Louis d’or

Louis d'or byla francouzská zlatá mince razená od roku 1640 do roku 1792, která se stala nejprestižnější zlatou měnou evropského obchodu a symbolem ekonomické moci francouzského království. V numismatice představuje louis d'or vrchol barokního mincovního umění, přičemž exempláře s portréty Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. patří mezi nejkrásnější a nejvyhledávanější evropské zlaté ražby období absolutismu.

Historie

Louis d'or vznikl za vlády krále Ludvíka XIII. Bourbonského v roce 1640 jako součást měnové reformy, která měla stabilizovat francouzské finance a vytvořit prestižní zlatou minci konkurující španělským dublonům. První louis d'or zobrazoval mladého krále s dlouhými vlasy a latinským nápisem LVD XIII D G FR ET NAV REX, na rubu byl umístěn královský erb s třemi liliemi. Mince původně vážila 6,75 gramu zlata o ryzosti 958/1000 a měla hodnotu deseti livrů tournois. Název "louis d'or" znamená doslova "zlatý Ludvík" podle jména panovníka a rychle se vžil jako označení pro všechny francouzské zlaté mince.

Zlatý věk louis d'or nastal během dlouhé vlády Krále Slunce Ludvíka XIV., který panoval od roku 1643 do roku 1715. Pod vedením ministra financí Jeana-Baptisty Colberta prošlo francouzské mincovnictví modernizací - zavedení mechanických lisů zajistilo jednotnou kvalitu ražby a přesnou váhu mincí. Louis d'or se stal mezinárodně uznávaným platidlem od Stockholmu po Istanbul díky politické a vojenské dominanci Francie. Mince zobrazovala krále v různých fázích života - od mladíka s dlouhými kadeřemi přes panovníka v paruce až po stárnoucího monarchu. Ražba probíhala v mnoha mincovnách označených písmeny - A pro Paříž, D pro Lyon, W pro Lille a další.

Za vlády Ludvíka XV. v letech 1715 až 1774 pokračovala tradice kvalitních zlatých ražeb, ačkoli finanční problémy monarchie vedly k několika změnám hodnoty. V roce 1726 byla provedena reforma, která stanovila novou váhu 8,16 gramu při zachování vysoké ryzosti. Louis d'or tohoto období zobrazoval elegantní portrét krále podle návrhů dvorních umělců a propracovaný heraldický motiv na rubu. Dvojité louis d'or o váze přes 16 gramů se staly oblíbeným prostředkem pro větší platby a diplomatické dary. Mincovny v Bordeaux, Marseille a Štrasburku produkovaly regionální varianty s drobnými odlišnostmi v designu.

Poslední kapitola historie louis d'or se odehrála za vlády Ludvíka XVI., kdy finanční krize monarchie vedla k častým změnám v obsahu drahého kovu. Revoluční období přineslo konec královských ražeb - poslední louis d'or s portrétem Ludvíka XVI. byly vyraženy v roce 1792, krátce před pádem monarchie. Během revoluce byly královské zlaté mince stahovány z oběhu a přetavovány na republikánské mince. Konvent nahradil louis d'or novými zlatými franky, čímž ukončil více než stopadesátiletou tradici nejslavnější francouzské zlaté mince.

Mincovní varianty a technické parametry

Louis d'or prošel během své historie několika reformami, které měnily váhu a někdy i ryzost. Základní louis d'or vážil zpočátku 6,75 gramu, od roku 1709 byla váha zvýšena na 8,16 gramu při ryzosti 917/1000. Dvojitý louis d'or vážil dvojnásobek základní mince a razil se pro větší transakce. Existovaly také poloviční louis d'or a vzácné čtyřnásobné exempláře pro zvláštní příležitosti.

Design louis d'or představoval vrchol barokního a rokokového umění - portréty panovníků vytvářeli nejlepší rytci své doby jako Jean Varin, Joseph Roëttiers nebo Benjamin Duvivier. Charakteristické byly detailně propracované paruky, královské pláště s hermelínem a řády svatého Ducha. Reverz zobrazoval královský štít s liliemi, později různé varianty křížů tvořených liliemi a korunkami. Nápisy byly výhradně v latině podle tradice evropského mincovnictví.

Zajímavosti

• Louis d'or byl tak prestižní, že ho napodobovaly mincovny po celé Evropě - existují bavorské, saské i pruské imitace s podobným designem
• Kardinál Mazarin vlastnil sbírku přes tisíc louis d'or, kterou používal k uplácení během frondy
• Falšování louis d'or se trestalo upálením zaživa - v roce 1682 bylo za tento zločin popraveno osm padělatelů
• Voltaire vydělal jmění spekulací s louis d'or během finanční bubliny Johna Lawa v roce 1720
• Marie Antoinetta při útěku z Francie v roce 1791 vezla kufr s dvěma tisíci louis d'or, který přispěl k jejímu odhalení
• Napoleonské dvacetifrankovky byly neoficiálně nazývány "nové louis d'or", ačkoli s původní mincí neměly nic společného