Fridrich August I. Saský
Fridrich August I. Saský (1750–1827) z rodu Wettinů byl v letech 1763–1806 posledním saským kurfiřtem jako Fridrich August III. a v letech 1806–1827 prvním saským králem, v letech 1807–1815 také vévodou varšavským. Spojenectví s Napoleonem stálo Sasko roku 1815 víc než polovinu území.
| Dynastie | Wettinové, albertinská větev |
|---|---|
| Saský kurfiřt | 1763–1806 jako Fridrich August III. |
| Saský král | 1806–1827 jako Fridrich August I. |
| Vévoda varšavský | 1807–1815 |
| Životní data | 23. prosince 1750 – 5. května 1827 |
| Nástupce v Sasku | Antonín I. Saský |
| Numismatický význam | Konvenční tolary z drážďanské mincovny s kurfiřtským i královským titulem jednoho panovníka |
Historie
Fridrich August I. Saský se narodil 23. prosince 1750 v Drážďanech v albertinské větvi rodu Wettinů. Po smrti otce Fridricha Kristiána se v prosinci 1763 stal saským kurfiřtem jako Fridrich August III.; do roku 1768 za něj vládla regentská správa jeho matky Marie Antonie Bavorské a strýce prince Xavera. Převzal zemi, kterou hospodářsky i lidsky vyčerpala sedmiletá válka.
Wettinové už v 18. století dvakrát obsadili polský trůn, a proto polská ústava 3. května 1791 určila Fridricha Augusta nástupcem krále Stanislava Augusta Poniatowského. Kurfiřt korunu nepřijal, protože se obával sporu s Rakouskem, Pruskem a Ruskem, a druhé a třetí dělení Polska (1793 a 1795) polský stát zrušilo.
Ve válce roku 1806 stálo Sasko nejprve na straně Pruska. Po pruské porážce se přiklonilo k Napoleonovi I. Bonapartovi: mírem v Poznani z 11. prosince 1806 vstoupilo do Rýnského spolku a stalo se královstvím a 20. prosince 1806 byl kurfiřt vyhlášen saským králem jako Fridrich August I. Roku 1807 dostal do správy nově vytvořené Varšavské knížectví s titulem vévody varšavského, který držel do roku 1815.
Po nezdaru Napoleonova tažení do Ruska roku 1812 zůstal král jeho spojencem i v roce 1813. Po bitvě u Lipska v říjnu 1813 jej spojenci zajali a internovali ve Friedrichsfelde u Berlína. Na Vídeňském kongresu se o osudu Saska tvrdě vyjednávalo; smlouvou z května 1815 připadlo Prusku 57 % saského území a 42 % obyvatel. Fridrich August se vrátil do zmenšeného království a vládl v něm až do smrti 5. května 1827 v Drážďanech. Protože nezanechal syna, nastoupil po něm mladší bratr Antonín I. Saský.
Mincovnictví a ražby za Fridricha Augusta
Roku 1763 přistoupilo Sasko ke konvenční měně: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 10 tolarů, tolar tedy obsahoval 23,386 g ryzího stříbra. Saské konvenční tolary to uvádějí přímo na rubu nápisem X EINE MARCK F, za krále ZEHN EINE FEINE MARK. Hlavní mincovnou byly Drážďany.
Na kurfiřtských tolarech stojí opis FRID AUGUST D G DUX SAX ELECTOR a na rubu saský znak pod kurfiřtským kloboukem, na královských FRIEDR AUGUST KOENIG V. SACHSEN a znak pod královskou korunou. Změna titulu roku 1806 je tak na minci vidět na první pohled. Rub nese také iniciály mincmistrů, například I. G. S. (Johann Gotthelf Studer) na tolaru z roku 1822. Ke zvláštním ražbám patří tolary a dvojtolary z roku 1780 s nápisem ZUR BELOHNUNG DES FLEISSES (k odměně píle) a s věncem nad alegoriemi průmyslu, zemědělství a obchodu.
