii regionů.

Českými zlatými výtěžkovými ražbami jsou proslulé jílovské dukáty ražené ze zlata jílovských dolů z doby panování Josefa I. (1705-1711) a Karla VI. (1711-1740). Tyto mince nesou obraz svatého Jana Nepomuckého vznášejícího se nad hornickými výjevy, což symbolizuje ochranu patrona Čech nad důlní činností. Stříbrnými výtěžkovými ražbami jsou tolary Karla VI. z let 1717 a 1718 z pražské mincovny za mincmistra Scharffa a tolary Marie Terezie (1740-1780) z let 1758 a 1759 ražené v Praze mincmistrem Erdmannem. Tyto výtěžkové tolary byly vyrobeny ze stříbra jáchymovských dolů a často nesou jako označení pod dvouhlavým císařským orlem zkřížená hornická kladívka. Novodobější výtěžkovou mincí je příbramský zlatník z roku 1875 ražený ve vídeňské mincovně ze stříbra dolu svatého Vojtěcha na Březových Horách u Příbrami při dosažení rekordní hloubky 1000 metrů. Poslední významnou českou výtěžkovou ražbou je kutnohorský dvouzlatník z roku 1887 vyrobený ze stříbra z pokusů o obnovu dolování v kafkovském pásmu severně od Kutné Hory.

Zajímavosti

• Jílovské dukáty patří mezi nejkrásnější české mince vůbec a jsou dnes extrémně vzácné a ceněné sběrateli
• Příbramský zlatník z roku 1875 oslavoval první dosažení hloubky 1000 metrů ve svatovojtěšském dolu - tehdy světový rekord
• Výtěžkové tolary často obsahovaly zkřížená kladívka jako symbol hornické práce pod císařským orlem
• Některé saské výtěžkové ražby obsahovaly až 99% čistého stříbra, což byla výjimečná kvalita pro tehdejší dobu