Mincovna Colmar
Mincovna Colmar razila mince svobodného říšského města Colmar v Horním Alsasku. Colmar patřil do Rappenového mincovního spolku, jehož mince nesly městský znak s palcátem. Za císaře Rudolfa II. razilo město drobné stříbrné mince s říšskou orlicí. Roku 1673 Colmar obsadila Francie.
| Poloha | Colmar, Alsasko, Francie |
|---|---|
| Říšským městem | od roku 1226 |
| Znak na mincích | palcát (Morgenstern) ve štítu |
| Mincovní spolek | Rappenový mincovní spolek, poslední sjezd v Colmaru 11. září 1584 |
| Připojení k Francii | obsazení 1673, mír v Nijmegenu 1679 |
Historie
Colmar je poprvé zmíněn roku 823 jako královský statek Columbarium, „holubník“. Na počátku 13. století dostal hradby a roku 1226 jej císař Fridrich II. Štaufský povýšil na říšské město. Roku 1360 předala městská rada moc řemeslným cechům a ve 14. století vstoupil Colmar do Spolku deseti alsaských říšských měst, takzvané Dekapolis.
Peněžní poměry na Horním Rýně utvářel Rappenový mincovní spolek, poprvé zmíněný 14. března 1377. Sdružoval města a panství Horního Porýní, severozápadního Švýcarska a Předních Rakous a Colmar patřil k jeho členům. Od roku 1425 napodobovaly spolkové mince štrasburský fenik, každý člen je však označoval vlastním znakem: Basilej biskupskou berlou, Freiburg orlí hlavou a Colmar palcátem ve štítu. Spolek se počátkem 16. století marně bránil šíření nové mince zvané batzen, roku 1564 se podřídil říšskému mincovnímu řádu z roku 1559 a jeho poslední sjezd se konal 11. září 1584 právě v Colmaru.
V 16. století přijal Colmar částečně reformaci, roku 1575 se zde konala první luterská bohoslužba. Za třicetileté války město roku 1632 dobyla švédská vojska a dostalo francouzskou posádku. Roku 1673 Colmar obsadila vojska Ludvíka XIV. a mírem v Nijmegenu roku 1679 připadl Francii. Od té doby sdílí dějiny Alsaska.
Půlbatzen s titulem Rudolfa II.
Batzen vznikl v Bernu, kde se od roku 1492 razil jako dvojitý plaphart. Měl hodnotu čtyř krejcarů a rychle se rozšířil po Švýcarsku a jižním Německu. Polovinou batzenu byla mince za dva krejcary. Colmarský půlbatzen z doby císaře Rudolfa II. nese na líci městský štít s palcátem, na rubu říšskou orlici s titulem císaře a číslici 2 vyjadřující hodnotu dvou krejcarů.