Českobudějovická mincovna
Českobudějovická mincovna byla jihočeská mincovna, jejíž hlavní období trvalo od srpna 1569 do 23. listopadu 1611. Za Maxmiliána II. a Rudolfa II. razila ze stříbra z dolů u Rudolfova zlatníky, tolary, dvoutolary i drobné mince; zlaté mince nerazila. Vznikla přesunem ražby z Prahy, kde vypukl mor.
| Ražba za Habsburků | srpen 1569 – 23. 11. 1611 |
|---|---|
| Panovníci | Maxmilián II., Rudolf II. |
| Zdroj stříbra | doly u Rudolfova |
| Mincmistři a správci | Tobiáš Gebhart (1569–1578), Kryštof Schönfeld (1578–1584), Kryštof Mattinghofer (1584–1611) |
| Značky | lví hlava (Gebhart, Mattinghofer), šesticípá hvězda nebo iniciály C S (Schönfeld) |
| Nominály za Maxmiliána II. | zlatník, 1/2-zlatník, 10-krejcar, 2-krejcar, krejcar; po obnovení tolarové měny (1573) tolar, 1/2-tolar, 1/4-tolar, bílý groš, bílý peníz |
| Nejvyšší nominál | 2-tolar (Rudolf II.) |
| Zlaté mince | nerazila |
Historie
Mincovní činnost je v Českých Budějovicích poprvé doložena ve 13. století; z této doby se městu připisují některé typy brakteátů.
Podruhé se zde začalo razit kolem roku 1470, kdy bylo město načas v moci uherského krále Matyáše Korvína. Ražby z tohoto období nejsou spolehlivě určeny. Připisují se jim jednostranné stříbrné mince s půleným uherským a českým znakem, jiní badatelé je však kladou do Olomouce.
Nejvýznamnější etapa spadá do let 1569–1611. Roku 1568 vypukl v Praze mor, a proto bylo rozhodnuto přemístit pražskou mincovnu na přechodnou dobu do Českých Budějovic, z jejichž okolí se do Prahy dodávalo větší množství stříbra. Přestože pražská mincovna brzy obnovila činnost, v Budějovicích se začalo mincovat v srpnu 1569. Mincovna zpracovávala stříbro výhradně z okolních dolů, zejména z Rudolfova.
Za vlády Maxmiliána II. se mincovna řídila mincovním řádem z roku 1561, který zavedl zlatníkovou měnu. Razila zlatníky (60-krejcary) s ročníky 1569–1572, půlzlatníky (30-krejcary) 1569–1573, 10-krejcary 1569, 2-krejcary 1569–1572 a krejcary 1570–1572. Po obnovení tolarové měny roku 1573 přešla na obvyklé nominály této soustavy: tolary, půltolary, čtvrttolary, bílé groše a bílé peníze. Za Rudolfa II. razila dvoutolary, tolary, půltolary, čtvrttolary, bílé groše, malé groše a bílé peníze; část dvoutolarů, tolarů a bílých grošů je bez letopočtu.
Ve vedení mincovny se vystřídali mincmistr Tobiáš Gebhart (1569–1578), správce Kryštof Schönfeld (1578–1584) a mincmistr Kryštof Mattinghofer (1584–1611). Od 90. let 16. století těžba stříbra v okolních dolech nezadržitelně klesala, což se projevilo i v práci mincovny. Uzavřena byla 23. listopadu 1611, krátce po abdikaci Rudolfa II.
Značky mincmistrů
Českobudějovické ražby se určují podle značky mincmistra. Tobiáš Gebhart a Kryštof Mattinghofer označovali mince lví hlavou v různém provedení, Kryštof Schönfeld šesticípou hvězdou a v jediném případě iniciálami C S. Gebhart vedl v letech 1577–1583 také mincovnu v Praze.
