Fridrich August I. Saský

Portrét Fridricha Augusta I. Saského, dříve kurfiřta Fridricha Augusta III.Fridrich August I. Saský (1750–1827) z rodu Wettinů byl v letech 1763–1806 posledním saským kurfiřtem jako Fridrich August III. a v letech 1806–1827 prvním saským králem, v letech 1807–1815 také vévodou varšavským. Spojenectví s Napoleonem stálo Sasko roku 1815 víc než polovinu území.

Dynastie Wettinové, albertinská větev
Saský kurfiřt 1763–1806 jako Fridrich August III.
Saský král 1806–1827 jako Fridrich August I.
Vévoda varšavský 1807–1815
Životní data 23. prosince 1750 – 5. května 1827
Nástupce v Sasku Antonín I. Saský
Numismatický význam Konvenční tolary z drážďanské mincovny s kurfiřtským i královským titulem jednoho panovníka

Historie

Fridrich August I. Saský se narodil 23. prosince 1750 v Drážďanech v albertinské větvi rodu Wettinů. Po smrti otce Fridricha Kristiána se v prosinci 1763 stal saským kurfiřtem jako Fridrich August III.; do roku 1768 za něj vládla regentská správa jeho matky Marie Antonie Bavorské a strýce prince Xavera. Převzal zemi, kterou hospodářsky i lidsky vyčerpala sedmiletá válka.

Wettinové už v 18. století dvakrát obsadili polský trůn, a proto polská ústava 3. května 1791 určila Fridricha Augusta nástupcem krále Stanislava Augusta Poniatowského. Kurfiřt korunu nepřijal, protože se obával sporu s Rakouskem, Pruskem a Ruskem, a druhé a třetí dělení Polska (1793 a 1795) polský stát zrušilo.

Ve válce roku 1806 stálo Sasko nejprve na straně Pruska. Po pruské porážce se přiklonilo k Napoleonovi I. Bonapartovi: mírem v Poznani z 11. prosince 1806 vstoupilo do Rýnského spolku a stalo se královstvím a 20. prosince 1806 byl kurfiřt vyhlášen saským králem jako Fridrich August I. Roku 1807 dostal do správy nově vytvořené Varšavské knížectví s titulem vévody varšavského, který držel do roku 1815.

Po nezdaru Napoleonova tažení do Ruska roku 1812 zůstal král jeho spojencem i v roce 1813. Po bitvě u Lipska v říjnu 1813 jej spojenci zajali a internovali ve Friedrichsfelde u Berlína. Na Vídeňském kongresu se o osudu Saska tvrdě vyjednávalo; smlouvou z května 1815 připadlo Prusku 57 % saského území a 42 % obyvatel. Fridrich August se vrátil do zmenšeného království a vládl v něm až do smrti 5. května 1827 v Drážďanech. Protože nezanechal syna, nastoupil po něm mladší bratr Antonín I. Saský.

Mincovnictví a ražby za Fridricha Augusta

Roku 1763 přistoupilo Sasko ke konvenční měně: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 10 tolarů, tolar tedy obsahoval 23,386 g ryzího stříbra. Saské konvenční tolary to uvádějí přímo na rubu nápisem X EINE MARCK F, za krále ZEHN EINE FEINE MARK. Hlavní mincovnou byly Drážďany.

Na kurfiřtských tolarech stojí opis FRID AUGUST D G DUX SAX ELECTOR a na rubu saský znak pod kurfiřtským kloboukem, na královských FRIEDR AUGUST KOENIG V. SACHSEN a znak pod královskou korunou. Změna titulu roku 1806 je tak na minci vidět na první pohled. Rub nese také iniciály mincmistrů, například I. G. S. (Johann Gotthelf Studer) na tolaru z roku 1822. Ke zvláštním ražbám patří tolary a dvojtolary z roku 1780 s nápisem ZUR BELOHNUNG DES FLEISSES (k odměně píle) a s věncem nad alegoriemi průmyslu, zemědělství a obchodu.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet