Albrecht Braniborsko-Ansbašský
Albrecht Braniborsko-Ansbašský (též Albrecht Pruský) byl poslední velmistr Řádu německých rytířů v Prusku a v letech 1525–1568 první světský vévoda pruský. Roku 1525 přijal luterství a proměnil řádový stát v dědičné Pruské vévodství jako polské léno. Mince razil v Královci.
| Oblast | Hlavní informace |
|---|---|
| Život | 1490–1568; narozen v Ansbachu, zemřel v Tapiau |
| Rod | Hohenzollernové, franská větev |
| Matka | Žofie Jagellonská, sestra polského krále Zikmunda I. Starého |
| Velmistr | Volba v prosinci 1510, uvedení do úřadu v únoru 1511 |
| Pruský vévoda | 1525–1568 |
| Změna roku 1525 | Dědičné luteránské vévodství jako polské léno; Krakovský mír 8. dubna 1525 |
| Královecká univerzita | založena roku 1544 |
| Mincovna | Královec, německy Königsberg |
| Třígroše | Doložené ročníky 1535 a 1544; portrét a vévodská titulatura |
| Šilink 1530 | Písmeno A, hohenzollernský štítek a pruská orlice s písmenem S na hrudi |
Historie
Albrecht Braniborsko-Ansbašský se narodil roku 1490 ve franckém Ansbachu do rodu Hohenzollernů. Jeho matka Žofie byla dcerou polského krále Kazimíra IV. Jagellonského, takže polský král Zikmund I. Starý byl jeho strýcem. Po smrti velmistra Fridricha Saského ho v prosinci 1510 zvolili velmistrem Řádu německých rytířů a 13. února 1511 byl uveden do úřadu. Řádový stát v Prusku byl tehdy oslabený a od druhého toruňského míru z roku 1466 závislý na polské koruně.
Na říšském sněmu v Norimberku roku 1522 se Albrecht seznámil s kazatelem Andreasem Osiandrem a roku 1523 navštívil ve Wittenberku Martina Luthera. Luther mu radil odložit řádová pravidla, oženit se a proměnit Prusko v dědičné vévodství.
Albrecht tak učinil po dohodě se strýcem. Krakovským mírem z 8. dubna 1525 se řádový stát změnil v dědičné Pruské vévodství jako léno polské koruny a Albrecht v Krakově složil Zikmundovi I. lenní hold. Ještě téhož roku vydal církevní řád založený na Lutherových zásadách a vévodství se stalo protestantským státem. Roku 1526 se oženil s Doroteou Dánskou.
Řád jeho krok neuznal a zvolil nového nejvyššího představitele, Waltera z Cronbergu. Císař Karel V. vyhlásil nad Albrechtem roku 1532 říšskou klatbu, která však zůstala bez účinku. Roku 1544 založil Albrecht v Královci univerzitu, podle něj nazvanou Albertina. Po smrti první manželky se roku 1550 oženil s Annou Marií Brunšvicko-Lüneburskou. Zemřel 20. března 1568 na hradě Tapiau a nástupcem se stal jeho syn Albrecht Fridrich.
Mince Pruského vévodství
Albrechtovy mince ukazují proměnu státu, který je vydával. Místo řádové symboliky nesou jméno, portrét a erb vévody, a zároveň připomínají lenní vztah k Polsku. Na šilinku z roku 1530 je na líci iniciála A se zollernským štítkem, na rubu pruská orlice s písmenem S – iniciálou krále Zikmunda – na hrudi.
Trojgroše z mincovny v Královci nesou obrněnou polopostavu vévody a opis s titulem DVX PRVSSIE; doložené jsou například ročníky 1535 a 1544. Groš z roku 1534 s vévodovým profilem nese heslo Iustus ex fide vivit („spravedlivý z víry žije“).
