Ferdinand II.

Ferdinand II. (1578–1637) byl český král, uherský král a císař Svaté říše římské z rodu Habsburků, jehož vláda je neodmyslitelně spjata s počátkem třicetileté války a významnými změnami v českém mincovnictví. Jeho razby představují důležitou kapitolu numismatické historie, zejména tolary a dukáty z období kiperové inflace.

Historie

Ferdinand II. Štýrský se narodil 9. července 1578 v Grazu jako syn arcivévody Karla II. Štýrského a Marie Anny Bavorské. Po smrti svého bratrance Matyáše II. v roce 1619 se stal českým králem, přičemž jeho nástup na trůn bezprostředně vyvolal české stavovské povstání. České stavy jej sesadily a zvolily za krále Fridricha Falckého, což vedlo k bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620, která znamenala zlom v českých dějinách.

Po vítězství na Bílé hoře Ferdinand II. tvrdě potlačil české povstání a zahájil rekatolizaci českých zemí. Jeho vláda znamenala konec náboženské svobody zaručené Rudolfovým majestátem a začátek systematické protireformace. V roce 1627 vydal Obnovené zřízení zemské, které výrazně omezilo práva českých stavů a učinilo z Čech dědičnou monarchii habsburského rodu.

Z hlediska mincovnictví je Ferdinandova vláda spojována především s takzvanou kiperovou inflací let 1619–1623, kdy docházelo k masivnímu znehodnocování mincí. Panovník pronajal mincovní regál konsorcii podnikatelů v čele s Albrechtem z Valdštejna, Karlem z Lichtenštejna a Pavlem Michnou z Vacínova. Tito podnikatelé, známí jako mincovní konsorcium, rychle zbohatli na ražbě podhodnocených mincí, zatímco běžné obyvatelstvo dramaticky zchudlo.

Ferdinand II. razil mince v mnoha mincovnách napříč svými državami. V českých zemích to byly především Praha, Kutná Hora a České Budějovice, v rakouských zemích Vídeň, Štýrský Hradec a Hall v Tyrolsku, v Uhrách Kremnica a Bratislava. Jeho portréty na mincích zobrazují typického habsburského panovníka s charakteristickým předkusem, vousy a často s laurovým věncem císaře.

Během jeho vlády byly raženy různé nominály od drobných krejcarů přes groše až po reprezentativní tolary a zlaté dukáty. Zvláště ceněné jsou dnes jeho víceduchovní ražby, například desetidukáty, které sloužily jako dary významným osobnostem nebo k reprezentaci panovnické moci.

Mincovní typy a charakteristika

Mince Ferdinanda II. se vyznačují bohatou ikonografií typickou pro období baroka. Na aversu je zpravidla portrét panovníka s latinským opisem obsahujícím jeho titulaturu, na reversu pak nejčastěji dvouhlavý říšský orel s habsburským erbem na prsou. U českých ražeb se objevuje také český lev, u uherských ražeb uherský znak.

Mezi nejvýznamnější ražby patří tolary, které byly raženy ve velkém množství variant. Kiperové tolary z období 1621–1623 obsahovaly výrazně méně stříbra než standardní tolary, což bylo součástí inflační politiky. Po ukončení kiperové inflace se kvalita mincí postupně vrátila k původním standardům.

Zlaté mince, především dukáty, si udržely stabilní kvalitu po celé období Ferdinandovy vlády. Byly raženy jako jednoduché dukáty i jako násobky – dvojdukáty, trojdukáty až desetidukáty. Tyto mince sloužily nejen jako platidlo, ale také jako diplomatické dary a prostředek reprezentace.

Portrétní zpracování na mincích Ferdinanda II. prošlo během jeho vlády vývojem. Rané ražby jej zobrazují jako mladého muže, pozdější ražby ukazují stárnoucího panovníka s plnovousem. Kvalita ražby se výrazně lišila podle mincovny a období, přičemž nejkvalitnější ražby pocházely z hlavních mincoven ve Vídni a Praze.

Zajímavosti

• Ferdinand II. byl jediným českým králem, který byl sesazen českými stavy a poté se na trůn vrátil vojenskou silou
• Během kiperové inflace za jeho vlády některé mince ztratily až 90 % své původní hodnoty
• Jeho nejslavnější vojevůdce Albrecht z Valdštejna získal právo razit vlastní mince ve svém frýdlantském vévodství
• Některé vzácné desetidukáty Ferdinanda II. dnes dosahují na aukcích cen přesahujících milion korun
• Ferdinand II. zavedl povinnost označovat mince značkami mincmistrů, což dnes pomáhá numismatikům při určování původu ražeb