Augsburská mincovna
Augsburská mincovna razila mince v bavorském Augsburgu od 10. století, nejprve pro augsburské biskupy. Vlastní mincovní právo získalo město od císaře Karla V. roku 1521 a jako svobodné říšské město razilo až do roku 1805. Ústředním motivem městských mincí je šiška, znak Augsburgu.
| Středověké ražby | feniky (denáry) augsburských biskupů |
|---|---|
| Opis na denáru biskupa Oldřicha (923–973) | OVDALRICVS EPS / AVG CIVITAS |
| Mincovní právo města | od 21. 5. 1521, udělil císař Karel V. |
| Městské ražby | 1521–1805 |
| Znak na městských mincích | šiška |
| Jméno města v opisech | AVGVSTA VINDELICORVM (zlatý gulden 1582, tolar 1744) |
| Doložené městské nominály | zlatý gulden, tolar |
Historie
První mincovnu v Augsburgu založili biskupové; dřívější královská ani vévodská ražba tu doložená není. Nejstarší známé mince pocházejí z doby biskupa Oldřicha Augsburského (923–973). Jeho denáry nesou na líci jméno OVDALRICVS EPS a kříž, na rubu opis AVG CIVITAS a stylizovaný kostel se jménem mincmistra.
Biskupská mincovna razila nejprve denáry podle řezenského vzoru, potom lehčí tenké feniky a od přelomu 12. a 13. století do poloviny 14. století jednostranné stříbrné brakteáty, například s poprsím biskupa. Augsburský fenik byl hlavní měnou území mezi Lechem a Illerem, sousedícího s oběhem řezenského a kostnického feniku.
Měšťané postupně získávali na mincovnu vliv. Městské právo z roku 1156 jim přiznalo spolurozhodování i o mincmistrovi. Roku 1272 jim biskup Hartmann zastavil mincovnu na tři roky a na brakteátech se vedle biskupa poprvé objevila městská šiška. Mincovna se pak opakovaně zastavovala měšťanům, ale biskup se svého práva nikdy zcela nevzdal. Roku 1356 povolil císař Karel IV. biskupu Markvartovi z Randecku razit v Augsburgu haléře s křížem a rukou držící berlu a šišku.
Vlastní mincovní právo získala rada města na říšském sněmu ve Wormsu. Městský písař Konrad Peutinger tam vyjednal privilegium, které císař Karel V. podepsal 21. května 1521, a město začalo razit ještě téhož roku. Ústředním motivem městských mincí je šiška (Stadtpyr), rub nese jméno a titul vládnoucího císaře s jeho poprsím nebo říšskou orlicí. Zlatý gulden z roku 1582 má na líci šišku ve zdobném štítu s opisem AVGVSTA VINDELICORVM a na rubu poprsí Rudolfa II.; na zlatém guldenu z roku 1628 drží šišku patroni města sv. Afra a sv. Oldřich. Tolary 18. století nesou pohled na město nebo sedící personifikaci Augusty se šiškou v ruce.
Augsburská mincovna razila i pro jiné mincovní pány. Roku 1694 zde vznikly tolary Švábského kraje i tolar kemptenského opatství, na němž šiška označuje augsburskou mincovnu.
Prešpurský mír z prosince 1805 ukončil říšskou svobodu Augsburgu a město připadlo Bavorsku. Městské ražby skončily rokem 1805.
