Fuggerové

Fuggerové byli jednou z nejvýznamnějších evropských obchodních a bankovních rodin, která dosáhla mimořádného vlivu v 15. a 16. století. Z numismatického hlediska mají Fuggerové zásadní význam, neboť kontrolovali významnou část evropské produkce stříbra a mědi a stali se klíčovými financiéry habsburských mincoven. Ačkoli sami nerazili oficiální mince, jejich vliv na evropské mincovnictví byl enormní – financovali a řídili těžbu drahých kovů, dodávali suroviny pro ražbu, půjčovali peníze panovníkům na provoz mincoven a měli přímý vliv na měnovou politiku mnoha států.

Historie

Rod Fuggerů pocházel z oblasti kolem Augsburgu v jižním Německu, kde se jeho příslušníci původně živili jako tkalci. Vzestup rodiny započal v první polovině 15. století, kdy se Hans Fugger a jeho synové přeorientovali na obchod s textiliemi a postupně rozšířili své aktivity do oblasti bankovnictví a těžby. Skutečný rozkvět však nastal za Jakoba Fuggera II. přezdívaného "Bohatý" (1459–1525), který byl považován za nejbohatšího a nejvlivnějšího finančníka své doby. Fuggerové poskytovali půjčky evropským panovníkům, zejména Habsburkům, financovali volby císařů Svaté říše římské (Jakob Fugger pomohl financovat zvolení Karla V. v roce 1519) a kontrolovali velkou část evropského obchodu s luxusním zbožím, kořením a především drahými kovy. Zásadní byla jejich kontrola nad stříbrnými a měděnými doly v Tyrolsku a Uhrách (zejména v oblasti dnešního Slovenska), které získali jako zástavu za půjčky Habsburkům. Na vrcholu moci byla fuggerovská obchodní síť rozšířena po celé Evropě s pobočkami od Krakova po Lisabon a od Antverp po Benátky. Fuggerové také významně investovali do nemovitostí a pozemků, což jim zajistilo šlechtický titul (povýšeni do hraběcího stavu v roce 1530) a dlouhodobou stabilitu rodu, který existuje dodnes. Jejich vliv začal upadat v druhé polovině 16. století, zejména po státních bankrotech Španělska (1557, 1575, 1596), které těžce zasáhly fuggerovské finance.

Z numismatického hlediska spočíval hlavní význam Fuggerů v jejich kontrole nad produkcí drahých kovů a v jejich roli bankéřů evropských panovníků. Od roku 1487 provozovali Fuggerové stříbrné doly v Schwazu v Tyrolsku a od roku 1494 také bohaté měděné a stříbrné doly v uherské Banské Bystrici (německy Neusohl). Kromě těchto hlavních center kontrolovali také těžbu v dalších místech střední Evropy. Fuggerové vybudovali komplexní systém zpracování kovů, který zahrnoval doly, hutě, rafinerie a distribuční síť. Díky inovativním technologiím, které zaváděli, se jim dařilo zvyšovat produkci a snižovat náklady. Odhaduje se, že v období 1494–1546 ovládali až 75% evropské produkce mědi a významnou část produkce stříbra, což jim dávalo obrovský vliv na evropské mincovnictví.

Fuggerové úzce spolupracovali s Habsburky a dalšími panovnickými rody při financování a organizaci mincoven. Poskytovali kapitál potřebný pro provoz mincoven, dodávali suroviny a zajišťovali technickou expertízu. V některých případech přímo spravovali mincovny jako nájemci nebo zástavní držitelé. Zvláště významná byla jejich role v mincovnách Halle v Tyrolsku, Kremnica (německy Kremnitz) v Uhrách a Hall ve Švábsku. Ačkoli Fuggerové sami neměli právo razit oficiální mince, několik fuggerovských představitelů zastávalo funkce mincmistrů a měli přímý vliv na kvalitu a množství ražených mincí. Významný byl také jejich vliv na měnovou politiku – jako hlavní věřitelé Habsburků a dalších dynastií mohli ovlivňovat rozhodnutí týkající se měnových reforem, stanovení hodnoty mincí a regulace měnových kurzů. Fuggerové také financovali dovoz amerického stříbra ze španělských kolonií do Evropy, což zásadně proměnilo evropskou ekonomiku a přispělo k tzv. cenové revoluci v 16. století. Jejich role v tomto procesu je dokumentována i skutečností, že měli svou pobočku v Seville, hlavním přístavu pro dovoz zámořského stříbra.

Význam pro investory a sběratele

Ačkoli Fuggerové sami nerazili oficiální mince, pro numismatické investory a sběratele jsou zajímavé především mince z mincoven, které kontrolovali nebo významně ovlivňovali. K těmto patří zejména tyrolské a uherské ražby z první poloviny 16. století, které jsou ceněny pro svou vysokou kvalitu a historický význam. Obzvláště významné jsou první tolary z hállské mincovny a kremnické dukáty a tolary z období fuggerovské správy, které patří mezi nejvyhledávanější středoevropské renesanční mince. Pro investory jsou tyto mince atraktivní nejen kvůli obsahu drahých kovů, ale především pro svou numismatickou hodnotu a historický kontext. Sběratelsky velmi cenné jsou také fuggerovské medaile a žetony, které, ačkoli nejsou oficiálními platidly, byly raženy na památku významných členů rodu nebo obchodních úspěchů. Tyto soukromé ražby jsou vzácné a na aukcích dosahují vysokých cen. Zvláštní kategorii tvoří tzv. fuggerovské početní groše, žetony používané na počítacích stolech fuggerovských obchodních domů, které jsou vzácnými doklady ekonomických praktik raného kapitalismu.

Příklady

Nejvýznamnější numismatické předměty spojené s Fuggery:

• Hállský tolar – stříbrná mince ražená v tyrolské mincovně za období fuggerovské kontroly nad tamními doly
• Kremnický dukát – uherská zlatá mince z období, kdy Fuggerové kontrolovali tamní těžbu
• Fuggerovská pamětní medaile – soukromá ražba s portrétem Jakoba Fuggera nebo jiných členů rodu
• Početní groš – mosazný nebo měděný žeton používaný v fuggerovských obchodních domech pro výpočty
• Španělský reál – mince ražená z amerického stříbra, jehož dovoz a distribuci v Evropě Fuggerové částečně financovali

Zajímavosti

• Jakob Fugger "Bohatý" byl tak vlivný, že když císař Maxmilián I. požádal o další půjčku, Jakob údajně vytáhl z kapsy vlastní zlatou minci s císařovým portrétem a ukázal mu ji se slovy: "Vaše Výsost, čí podobizna je na této minci?" Když císař odpověděl, že jeho vlastní, Jakob řekl: "A kdo zajistil zlato na její ražbu?"
• Fuggerové byli průkopníky moderních bankovních a účetních praktik – zavedli v německy mluvících zemích podvojné účetnictví, rozvinuli systém směnek a směnáren, a vytvořili první systém novinových zpráv o obchodních a politických událostech pro interní potřebu, který je považován za předchůdce moderního zpravodajství.
• Sociální odkaz Fuggerů přetrvává dodnes v podobě Fuggerei – nejstaršího sociálního bydlení na světě, založeného Jakobem Fuggerem v Augsburgu v roce 1516. Tento komplex domů pro chudé občany funguje nepřetržitě již více než 500 let a roční nájemné zůstává stále na symbolické úrovni, která byla stanovena v 16. století.
• Vlivem Fuggerů se v Tyrolsku a Uhrách rozvíjely nové těžební a hutní technologie, které měly za následek výrazné zvýšení produkce stříbra. Technické inovace, které zavedli, jako např. využití vodních kol v dolech nebo nové způsoby oddělování kovů, později ovlivnily těžbu v celé Evropě i v Novém světě.