Mincovna Brieg
Mincovna Brieg (česky Břeh, polsky Brzeg) pracovala ve slezském městě Břeh na Odře. Nejprve razila mince pro piastovská knížata lehnicko-břežská, od roku 1676 byla habsburskou vládní mincovnou císaře Leopolda I. Uzavřena byla 25. února 1715, po smrti mincmistra K. Brettschneidera.
| Místo | Brzeg (Břeh), Opolské vojvodství, Polsko |
|---|---|
| Knížecí ražba | od přelomu 13. a 14. století do roku 1675 |
| Vládní mincovna | 1676–1715 |
| Mincmistr vládní mincovny | K. Brettschneider († 1714) |
| Přestávka v provozu | 1677–1693 |
| Uzavření | 25. února 1715 |
Historie
Břeh se poprvé připomíná v roce 1234 jako obchodní a rybářská osada. Roku 1248 mu slezský kníže Jindřich III. Bílý udělil magdeburské městské právo a koncem 13. století bylo město opevněno. Od počátku 14. do konce 17. století vládli v Břehu Piastovci jako lenní knížata České koruny ve Svaté říši římské. Po slezských válkách připadlo město Prusku a od roku 1945 patří Polsku.
Už na přelomu 13. a 14. století tu kníže Boleslav (1296–1352) razil kvartníky. Knížata Jindřich VIII. a Ludvík II. razila haléře, Jan Kristián v letech 1621–1622 3haléře, 3krejcary a 24krejcary. Knížata Jiří III., Ludvík IV. a Kristián společně vydávali v letech 1651–1662 krejcary, tolary a jejich díly i dukáty, každý z nich pak razil i samostatně. Regentka Ludovika razila grešle, 3krejcary, 15krejcary a čtvrtdukáty, poslední z Piastovců kníže Jiří Vilém (1673–1675) pak 3krejcary, 6krejcary, 15krejcary, tolary a jejich poloviny i dukáty a jejich díly.
Po vymření Piastovců připadlo knížectví Habsburkům a v roce 1676 se Břeh stal vládní mincovnou císaře Leopolda I. pod vedením mincmistra K. Brettschneidera. V letech 1677–1693 mincovna stála, potom opět razila drobné i velké nominály. Za Josefa I. převažovaly 3krejcary a naposledy se v Břehu razilo za Karla VI., a to jen stříbrné mince. Po Brettschneiderově smrti v roce 1714 byla mincovna 25. února 1715 definitivně uzavřena.
Nominály habsburské vládní mincovny
Za Leopolda I. zahájila mincovna ražbu 15krejcarů (1677 a 1693–1694), 6krejcarů (1677) a 3krejcarů (1676, 1695–1702 a 1705). Po obnovení provozu přibyly velké nominály: 5dukát (1695–1696), dukát (1677, 1696–1697, 1701–1704), tolar (1695–1697 a 1705) a půltolar (1695 a 1705). Z drobných mincí se razily krejcary (1694, 1696–1702 a 1704) a grešle (1693–1697 a 1702).
Za Josefa I. vznikl 5dukát (1706), dukát a tolar (1705), půltolar (1705–1706), 6krejcary (1707–1709), 3krejcary (1705–1711) a grešle (1707). Za Karla VI. už jen tolar (1713) a 3krejcary (1711–1713). Grešle a trojník v hodnotě tři čtvrtě krejcaru patřily ke zvláštnostem slezského mincovnictví.