Beischlag
Beischlag je termín pro napodobení cizí mince z obchodních důvodů, hlavně ve středověku a v příhraničí. Napodoboval se obraz oblíbené cizí mince a kov měl většinou stejnou jakost, nejde tedy o padělek. Příkladem jsou jihlavské napodobeniny vídeňských feniků z 15. století.
| Význam | napodobení cizí mince z obchodních důvodů, při zachování jakosti kovu |
|---|---|
| Období | převážně středověk |
| Původ slova | německy původně prodloužený domovní práh; holandská nařízení 15. století nazývají byslagen mince ražené pod cizím typem |
| Jiné názvy | nachschlag, nachahmung |
| Rozdíl od padělku | padělek předstírá vyšší hodnotu, než má kov; beischlag má jakost vzoru |
| Příklad z českých zemí | drobné stříbrné mince z Jihlavy a jihočeského Rožmberka z počátku 15. století podle vídeňských feniků |
Historie
Slovo beischlag označovalo v němčině původně prodloužený domovní práh. Holandská nařízení 15. století nazývala byslagen mince ražené pod cizím typem. V numismatice termín znamená napodobení cizí mince z obchodních důvodů, převážně ve středověku. Dělo se tak nejčastěji v příhraničních oblastech, kam se hodnotná cizí mince dostávala s obchodem.
Napodoboval se obraz vzoru a jakost kovu byla většinou shodná. Tím se beischlag liší od padělku, jehož smyslem je vydávat horší kov za minci vyšší hodnoty. Německá numismatická terminologie řadí beischlagy výslovně mimo padělky a rozumí jimi napodobeniny, které podle zákonné mincovní stopy a přesně podle vzoru razil někdo, kdo k tomu nebyl oprávněn.
Napodobovaly se mince, které ovládaly obchod. Kolínské denáry ražené od 11. století se napodobovaly ve Frísku, Vestfálsku i Sasku a za císaře Fridricha I. Barbarossy obíhalo mnoho beischlagů kolínských denárů s obrazem duchovního a opisem Hitarc. Janované, kteří po roce 1261 získali od byzantských Palaiologů Peru, tam razili napodobeniny benátských zlatých cekinů.
V českých zemích je typickým příkladem ražba drobných stříbrných mincí v Jihlavě a v jihočeském Rožmberku na počátku 15. století, které podle numismatika Pavla Radoměrského napodobovaly soudobé vídeňské feniky. Ty svou jakostí převyšovaly soudobé drobné české mince, a proto se s obchodem hojně dostávaly na naše území. Jihlavské napodobeniny se podle iniciál A R spojují s měšťanem Aurifaberem, který se v první polovině 15. století podílel na ražbě mincí v Jihlavě.
Novověké příklady
V novověku se termín používá pro ražby, které přesně kopírují oblíbenou obchodní minci. Příkladem jsou napodobeniny holandských lvích tolarů ražené v 17. století například v Emdenu, Braniborsku a Innsbrucku, tereziánské tolary s letopočtem 1780, které se razí dodnes, a holandské dukáty ražené roku 1831 ve Varšavě.
