Co mají společného starověký Řím, renesanční Itálie a habsburská císařovna? Všechny zanechaly po sobě mince a žetony, které přitahovaly pozornost nejen svou uměleckou hodnotou, ale i smyslnou symbolikou. Vydejte se s námi na cestu za nejodvážnějšími numismatickými kousky historie, kde se setkává umění, moc a lidská sexualita.
Proč se na mincích objevuje erotika?
Na první pohled se může zdát překvapující, že by se na oficiálních platidlech objevovaly erotické motivy. Erotické motivy však odráží sílu, plodnost a životní energii - hodnoty, které vládci a společnosti vždy chtěli propagovat. Mince byly odjakživa nositeli politických a kulturních poselství, a sexuality hrála v antickém světě zcela jinou roli než v křesťanské Evropě.
Zatímco ve starověkých civilizacích byla erotika vnímána jako přirozená součást života a božské moci, křesťanství přineslo jiný pohled na nahotu a sexualitu. Přesto se erotické motivy na mincích nevytratily úplně - pouze se staly rafinovanějšími, symboličtějšími, nebo se přesunuly do oblasti sběratelských žetonů a medailí.
Spintrie – římské žetony se sexuálními scénami
Nejslavnějšími a nejkontroverznějšími erotickými numismatickými artefakty v dějinách jsou bezesporu římské spintrie z 1. století našeho letopočtu. Tyto malé bronzové žetony, o něco menší než dnešní padesáticentové mince (přibližně 24 mm v průměru), zobrazují na jedné straně explicitní sexuální scény mezi mužem a ženou, zatímco na druhé straně nesou římskou číslici v ornamentálním věnci - od I do XVI.
Materiál a vznik spintrií
Spintrie byly raženy z bronzu nebo mosazi, měřily přibližně 20-22 mm v průměru a vyráběly se pouze v krátkém období. Známé jsou dvě série - první datovaná přibližně mezi lety 22-37 n.l. a druhá mezi lety 30-79 n.l. Zajímavé je, že všechny známé spintrie vznikly na jednom místě a nevykazují opotřebení typické pro běžně užívané mince, což může naznačovat jejich specifické využití.
Teorie o účelu spintrií
Odborníci dodnes diskutují o skutečném účelu těchto fascinujících žetonů. Nejrozšířenější teorií je jejich použití v nevěstincích místo běžných mincí s podobiznou císaře. Podle pozdějších historiků bylo za císaře Caracally dokonce trestné přinášet do nevěstince mince s císařovou podobou - takový čin byl považován za vlastizradu. Tato praxe však nemusí přímo souviset se vznikem spintrií.
Hlavní teorie o účelu spintrií
Je důležité zdůraznit, že všechny teorie o účelu spintrií zůstávají spekulativní a mezi odborníky neexistuje jednoznačný konsenzus. Nejpravděpodobnější jsou dnes tyto tři teorie:
Nevěstincová teorie: Použití v nevěstincích místo běžných mincí s císařovou podobou.
Herní teorie: Funkce jako žetony pro nějakou deskovní hru, kde číslice I až XVI představují bodové hodnoty.
Šatnová teorie: Použití jako šatnové žetony v lázních - v předměstských lázních v Pompejích byly objeveny nástěnné malby s erotickými scénami doprovázené čísly odpovídajícími těm na spintriích.
Komunikační funkce spintrií
Jedna z nejzajímavějších teorií se týká komunikační funkce spintrií v multikulturním prostředí římské říše. V impériu se setkávaly různé jazyky a kultury. Podle některých interpretací by syrský obchodník, který neuměl latinsky a připlul do Říma, díky obrázku přesně věděl, jakou službu očekávat. Vizuální komunikace tak překonávala jazykové bariéry.
Tuto teorii však komplikuje skutečnost, že stejné sexuální pozice se objevují na žetonech s různými čísly. Pokud by číslice udávala cenu služby, pak spojení konkrétní polohy s konkrétní cenou ztrácí smysl.
Řecko-římská božstva a symbolika plodnosti
Dlouho před vznikem spintrií se erotické motivy objevovaly na oficiálních mincích řeckých a římských měst ve formě božstev spojených s láskou, plodností a sexualitou.
Afrodité a Venus - bohyně lásky
Afrodité, řecká bohyně lásky a krásy, byla velmi populárním motivem na mincích. Její římský ekvivalent Venuše se objevovala na ražbách ještě častěji. Tyto bohyně nebyly zobrazovány pouze jako symbol krásy, ale také jako ochránkyně plodnosti a sexuality. Na mincích města Nagidos v Kilikii ze 4. století př. n. l. vidíme Afrodité na trůně, jak ji malý okřídlený Eros korunuje věncem.
Eros sám, božské ztělesnění fyzické lásky, se postupně rozvinul v plurál - erótés neboli "malé lásky", které doprovázejí bohyni. Římané jej zobrazovali jako buclaté okřídlené dítě s lukem a toulcem šípů - figuru, kterou dnes známe jako Cupida.
Priapus - bůh s gigantickým fallem
Nejexplicitnějším božským motivem byl bezesporu Priapus, bůh plodnosti a ochránce zahrad, hospodářských zvířat a mužského pohlaví. Priapus je charakteristický svým absurdně velkým, permanentně vztyčeným falem, což dalo vzniknout lékařskému termínu priapismus.
Podle legendy ho bohyně Héra prokletá již v Afroditině lůně, protože byla žárlivá na krásu jeho matky. Priapus se narodil s groteskně obrovským pohlavním údem, který však nemohl používat. Přesto se stal oblíbeným ochranným symbolem - jeho sochy stály v zahradách po celé říši a věřilo se, že odstraší zloděje.
Na mincích se Priapus objevoval především na provinciálních ražbách a na bronzových amuletních přívěscích. Jeho vyobrazení měla ochrannou funkci a byla velmi rozšířená nejen v Řecku a Římě, ale i v helénistických zemích.
Legendy lásky na mincích
Dvě řecká města na opačných stranách Dardanel - Sestos a Abydos - připomínaly na svých provinciálních bronzových mincích z 2. a 3. století legendární příběh lásky Hero a Leandera. Hero byla mladá kněžka Afrodité, která žila ve věži v Sestosu, zatímco její milý Leander bydlel přes úžinu v Abydosu. Každou noc Hero rozsvítila lampu ve věži, aby vedla Leandera při plavání přes úžinu. Jedné bouřlivé noci vítr sfouknul lampu, Leander se utopil a Hero ze zoufalství skočila z věže.
Na vzácných bronzových mincích vidíme naivní, ale dojemné zobrazení tohoto příběhu - nahého Leandera ve vodě a Hero na vrcholu věže s lampou. Nad nešťastnými milenci někdy létá Eros s pochodní lásky.
Erotika v renesanci
Renesance přinesla obnovu zájmu o antické motivy a zároveň nový pohled na individualitu a lidskou krásu. Renesanční medaile se staly ideálním médiem pro vyjádření osobních kvalit, aspirací a i milostných vztahů.
Portrétní medaile jako dary lásky
Renesanční portrétní medaile, které vznikly v Itálii ve 30. letech 15. století zásluhou Antonia Pisanella, sloužily nejen jako prostředek zvěčnění osobnosti, ale také jako velmi osobní dary vyjadřující obdiv a náklonnost. Umělec Leone Leoni v dopise Michelangelovi z roku 1561 píše, jak vyrobil medaili s Michelangelovým portrétem k jeho narozeninám a poslal mu čtyři kopie - dvě stříbrné a dvě bronzové - s těmito slovy: "Ta, která je v krabičce, je úplně vyčištěná. Uschovej si ji a opatruj pro lásku ke mně."
Medaile se zrcadlem - renesanční flirtovní technologie
Jedním z nejoriginálnějších typů byly medaile tajemného umělce známého jako Lysippos mladší. Tyto medaile měly reverz kompletně vyleštěný do zrcadlového lesku a na aversu nápis typu "DI LA IL BEL VISO ∙ E QVI IL TVO SERVO MIRA" (Na druhé straně obdivuj svou krásnou tvář ∙ a na této straně svého služebníka). Tento praktický, ač poněkud narcistní kousek umožňoval mladému dárci být "služebníkem" tolika milostným zájmům, kolik uznal za vhodné, aniž by musel dávat řezat skutečné tváře na povrch. A když se na ni díval sám, viděl svou vlastní podobu na obou stranách - skutečná renesanční technologie flirtu!
Tři Grácie jako symbol renesanční ženy
Velmi oblíbeným motivem renesančních medailí bylo zobrazení Tří Grácií, které symbolizovaly ideály renesanční ženy. Na medaili Giovanny degli Albizzi, pravděpodobně objednané jejím budoucím manželem Lorenzem Tornabuonim kolem roku 1486 k oslavě jejich nadcházející svatby, vidíme tři nahé postavy reprezentující CASTITAS, PVLCHRITVDO a AMOR (Cudnost, Krásu a Lásku) - tři klíčové koncepty spojované s renesanční ženou.
Levantské tolary Marie Terezie: ženská krása jako obchodní nástroj
Mezi nejúspěšnějšími obchodními mincemi v dějinách patří bezesporu levantské tolary císařovny Marie Terezie, které se razily od roku 1741 až do její smrti v roce 1780. Po její smrti se však stalo něco pozoruhodného - když Habsburkové změnili podobu mince na nového císaře, obchodníci ji v Levantě začali masově odmítat.
Půvab habsburské císařovny
Důvodem nebyla pouze stabilní kvalita stříbra, ale podle dobových interpretací i erotická přitažlivost samotného portrétu císařovny. Historické anekdoty zaznamenávají, že "bujný portrét císařovny měl u obyvatel Levanty silnou přitažlivost, protože v této oblasti byla plnější ženská postava považována za atraktivní". Marie Terezie byla zobrazena s decentní smyslností - její poprsí v královském rouše představovalo idealizovaný symbol ženské krásy, mateřství a plodnosti.
Vizuální kontrast k explicitním spintriím
Na rozdíl od explicitních římských spintrií používaly levantské tolary Marie Terezie decentní erotiku jako obchodní nástroj. Není to přímé zobrazení sexuality, ale rafinovaná idealizace ženské krásy, která působila stejně přitažlivě na obchodníky od Javy po Etiopii. Císařovna Marie Terezie se tak stala nejrozšířenější ženskou podobou na mincích v historii - její levantské tolary se razí už více než 240 let a odhaduje se, že jich bylo vyrobeno mezi 400 až 800 miliony kusů.
Císařský amulet
Tolary se používaly nejen jako platidlo, ale také jako amulety podporující plodnost. Skutečnost, že Marie Terezie porodila 16 dětí, činila z mince velmi úspěšný amulet pro ženy toužící po potomstvu. V islámských zemích se tolar nosil často přímo na kůži s hlavou císařovny skrytou před zraky, zatímco křesťanské ženy jej nosily s podobou Marie Terezie viditelnou jako odkaz na Pannu Marii, matku Ježíše.
Antinous - císařský milenec na mincích
Nesmíme opomenout ani jeden z nejpozoruhodnějších příběhů homosexuální lásky v numismatice. Antinous, nádherně krásný mladý Řek z Bithýnie, se setkal s císařem Hadriánem pravděpodobně v roce 123 n. l. a stal se jeho oblíbencem. Když Antinous tragicky zemřel utopením v Nilu v roce 130, zdrcený Hadrián ho nechal zbožštit a založil na jeho počest město Antinoöpolis.
Následně vznikl populární kult Antina jako boha lásky, který se rozšířil nejen v Egyptě, ale po celé říši. Více než 30 měst razilo mince nebo medailony na Antinovu počest ve více než 140 různých typech. Tyto mince se často nacházejí proděravené a silně opotřebované, což naznačuje, že byly používané jako amulety.
Moderní reprodukce a současné sběratelství
Erotické antické mince, zejména spintrie, zažívají v současnosti nebývalý zájem sběratelů. Originální spintrie patří mezi nejdražší římské žetony - kvalitní kusy se na aukcích prodávají za desetitisíce dolarů.
Problém padělků a reprodukcí
Vysoká poptávka po spintriích vedla už v 18. a 19. století k výrobě padělků, z nichž některé jsou velmi kvalitní a mohou oklamat i zkušené sběratele. Současný trh je zaplavený moderními reprodukcemi z cínu, stříbra nebo bronzu, které se prodávají jako historické kuriozity nebo sběratelské předměty.
Český medailér Petr Soušek se proslavil výrobou kvalitních replik spintrií, které používá k popularizaci antického umění. Jak sám píše: "Rozhodl jsem se vytvořit kompletní sadu kopií těchto velmi vzácných žetonů, přičemž u pár typů není již známo, jaký figurativní výjev nesly." Své repliky označuje signaturou P a S nebo dalšími variantami, aby je bylo možné odlišit od originálů.
Sběratelský trh dnes
Současní sběratelé erotických mincí se dělí do několika kategorií. První skupinu tvoří numismatici specializující se na římské starožitnosti, kteří vnímají spintrie jako součást širšího kulturního kontextu antického Říma. Druhou skupinu představují sběratelé erotických předmětů, které přitahuje především pikantní obsah. Třetí kategorií jsou investoři, kteří vnímají vzácné spintrie jako alternativní investici s potenciálem růstu hodnoty.
Kontroverze a cenzura
Erotické a lechtivé motivy na mincích vždy vyvolávaly kontroverze. V křesťanské Evropě byly takové zobrazení často zakazováné, nebo rovnou ničené. Papežský dvůr například v 16. století nařídil zakrytí "nevhodných" částí antických soch, a podobný osud potkával i numismatické sbírky.
Různé kulturní přístupy
Zajímavé je pozorovat, jak různé kultury přistupovaly k erotice na mincích. Zatímco římská společnost vnímala sexualitu jako přirozenou součást života a umění, byzantská říše pod vlivem křesťanství takové motivy postupně eliminovala. Islámský svět měl s lidskými podobami na mincích obecně problémy, natož s erotickými motivy.
Moderní totalitní režimy často vykazovaly paranoidní přístup k jakýmkoli erotickým motivům na penězích. Sovětský svaz například zadržoval a konfiskoval západní mince s "nevhodnými" motivy, včetně i nevinných symbolů, jako je nahá Britannia na britských mincích.
Antické (nehambaté) mince z našeho e-shopu
Odraz lidskosti v kovu
Studium erotických motivů na mincích nám poskytuje jedinečný pohled do duše různých civilizací. Mince byly vždy více než jen platební prostředek - byly to nástroje propagandy, symboly moci a odrazem společenských hodnot.
Římské spintrie odhalují pragmatický přístup antické společnosti k sexualitě. Renesanční medaile s milostnou tematikou dokumentují nový důraz na individualitu a osobní vztahy. Mariánské tolary ukazují, jak může být ženská krása využita jako diplomaický a obchodní nástroj.
Každá epocha přistupovala k erotice na svých mincích jinak - antický svět ji oslavoval jako projev božské síly a plodnosti, renesance ji využívala jako prostředek osobního vyjádření, novověk ji decentně stylizoval do symbolů krásy a moci. Společným jmenovatelem zůstává touha lidí všech dob vyjádřit svou lidskost, i tu nejintimnější, prostřednictvím trvalých a krásných předmětů.
Miroslav Uďan