Bruggy

Bruggy byly ve středověku jedním z nejbohatších a nejvýznamnějších měst Evropy, centrum mezinárodního obchodu a bankovnictví ve Flandrech. Město proslulo jako sídlo burgundské mincovny, která razila jedny z nejkvalitnějších zlatých a stříbrných mincí pozdního středověku, a jako kolébka moderního bankovnictví, kde vznikly první burzy a sofistikované finanční nástroje.

Historie

Bruggy vznikly v 9. století kolem pevnosti chránící pobřeží před vikingskými nájezdy. Název města pochází z germánského slova Brugga znamenající most nebo přístav. Strategická poloha u ústí řeky Zwin do Severního moře předurčila Bruggy k roli významného obchodního centra. Od 11. století se město rychle rozvíjelo díky výrobě kvalitního sukna a obchodu s Anglií, odkud se dovážela vlna. Ve 12. století získaly Bruggy městská práva a staly se členem vlámského hanzovního spolku, což jim otevřelo přístup k lukrativnímu obchodu v Baltském moři.

Zlatý věk Brugg nastal ve 13. až 15. století, kdy se město stalo hlavním obchodním uzlem spojujícím středomořský obchod italských měst s baltským obchodem Hanzy. V Bruggách sídlily faktorie všech významných evropských obchodních domů - benátských, janovských, florentských, ale také německých z Lübecku, Hamburku a Kolína nad Rýnem. Portugalští a španělští kupci přiváželi koření z nově objevených zámořských území. Bruggy se staly největším skladištěm zboží v severní Evropě a fakticky fungovaly jako první mezinárodní tržiště, kde se určovaly ceny pro celý kontinent.

Za vlády burgundských vévodů v 15. století dosáhly Bruggy vrcholu prosperity. Filip III. Dobrý učinil z Brugg své hlavní sídlo a centrum burgundské administrativy. Ve městě pracovali nejvýznamnější vlámští malíři jako Jan van Eyck a Hans Memling, jejichž díla zdobila domy bohatých patricijů a obchodníků. Bruggy se staly centrem luxusní produkce - zde se vyráběly nejjemnější krajky, gobelíny, iluminované rukopisy a zlatnické výrobky. Burgundští vévodové zde založili Řád zlatého rouna roku 1430, jehož první kapitula se konala v bruggském kostele.

Úpadek Brugg začal koncem 15. století zanesením řeky Zwin, která spojovala město s mořem. Poslední ranou bylo povstání proti Maxmiliánu I. Habsburskému v letech 1482-1492, kdy byl budoucí císař dokonce několik měsíců vězněn bruggskými měšťany. Po potlačení vzpoury přesunul Maxmilián obchodní privilegia do Antverp, které převzaly roli hlavního obchodního centra Nizozemí. Bruggy postupně upadaly a ve 17. století se staly provinčním městem. Paradoxně právě tento úpadek zachoval středověký ráz města, které dnes patří mezi nejlépe dochovaná historická centra v Evropě a je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.

V 19. století došlo k částečnému oživení Brugg vybudováním průplavu Zeebrugge, který městu vrátil přístup k moři. Rozvoj turistiky ve 20. století učinil z Brugg jedno z nejnavštěvovanějších měst Belgie. Dnes jsou Bruggy označovány jako Benátky severu díky své síti kanálů a zachovalé středověké architektuře. Město je důležitým kulturním centrem Flander a sídlem Evropské koleje, prestižní postgraduální instituce.

Mincovnictví a finanční inovace

Bruggská mincovna patřila k nejvýznamnějším v burgundském státě a později ve španělském Nizozemí. Od 14. století zde byly raženy zlaté a stříbrné mince vysoké kvality, které se staly mezinárodně uznávanou měnou. Nejslavnější bruggskou ražbou byl burgundský zlatý jezdec (cavalier d'or) zobrazující vévodu na koni, který se stal vzorem pro podobné ražby v celé Evropě. Ve stříbře se razily groše zvané botdrager podle postavy světce nesoucího model kostela. Za vlády Karla V. produkovala bruggská mincovna zlaté karolusy a stříbrné patagony, které byly hlavní obchodní mincí v zámoří.

Bruggy byly kolébkou mnoha finančních inovací. Roku 1309 zde byla založena první evropská burza rodinou Van der Beurse, podle jejíhož jména dostaly burzy své označení. V domě této kupecké rodiny se scházeli obchodníci k uzavírání obchodů a směně peněz. Bruggští bankéři vyvinuli systém převoditelných směnek, které umožňovaly bezhotovostní platby napříč Evropou. Ve městě vznikl první organizovaný devizový trh, kde se stanovovaly kurzy mezi různými evropskými měnami. Bruggská Wisselbank založená ve 14. století se stala vzorem pro pozdější amsterdamskou a hamburskou banku.

Zajímavosti

• Výraz burza používaný po celém světě pochází z bruggské kupecké rodiny Van der Beurse, v jejímž domě se konaly první organizované obchody s cennými papíry.
• V Bruggách byla roku 1473 vytištěna první kniha v anglickém jazyce - William Caxton zde vydal svůj překlad Historie Tróje.
• Bruggská Madona, mramorová socha od Michelangela, je jediným jeho dílem, které opustilo Itálii za umělcova života - zakoupil ji bruggský obchodník roku 1506.
• Ve středověku byly Bruggy tak bohaté, že místní patricijské ženy nosily čepce zdobené pravými diamanty, což vedlo ke vzniku slavné bruggské krajky jako levnější napodobeniny.