Střížek

Střížek je kovový kotouček předem připravený k ražbě mince, který prošel procesem zpracování od surového kovu až po polotovar s přesně stanovenými parametry (hmotnost, průměr, tloušťka, složení). Kvalita střížku zásadním způsobem ovlivňuje výslednou kvalitu mince, její trvanlivost a vzhled, přičemž technologie výroby střížků se vyvíjela po staletí od primitivních ručních metod až po moderní průmyslové postupy zajišťující dokonalou přesnost.

Historie

Historie výroby střížků je úzce spjata s vývojem mincovnictví samotného. V antickém období byly první střížky vyráběny odléváním roztaveného kovu do forem s mělkými kruhovými prohlubněmi. Ve starověkém Římě se již používala pokročilejší metoda, kdy byl kov nejprve roztepán do tenké desky, ze které byly následně vystřihovány kulaté kousky. Tento proces byl časově náročný a vedl k nepravidelnostem ve velikosti a hmotnosti mincí.

Významným pokrokem bylo zavedení techniky zvané "plátování" v raném středověku, kdy se kov nejprve vytáhl do drátu o průměru budoucí mince a ten se pak nasekal na jednotlivé kousky, které byly následně roztepány do tvaru kotouče. Tato metoda byla používána v Evropě po většinu středověku. Revoluce ve výrobě střížků přišla s průmyslovou revolucí a vynálezem vyražnice (raznice na střížky) v 18. století, která umožnila masovou produkci přesných střížků. Další velký posun představovalo zavedení vroubkování hrany střížku, které chránilo mince před ořezáváním a zároveň zdobilo okraj mince.

V moderní době je výroba střížků plně automatizovaná. Kov je nejprve roztaven a odlit do ingotů, které jsou pak válcovány na plechy přesné tloušťky. Z těchto plechů se pomocí speciálních lisů vysekávají střížky, které dále procházejí procesy čištění, žíhání (pro změkčení kovu před ražbou), leštění a vroubkování hrany. U vzácných a investičních mincí jsou střížky ještě speciálně upravovány pro dosažení vysokého lesku nebo matného povrchu.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory a sběratele má znalost procesu výroby střížků několik praktických významů. Kvalita střížku přímo ovlivňuje vzhled a zachovalost mince – nekvalitní střížek může způsobit defekty jako jsou praskliny, bubliny nebo nepravidelný okraj. U investičních mincí může kvalita střížku ovlivnit i likviditu a cenu na sekundárním trhu. Pro sběratele historických mincí pak znalost technologií výroby střížků v různých obdobích pomáhá při určování autenticity mincí a rozpoznávání padělků.

Příklady

• Střížek pro investiční mince – vysoce čistý kov (často 999,9/1000) s přesnou hmotností a leštěným povrchem
• Střížek pro běžné oběživo – obvykle bimetalický nebo ze slitiny několika kovů pro zajištění pevnosti a odolnosti
• Proof střížek – speciálně upravený s vysoce leštěným zrcadlovým povrchem pro ražbu sběratelských mincí
• Historický střížek – často nepravidelný tvar a hmotnost charakteristické pro ruční výrobu

Zajímavosti

• Moderní mincovny jako Česká mincovna nebo U.S. Mint používají pro kontrolu kvality střížků laserovou technologii, která dokáže odhalit i mikroskopické nedokonalosti.
• Při výrobě bimetalických mincí (jako jsou €1, €2 nebo 50 Kč) je proces výroby střížku ještě složitější – vnitřní část a vnější prstenec se vyrábějí odděleně a poté se lisují dohromady za použití vysokého tlaku.
• Nepoužité střížky bez ražby se mezi sběrateli nazývají "planchets" a mohou mít sběratelskou hodnotu, zejména pokud pocházejí z limitovaných nebo historických emisí.
• V historii se občas stávalo, že mince byly raženy na střížcích určených pro jiné nominály nebo dokonce mince jiných zemí. Takové "chybové ražby" jsou dnes mezi sběrateli vysoce ceněny.