Slovenský štát

Slovenský štát byl samostatný státní útvar v letech 1939 až 1945, satelit nacistického Německa. Vlastní mince s dvojitým křížem a národními motivy razila kremnická mincovna a byly symbolem formální samostatnosti; od roku 1942 se kvůli válce razily ze zinku a železa místo bronzu a niklu.

Historie

Slovenský štát vznikl 14. března 1939 vyhlášením samostatnosti slovenským sněmem v Bratislavě, den před okupací českých zemí nacistickým Německem. V čele státu stanul katolický kněz Jozef Tiso jako prezident a Vojtech Tuka jako předseda vlády. Formálně nezávislý stát byl ve skutečnosti německým protektorátem s omezenou suverenitou, vázaný smlouvou o ochraně s Německou říší.

Měnová soustava Slovenského štátu navázala na československou korunu, která byla přejmenována na slovenskou korunu (Ks). Kurz byl stanoven na 10 slovenských korun za 1 říšskou marku, stejně jako v Protektorátu Čechy a Morava. První slovenské mince byly vyraženy v roce 1939 v kremnické mincovně, která se nacházela na slovenském území a stala se hlavní mincovnou nového státu.

Mincovní systém zahrnoval haléřové nominály a koruny různých hodnot. Drobné mince 5, 10 a 20 haléřů byly raženy z bronzu nebo měděného zinku, 50 haléřů z mědiniklu. Korunové mince existovaly v hodnotách 1, 2, 5, 10, 20 a 50 korun. Dvacetikoruna byla ražena ze stříbra, padesátikoruna rovněž ze stříbra ve dvou variantách - s portréty prezidenta Tisa a knížete Pribiny.

Návrhy mincí vytvořili slovenští umělci, především Andrej Peter a František Štefunko. Motivy čerpaly ze slovenské historie a národní symboliky - dvojitý kříž na trojvrší, hrad, oráč, žnec. Stříbrné pamětní mince zobrazovaly významné postavy slovenských dějin jako svatých Cyrila a Metoděje nebo knížete Pribinu. Kvalita ražby byla vysoká díky tradici kremnické mincovny.

V průběhu války se měnilo složení slitin kvůli nedostatku kovů. Od roku 1942 byly bronzové mince nahrazeny zinkovými, niklové mince železnými. Ražba stříbrných mincí byla omezena na pamětní emise. V roce 1944 byla ražba prakticky zastavena kvůli Slovenskému národnímu povstání a postupu fronty. Poslední mince byly vyraženy počátkem roku 1945.

Po osvobození Slovenska v dubnu 1945 byly slovenské koruny postupně vyměňovány za obnovené československé koruny. Mnoho mincí bylo staženo a roztaveno, zejména ty s portrétem prezidenta Tisa. Dnes jsou mince Slovenského štátu vyhledávanými sběratelskými předměty, především stříbrné ražby a vzácnější ročníky. Představují kontroverzní, ale historicky významnou kapitolu slovenského mincovnictví.

Symbolika a národní motivy

Ústředním symbolem slovenských mincí byl státní znak - dvojitý kříž na trojvrší, představující tradiční symbol Slovenska odvozený z uherské heraldiky. Tento motiv se objevoval na většině mincí jako hlavní nebo doplňkový prvek. Trojvrší symbolizovalo tři slovenské hory - Tatru, Fatru a Mátru, i když Mátra leží v Maďarsku.

Národní motivy zahrnovaly postavy sedláka-oráče a ženy-žnečky, symbolizující agrární charakter Slovenska. Bratislavský hrad na pětikoruně představoval hlavní město a historickou kontinuitu. Památné mince zobrazovaly významné osobnosti - svaté Cyrila a Metoděje jako šiřitele křesťanství a slovanské vzdělanosti, knížete Pribinu jako zakladatele první křesťanské svatyně na slovenském území.

Nápisy na mincích byly výhradně ve slovenštině - "Slovenská republika" (do roku 1941), poté "Slovenský štát". Heslo "Za boha život, za národ slobodu" se objevovalo na některých pamětních ražbách. Všechny mince nesly letopočet a označení mincovny. Design kombinoval tradiční heraldické prvky s modernějším pojetím národních symbolů.