Fuggerové

Fuggerové byli nejvýznamnější evropský bankovní rod 15. a 16. století z Augsburgu, který kontroloval těžbu stříbra a mědi ve střední Evropě a fakticky řídil mincovnictví několika zemí. Jejich finanční impérium financovalo volby císařů, války i objevné plavby, přičemž Jakob Fugger Bohatý se stal nejbohatším člověkem své doby s majetkem odpovídajícím 2% evropského HDP.

Historie

Rod Fuggerů pocházel z augsburských tkalců. Zakladatel rodinného bohatství Jakob Fugger starší (†1469) přešel od textilu k obchodu s kořením a postupně k bankovnictví. Skutečný vzestup začal pod vedením jeho syna Jakoba Fuggera Bohatého (1459–1525), který vybudoval první nadnárodní finanční koncern historie.

Klíčem k moci Fuggerů byla kontrola nad těžbou drahých kovů. Roku 1488 získali jako zástavu za půjčku arcivévodovi Zikmundovi Tyrolskému práva na těžbu stříbra v Schwazu v Tyrolsku, nejbohatším stříbrném dole Evropy. Postupně ovládli těžbu mědi na Slovensku (Banská Bystrica), v Polsku a Španělsku. Kontrolovali tak suroviny pro ražbu mincí napříč kontinentem.

Fuggerové fakticky rozhodli volbu císaře Karla V. roku 1519. Poskytli mu astronomickou částku 543 000 zlatých guldenů na podplácení kurfiřtů, čímž porazil francouzského krále Františka I. Dlužní úpis obsahoval závazek císaře udržet Fuggery v jejich důlních privilegiích. Tento „úplatek století" zajistil Fuggerům monopol na evropské mincovní kovy na další generaci.

V českých zemích Fuggerové působili od konce 15. století. Financovali Vladislava Jagellonského a získali za to práva na kutnohorské stříbro. Jejich faktor Kryštof Ruess řídil českou královskou komoru a fakticky kontroloval ražbu pražských grošů. V Jáchymově provozovali těžbu stříbra a podíleli se na ražbě prvních tolarů, které se staly světovou měnou.

Fuggerovský monopol na měď byl základem jejich mincovního byznysu. Dodávali měď pro ražbu drobných mincí do většiny evropských mincoven. Jejich účetní knihy, dochované v augsburském archivu, dokumentují dodávky tisíců centů mědi ročně. Kontrola nad mědí jim umožňovala ovlivňovat měnovou politiku, protože bez měděných drobných nebyl možný běžný obchod.

Úpadek Fuggerů začal ve druhé polovině 16. století. Španělské státní bankroty (1557, 1575, 1596) je připravily o miliony dukátů. Třicetiletá válka zničila jejich obchodní síť. Poslední velkou finanční operací byla půjčka Ferdinandovi II. na potlačení českého stavovského povstání. Po roce 1650 rod sice existoval dál, ale už nikdy nedosáhl bývalé moci.

Vliv na mincovnictví a finanční inovace

Fuggerové revolucionalizovali evropské finance zavedením moderního účetnictví. Jejich systém podvojného účetnictví, převzatý z Benátek, umožňoval kontrolu rozsáhlého impéria. Fuggerovské faktorie (pobočky) od Antverp po Krakov používaly jednotnou metodiku, což umožňovalo centrální řízení z Augsburgu.

V mincovnictví prosazovali standardizaci. Jejich tlak vedl k přijetí augsburského mincovního řádu (1551), který sjednotil ražbu v říši. Fuggerové financovali technologické inovace – amalgamační proces těžby stříbra, válcovací stroje pro přípravu mincovních střížků, šroubové lisy pro přesnější ražbu. Tyto inovace zvýšily produktivitu mincoven o desítky procent.

Fuggerovský clearing systém předběhl dobu o staletí. Místo fyzického převážení mincí používali směnky a účetní zápisy. Platba v Benátkách mohla být vyrovnána dodávkou mědi v Antverpách. Tento systém snižoval rizika přepravy a urychloval obchod. Fuggerovské směnky byly přijímány jako hotovost od Sevilly po Krakov.

Speciální kapitolou je Fuggerovská mincovna v Augsburgu. Ačkoli formálně patřila městu, fakticky ji řídili Fuggerové. Razila zlaté dukáty a stříbrné guldeny nejvyšší kvality. Fuggerovské Handelsmünzen (obchodní mince) s rodinným znakem byly zárukou kvality a přijímaly se bez přezkoušení.

Zajímavosti

• Jakob Fugger Bohatý byl tak mocný, že císař Karel V. ho navštívil osobně v jeho domě – nepředstavitelná pocta pro měšťana
• Fuggerové financovali Magalhãesovu cestu kolem světa výměnou za monopol na obchod s kořením z Moluků
• Dodnes existuje Fuggerei v Augsburgu – nejstarší sociální sídliště světa (1521), kde nájem činí symbolicky 0,88 eura ročně
• Fuggerovský archiv obsahuje 45 000 účetních knih, nejvíce ze 16. století – je to největší podnikový archiv renesance
• Rodina vlastnila monopol na výrobu svatopetrských odpustků, které financovaly stavbu baziliky sv. Petra v Římě
• Poslední Fuggerové stále žijí v Bavorsku a spravují rodinné nadace v hodnotě přes 100 milionů eur