Afrika

Afrika je kontinent s bohatou numismatickou historií, kde vedle sebe existovaly tradiční platidla jako mušle kauri, manily a křížové měděné ingoty společně s islámskými dináry a evropskými koloniálními měnami. Africké zlato z Mali, Ghany a Zimbabve zásobovalo světové mincovny od starověku, zatímco moderní africké státy razí investiční mince jako jihoafrický krugerrand.

Historie

Afrika má nejstarší tradici používání platidel mimo mincovní systémy, sahající tisíce let před zavedení ražených mincí. Mušle kauri z Indického oceánu sloužily jako měna v subsaharské Africe od roku 1000 před naším letopočtem. Ve starověkém Egyptě fungovaly jako platidla měděné deben (91 gramů) a zlaté šat (7,5 gramů), používané pro oceňování zboží již za Staré říše (2686-2181 př. n. l.). Kartágo razilo své první mince kolem roku 410 př. n. l. podle řeckých vzorů - zlaté statéry s hlavou Tanit a koněm, stříbrné šekely s palmou. Numidští králové jako Massinissa a Jugurtha razili bronzové a stříbrné mince s punskou legendou, první indigenní ražby Afriky.

Středověká Afrika vytvořila sofistikované měnové systémy nezávislé na evropských vzorech. Aksumské království v Etiopii razilo od 3. století zlaté, stříbrné a bronzové mince s géézským písmem - první mince s křesťanskými symboly mimo Řím. Islámské dynastie severní Afriky - Fátimovci, Almorávidé, Almohádové - razily zlaté dináry z afrického zlata, které se staly preferovanou měnou středomořského obchodu. Západoafrické říše Ghana, Mali a Songhaj kontrolovaly světový obchod se zlatem, aniž by razily vlastní mince - používaly zlatý prach, solné desky a importované arabské dináry. Ve východní Africe svahilská města jako Kilwa razila měděné a stříbrné mince pro obchod v Indickém oceánu.

Evropská kolonizace 15.-19. století dramaticky změnila africké měnové systémy. Portugalci zavedli na Gold Coast zlaté cruzados, v Mozambiku měděné realy. Nizozemská Východoindická společnost razila pro Kapsko speciální mince - rix dolary a stuivery. Britové vytvořili v 19. století rozsáhlý systém koloniálních měn - západoafrická libra pro Nigérii a Gold Coast, východoafrický šilink pro Keňu a Ugandu, jihoafrická libra. Francouzi zavedli CFA frank (Colonies Françaises d'Afrique) v roce 1945 pro své kolonie, s fixním kurzem k francouzskému franku. Belgické Kongo používalo konžský frank, německé kolonie východoafrickou rupii.

Období dekolonizace 1950-1970 přineslo vlnu národních měn nových afrických států. Ghana jako první subsaharský stát získala nezávislost v roce 1957 a zavedla cedi nahrazující britskou západoafrickou libru. Kwame Nkrumah razil mince se svým portrétem, což vyvolalo kritiku. Nigérie zavedla nairu 1973, Kenya šilink 1966, Tanzanie šilink 1967. Mnoho států zvolilo neutrální motivy - zvířata, rostliny, národní symboly. Jihoafrická republika vytvořila v roce 1961 rand jako desetinnou měnu nahrazující libru. Zimbabwe razilo památné zlaté mince k nezávislosti 1980 v hodnotě 1000 dolarů.

Ekonomické krize 1980-2000 vedly k měnovým kolapsům v mnoha afrických zemích. Zambijská kwacha ztratila 99% hodnoty, zimbabwský dolar dosáhl hyperinflace 231 milionů procent v roce 2008. Bankovky nejvyšší nominální hodnoty dosáhly 100 bilionů zimbabwských dolarů. Mnoho států přešlo na cizí měny - dolarizace v Zimbabwe, randová zóna jižní Afriky. CFA frank přežil jako stabilní měna 14 států západní a střední Afriky, od roku 1999 vázaný na euro. Východoafrické společenství plánuje společnou měnu do roku 2031.

Moderní Afrika se stala významným producentem investičních mincí. Jihoafrický krugerrand (1967) byl první masově raženou investiční zlatou mincí - do roku 2023 vyraženo přes 60 milionů kusů. Následovaly zambijský slon, somálský slon, rwandská gorila, ghanská leopardí kočka. Jihoafrická mincovna patří mezi pět největších na světě, razí mince pro 17 afrických států. Digitalizace přináší mobilní peníze - M-Pesa v Keni obsluhuje 50 milionů uživatelů. Centrální banky testují digitální měny - e-naira v Nigérii, Project Khokha v JAR. Afrika přechází od koloniálního dědictví k digitální budoucnosti.

Tradiční africká platidla a měnové systémy

Afrika vytvořila unikátní platební systémy přizpůsobené lokálním podmínkám. Západoafrické manily - bronzové náramky ve tvaru podkovy - sloužily jako platidlo od 15. století. Hodnota závisela na váze a kvalitě bronzu. Katanga v Kongu používala křížové měděné ingoty zvané handa, vážící 1-10 kg. Etiopie používala primitivní peníze amolé - solné desky 30x5 cm. Železné tyče kissi penny v Sierra Leone měřily 30-50 cm, svazovaly se po 20 kusech. Hodnota těchto platidel závisela na užitné hodnotě materiálu a rituálním významu.

Moderní africké centrální banky čelí specifickým výzvám - nízká bankovní penetrace (23% dospělých má účet), vysoká inflace (průměr 15% ročně), volatilní směnné kurzy, závislost na exportu surovin. Mobilní peníze překonávají absenci bankovní infrastruktury - 50% transakcí v Keni probíhá přes M-Pesa. Remitence dosahují 100 miliard dolarů ročně, 3% HDP kontinentu. Africká kontinentální zóna volného obchodu (AfCFTA) od 2021 usiluje o společnou digitální platební platformu. Panafrikánský platební systém (PAPSS) má eliminovat potřebu dolarů pro intra-africký obchod. Afrika kombinuje tisíciletou tradici s digitální inovací.

Zajímavosti

• Největší zlatá mince světa je jihoafrická 1-tunová mince z roku 2019 v hodnotě 50 milionů randů
• Liberijské dolary z 19. století byly vytištěny na listech figovníku, protože nebyl dostupný papír
• Somálsko používá mobilní peníze více než hotovost - 73% HDP prochází přes mobilní platby
• Botswanská pula je jediná africká měna, která od zavedení 1976 posílila vůči dolaru