Forint

Forint je historická měnová jednotka, která patří mezi významné středověké a novověké měny střední Evropy. Vycházela z florentského fiorino d'oro (zlatého florinu), jenž byl první významnou zlatou mincí středověké Evropy. V Uhersku se forint stal předchůdcem zlatníku (guldenu) a později se jeho název přenesl i na moderní maďarskou měnu. Název odvozuje své pojmenování od italského města Florencie, kde se původní zlaté mince začaly razit ve 13. století.

Historie

Původ forintu sahá až do roku 1252, kdy italské město Florencie začalo razit zlaté mince zvané fiorino d'oro (florentský zlatý). Tyto mince o váze přibližně 3,5 gramu ryzího zlata se díky své stabilní hodnotě a vysoké kvalitě rychle staly mezinárodním platidlem používaným v obchodě po celé Evropě. Na líci nesly symbol Florencie - heraldickou lilii, na rubu pak postavu sv. Jana Křtitele. Obchodníci, bankéři a směnárníci tyto mince šířili severně od Alp, kde se staly vzorem pro mnohé místní měny.

V Uhersku se zlatý florén (forint) začal razit za vlády Karla I. Roberta z Anjou v roce 1325, ve stejném roce jako v českých zemích za Jana Lucemburského. Uherský florén byl velmi kvalitní zlatou mincí a stal se vyhledávaným platidlem v mezinárodním obchodě. Během vlády Ludvíka I. Velikého a Matyáše Korvína byl uherský forint jednou z nejrespektovanějších měn ve střední Evropě. V habsburské monarchii byl forint (v německých zemích nazývaný gulden) oficiální měnou až do měnové reformy v roce 1892, kdy byl nahrazen korunou v poměru 1 forint (zlatník) = 2 koruny.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatiky mají historické forinty značnou sběratelskou hodnotu, která závisí především na jejich stavu, vzácnosti ročníku a panovníkovi, za kterého byly raženy. Zvláště cenné jsou uherské zlaté forinty z období středověku a rané renesance, které jsou považovány za vrcholná díla mincovního umění své doby. Pro investory představují tyto historické zlaté mince zajímavou alternativu k moderním investičním mincím, neboť jejich hodnota je dána nejen obsahem drahého kovu, ale i historickým a numismatickým významem.

Příklady

Mezi nejznámější historické ražby patří uherské zlaté forinty Karla Roberta z Anjou, Ludvíka I. Velikého a Matyáše Korvína s vyobrazením uherských heraldických symbolů a svatých patronů. Z pozdějšího období jsou známé stříbrné forinty (zlatníky) Františka Josefa I. ražené v letech 1857-1892 v mincovnách ve Vídni, Kremnici a dalších městech habsburské monarchie. Pro území dnešního Maďarska je také významnou raritou přechodový forint z roku 1946, který nahradil hyperinflací znehodnocené pengő a stal se základem moderní maďarské měny.

Zajímavosti

• Forint byl jednou z prvních zlatých mincí ražených ve střední Evropě po staletích, kdy dominovala pouze stříbrná platidla.
• V Rakousko-Uhersku se tytéž mince nazývaly různě podle území - v rakouské části gulden, v Uhersku forint, v českých zemích pak zlatý nebo zlatník.
• Moderní maďarský forint, zavedený v roce 1946, navazuje svým názvem na historickou tradici, ačkoliv jde o zcela jinou měnu.
• Dnešní lidové označení „pětka" pro desetikorunu v českých zemích pochází právě z dob přechodu z forintů (zlatníků) na koruny, kdy 5 zlatých odpovídalo 10 korunám.