Christoph Franz von Buseck
Christoph Franz von Buseck (1724–1805) byl poslední kníže-biskup bamberský, tedy duchovní i světský vládce zároveň. Zvolen byl roku 1795, za válek s revoluční Francií uprchl do Prahy a Saalfeldu a roku 1802 přišel o světskou vládu, když Bavorsko obsadilo a připojilo bamberské knížecí biskupství.
| Život | 28. prosince 1724 – 28. září 1805 |
|---|---|
| Místo narození | Jagstberg |
| Biskupský úřad | Bamberk, 1795–1805 |
| Konec světské vlády | 29. září 1802, po obsazení Bavorskem |
| Postavení | Poslední kníže-biskup bamberský |
| Koadjutor a nástupce | Synovec Georg Karl von Fechenbach, od roku 1800 |
| Doložené stříbrné nominály | Konvenční tolar, půltolar a 20krejcar z roku 1800 |
| Tolar 1800 | Biskupský erb a pohled na Bamberk; Davenport 1941 |
Historie
Christoph Franz von Buseck se narodil 28. prosince 1724 v Jagstbergu (dnes část obce Mulfingen v Bádensku-Württembersku) do šlechtického rodu. Jeho strýc Amand von Buseck byl knížetem-biskupem ve Fuldě. Bamberské knížecí biskupství patřilo k duchovním knížectvím Svaté říše římské: biskup zde nebyl jen představeným diecéze, ale i panovníkem se státní správou, příjmy a vlastním soudnictvím.
Biskupem bamberským byl zvolen roku 1795, v sedmdesáti letech; na kněze byl vysvěcen až po volbě. Biskupské svěcení přijal 16. srpna 1795 od svého synovce Georga Karla von Fechenbach, knížete-biskupa würzburského. Současníci ho považovali za slabého vládce, který se nechal ovládat dvěma oblíbenci.
Za první koaliční války uprchl roku 1796 před francouzskými vojsky do Prahy a roku 1799 do Saalfeldu. Do Bamberku se vrátil roku 1800 a téhož roku si prosadil synovce Fechenbacha za koadjutora s právem nástupnictví.
Konec samostatného knížectví přinesla sekularizace duchovních států v letech 1802–1803. Bavorsko obsadilo bamberské území a 29. září 1802 se Buseck musel vzdát světské vlády; roku 1803 byla zrušena i bamberská univerzita. Biskupem zůstal až do smrti 28. září 1805 v Bamberku.
Mince Christopha Franze von Busecka
Jako světský panovník razil Buseck vlastní mince. Doložené jsou stříbrné ražby s letopočtem 1800 podle konvenční měny: tolar, půltolar a 20krejcar. Na líci konvenčního tolaru je opis CHRISTOPH FRANZ BISCHOF ZU BAMBERG DES H R R FÜRST a vícepolní biskupský erb s letopočtem rozděleným na 18–00. Rub nese pohled na město s nápisem BAMBERG a opis NACH DEM CONVENTIONSFUSS – X EINE FEINE MARK: podle konvenční stopy se z kolínské hřivny ryzího stříbra razilo deset tolarů. Exemplář berlínského Mincovního kabinetu váží 28,09 g a má průměr 40 mm. Půltolar nese pohled na město v oválu.
