Augsburská mincovna

Mince z mincovny AugsburgAugsburská mincovna razila mince v bavorském Augsburgu od 10. století, nejprve pro augsburské biskupy. Vlastní mincovní právo získalo město od císaře Karla V. roku 1521 a jako svobodné říšské město razilo až do roku 1805. Ústředním motivem městských mincí je šiška, znak Augsburgu.

Středověké ražby feniky (denáry) augsburských biskupů
Opis na denáru biskupa Oldřicha (923–973) OVDALRICVS EPS / AVG CIVITAS
Mincovní právo města od 21. 5. 1521, udělil císař Karel V.
Městské ražby 1521–1805
Znak na městských mincích šiška
Jméno města v opisech AVGVSTA VINDELICORVM (zlatý gulden 1582, tolar 1744)
Doložené městské nominály zlatý gulden, tolar

Historie

První mincovnu v Augsburgu založili biskupové; dřívější královská ani vévodská ražba tu doložená není. Nejstarší známé mince pocházejí z doby biskupa Oldřicha Augsburského (923–973). Jeho denáry nesou na líci jméno OVDALRICVS EPS a kříž, na rubu opis AVG CIVITAS a stylizovaný kostel se jménem mincmistra.

Biskupská mincovna razila nejprve denáry podle řezenského vzoru, potom lehčí tenké feniky a od přelomu 12. a 13. století do poloviny 14. století jednostranné stříbrné brakteáty, například s poprsím biskupa. Augsburský fenik byl hlavní měnou území mezi Lechem a Illerem, sousedícího s oběhem řezenského a kostnického feniku.

Měšťané postupně získávali na mincovnu vliv. Městské právo z roku 1156 jim přiznalo spolurozhodování i o mincmistrovi. Roku 1272 jim biskup Hartmann zastavil mincovnu na tři roky a na brakteátech se vedle biskupa poprvé objevila městská šiška. Mincovna se pak opakovaně zastavovala měšťanům, ale biskup se svého práva nikdy zcela nevzdal. Roku 1356 povolil císař Karel IV. biskupu Markvartovi z Randecku razit v Augsburgu haléře s křížem a rukou držící berlu a šišku.

Vlastní mincovní právo získala rada města na říšském sněmu ve Wormsu. Městský písař Konrad Peutinger tam vyjednal privilegium, které císař Karel V. podepsal 21. května 1521, a město začalo razit ještě téhož roku. Ústředním motivem městských mincí je šiška (Stadtpyr), rub nese jméno a titul vládnoucího císaře s jeho poprsím nebo říšskou orlicí. Zlatý gulden z roku 1582 má na líci šišku ve zdobném štítu s opisem AVGVSTA VINDELICORVM a na rubu poprsí Rudolfa II.; na zlatém guldenu z roku 1628 drží šišku patroni města sv. Afra a sv. Oldřich. Tolary 18. století nesou pohled na město nebo sedící personifikaci Augusty se šiškou v ruce.

Augsburská mincovna razila i pro jiné mincovní pány. Roku 1694 zde vznikly tolary Švábského kraje i tolar kemptenského opatství, na němž šiška označuje augsburskou mincovnu.

Prešpurský mír z prosince 1805 ukončil říšskou svobodu Augsburgu a město připadlo Bavorsku. Městské ražby skončily rokem 1805.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet