Karel Albrecht Bavorský

Karel Albrecht Bavorský byl bavorský kurfiřt a v letech 1742 až 1745 římský císař pod jménem Karel VII. Jako jediný nehabsburský císař za více než tři sta let se pokusil zpochybnit nástupnictví Marie Terezie a uplatnit vlastní nároky na habsburské dědictví.

Historie

Karel Albrecht Bavorský se narodil 6. srpna 1697 v Bruselu jako syn bavorského kurfiřta Maxmiliána II. Emanuela a polské princezny Terezie Kunegundy Sobieské, dcery slavného krále Jana III. Sobieského. Jeho dětství poznamenala válka o španělské dědictví, během níž byl jeho otec jako spojenec Francie zbaven kurfiřtství a rodina musela odejít do exilu. Teprve Rastattský mír roku 1714 umožnil Wittelsbachům návrat do Bavorska.

Po otcově smrti v roce 1726 převzal Karel Albrecht vládu nad Bavorskem. Jako kurfiřt usiloval o posílení postavení své země mezi německými státy a pěstoval ambice přesahující hranice středně velkého teritoria. Roku 1722 se oženil s Marií Amálií Habsburskou, dcerou císaře Josefa I., což mu později poskytlo záminku pro nároky na habsburské dědictví. Manželství bylo šťastné a vzešlo z něj sedm dětí.

Příležitost k naplnění dynastických ambicí přišla se smrtí císaře Karla VI. v říjnu 1740. Ačkoliv Karel VI. strávil značnou část své vlády zajišťováním mezinárodního uznání pragmatické sankce, která měla zaručit nástupnictví jeho dceři Marii Terezii, Karel Albrecht toto ujednání odmítl uznat. Odvolával se na starší dědické smlouvy a nárok své manželky jako dcery Josefa I., staršího bratra Karla VI.

Válka o rakouské dědictví vypukla, když pruský král Fridrich II. Veliký v prosinci 1740 vpadl do Slezska. Karel Albrecht se připojil k protihabsburské koalici zahrnující Francii, Prusko, Sasko a Španělsko. S podporou francouzských vojsk vpadl do Čech a v prosinci 1741 se v Praze nechal korunovat českým králem. Přijetí české koruny mělo legitimizovat jeho kandidaturu na císařský trůn.

Dne 24. ledna 1742 byl Karel Albrecht ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským císařem jako Karel VII. Stal se tak prvním nehabsburským císařem od roku 1438, kdy dynastie získala tuto hodnost. Korunovace proběhla 12. února 1742 s veškerou nádherou tradičního ceremoniálu. Ironií osudu právě v den volby obsadila rakouská vojska Mnichov, hlavní město nového císaře.

Císařství Karla VII. bylo od počátku poznamenáno vojenskou slabostí a finanční závislostí na Francii. Bavorsko zůstávalo obsazeno rakouskými vojsky a císař se nemohl vrátit do vlastní země. Žil v exilu ve Frankfurtu, odkud se marně pokoušel ovlivňovat průběh války. Marie Terezie zatím konsolidovala svou moc, získala podporu Uher a Británie a přešla do protiútoku.

Zdraví Karla VII. se rychle zhoršovalo pod tíhou starostí, vojenských neúspěchů a finančních potíží. Trpěl dnou a dalšími chorobami. Zemřel 20. ledna 1745 v Mnichově, kam se krátce předtím mohl vrátit po dočasném ústupu rakouských vojsk. Jeho syn a nástupce Maxmilián III. Josef uzavřel s Marií Terezií mír a vzdal se nároků na habsburské dědictví výměnou za uznání bavorské integrity.

Numismatický význam

Vláda Karla VII. zanechala zajímavou stopu v mincovnictví. Jako římský císař razil mince s císařskými insigniemi a titulaturou, současně však pokračovalo bavorské kurfiřtské mincovnictví. Mince z tohoto krátkého období jsou relativně vzácné vzhledem k omezené délce vlády a finančním potížím, které limitovaly razbu.

Na císařských mincích Karla VII. se objevuje jeho portrét s císařskou korunou a titulatura Carolus VII D.G. Rom. Imp. Semp. Aug. (Karel VII. z Boží milosti římský císař, vždy vznešený). Rubní strany nesou říšského orla nebo nominální hodnotu s letopočtem. Bavorské ražby z téhož období zobrazují kurfiřtské insignie a wittelsbašský znak.

Zvláštní numismatickou kuriozitou jsou mince ražené za Karlova krátkého panování v Čechách. Jako český král Karel razil v pražské mincovně české dukáty a tolary se svým portrétem a českým lvem. Tyto ražby jsou velmi vzácné a představují unikátní epizodu v jinak nepřerušeném habsburském českém mincovnictví.

Zajímavosti

• Karel VII. byl jediným římským císařem v období 1438 až 1806, který nepocházel z habsburské dynastie.
• V den své volby císařem ztratil vlastní hlavní město – rakouská vojska obsadila Mnichov právě 24. ledna 1742.
• Jeho manželka Marie Amálie byla neteří Marie Terezie, což činilo konflikt o dědictví rodinnou záležitostí.
• Po Karlově smrti se Wittelsbachové vzdali císařských ambicí a zůstali bavorskými kurfiřty, později králi až do roku 1918.