Karel IV.
Karel IV. (1316–1378), český král a římský císař z dynastie Lucemburků, byl jednou z nejvýznamnějších postav evropských dějin 14. století. V oblasti mincovnictví a měnové politiky pokračoval v tradici kvalitní ražby pražských grošů, zavedl ražbu zlatých mincí – florénů (později přejmenovaných na dukáty) a svými opatřeními výrazně stabilizoval měnový systém českého království. Jeho ekonomická politika přispěla k tomu, že české mince patřily k nejkvalitnějším a nejuznávanějším platidlům ve střední Evropě.
Historie
Karel IV. se narodil 14. května 1316 v Praze jako prvorozený syn českého krále Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Mládí strávil na francouzském královském dvoře, kde přijal jméno Karel (původně se jmenoval Václav). Do Čech se vrátil v roce 1333 jako markrabě moravský a postupně přebíral správu země od svého otce, který se v Čechách zdržoval jen zřídka. Po smrti Jana Lucemburského v bitvě u Kresčaku (1346) se stal českým králem a téhož roku byl zvolen i římským králem. V roce 1355 byl v Římě korunován císařem Svaté říše římské. Za jeho vlády prožívaly české země období mimořádného rozkvětu – Praha se stala císařskou rezidencí a jednou z nejvýznamnějších evropských metropolí. Karel IV. vydal řadu důležitých listin, zakládal kláštery a města, podporoval vzdělání (založil pražskou univerzitu v roce 1348) a kulturu. Zemřel 29. listopadu 1378 v Praze a byl pohřben v chrámu sv. Víta.
V oblasti mincovnictví Karel IV. navázal na tradici pražských grošů zavedených Václavem II. a dále ji rozvinul. Pražské groše Karla IV. patří k nejkvalitnějším středověkým mincím – udržovaly si vysokou ryzost stříbra (přibližně 900/1000) a stabilní hmotnost kolem 3,5 gramu. Hlavní mincovnou zůstala Kutná Hora, kde se těžilo stříbro mimořádné kvality. Karel IV. však učinil i významný krok kupředu, když v roce 1348 zahájil ražbu zlatých florénů, čímž reagoval na rostoucí význam zlatých mincí v mezinárodním obchodě. Tyto mince zpočátku napodobovaly florentské předlohy (odtud název florén), později získaly specificky český charakter a začaly se nazývat dukáty. Na líci nesly postavu sv. Václava s opisem SANCTVS WENCESLAVS (svatý Václav) a na rubu český znak s opisem KAROLVS PRIMVS (Karel První). Pro stabilitu měnového systému měl velký význam horní zákoník (Constitutiones iuris metallici) vydaný Karlem IV. v roce 1356, který upravoval těžbu drahých kovů a stanovoval přísná pravidla pro kvalitu mincí. Karel také vydal nařízení regulující směnné kurzy mezi různými měnami a bojoval proti padělatelům, což přispělo ke stabilitě měny.
Význam pro investory a sběratele
Mince Karla IV. patří mezi základní kameny každé významnější sbírky českých historických mincí. Zejména pražské groše jsou relativně dostupné i pro začínající sběratele, zatímco zlaté florény/dukáty představují velmi vzácné a vysoce ceněné numismatické rarity. Pro investory mohou být zajímavé především dobře zachované exempláře grošů s čitelným opisem a jasným vyobrazením, jejichž hodnota dlouhodobě roste. Zlaté mince Karla IV. se na trhu objevují zřídka a dosahují velmi vysokých cen, takže představují spíše exkluzivní investiční příležitost pro specializované sběratele.
Příklady
Nejvýznamnější mince ražené za vlády Karla IV.:
- Pražský groš – stříbrná mince s českým lvem na aversu a korunou na reversu, s opisem KAROLVS PRIMVS (Karel První) a GROSSI PRAGENSES (pražské groše)
- Český florén (dukát) – zlatá mince se sv. Václavem a českým znakem, jedna z prvních zlatých mincí ražených na českém území
- Parvus (peníz malý) – drobná mince v hodnotě 1/12 groše, sloužící pro běžné denní transakce
- Haléř – nejmenší mincovní nominál, přibližně v hodnotě 1/24 groše
Zajímavosti
- Za vlády Karla IV. kutnohorská mincovna produkovala až 2 miliony pražských grošů ročně, což z ní činilo jednu z nejvýkonnějších mincoven tehdejší Evropy.
- Karel IV. byl prvním českým panovníkem, který se na mincích tituloval jako PRIMVS (První), čímž zdůrazňoval svou pozici prvního českého krále, který se stal římským císařem.
- Přestože Karel IV. zavedl v českých zemích zlatou měnu, pražské groše zůstaly hlavním platidlem pro běžné transakce, zatímco zlaté mince sloužily především pro mezinárodní obchod a tezauraci.
- V roce 2016, k 700. výročí narození Karla IV., vydala Česká národní banka mimořádnou zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč a stříbrnou minci v hodnotě 200 Kč s portrétem tohoto panovníka.