Český dukát

Český dukát představuje zlatou minci standardní evropské váhy 3,5 gramu, která byla v českých zemích ražena od vlády Karla IV. (1346-1378) až do počátku 19. století. Jako mezinárodně uznávaná obchodní měna sloužil především pro zahraniční platby a uchování hodnoty, přičemž jeho kurz vůči domácí stříbrné měně odrážel ekonomickou situaci státu.

Historie

Ražba zlatých mincí v Čechách začala roku 1325 za Jana Lucemburského emisí florénu podle florentského vzoru. Zásadní obrat přinesl jeho syn Karel IV., který roku 1353 zahájil ražbu dukátů dodržujících benátský standard. Tato změna reflektovala přesun obchodních tras a rostoucí význam vztahů s říší a Uhrami, kde dukát dominoval zlatému oběhu.

První české dukáty nesly revoluční ikonografii - poprvé v dějinách se na českých mincích objevil portrét panovníka s českým lvem a opisem v národním jazyce. Do roku 1355 Karel experimentoval s motivem královské busty s křížovskou korunou. Po císařské korunovaci 1355 v Římě přešel na zobrazení s říšskou korunou, čímž vznikl typ "císařského dukátu".

Následovník Václav IV. (1378-1419) pokračoval v etablované tradici, ale postupně nahradil portrétní zobrazení iniciálou W v ozdobném gotickém rámci. Jeho dukáty představují vrchol gotického medailérského umění s propracovanou kaligrafií a heraldickými detaily. Produkce však kvůli vyčerpání domácích zlatých zdrojů postupně klesala.

Husitské období a vláda Ladislava Pohrobka (1453-1457) a Jiřího z Poděbrad (1457-1471) znamenaly přerušení zlaté ražby. Domácí nestabilita a mezinárodní izolace znemožňovaly získání potřebného kovu. Obnova přišla až s nástupem Jagellonců - Vladislav II. (1471-1516) restituoval ražbu využitím nově objevených nalezišť v Jílovém a Kašperských Horách.

Jagellonské dukáty s datem 1511 představují první datované české mince vůbec. Svatováclavský motiv se stal trvalou součástí ikonografie. Ludvík Jagellonský (1516-1526) navzdory krátkému panování zanechal početné emise dokumentující snahu o monetární stabilizaci před tureckou hrozbou. Kvalita těchto ražeb patří k absolutní špičce českého mincovnictví.

Habsburská éra přinesla centralizaci a standardizaci. Ferdinand I. (1526-1564) soustředil výrobu do Prahy, zavedl jednotnou ikonografii a rozšířil sortiment o násobky. Maxmilián II. (1564-1576) preferoval říšskou symboliku před českou. Rudolf II. (1576-1611) omezil ražbu na Prahu, Kutnou Horu a Jáchymov, ale kvalita dosáhla renesančního vrcholu díky italským rytcům.

Období třicetileté války znamenalo masovou produkci různé kvality. Ferdinand II. (1619-1637) razil dukáty v šesti mincovnách včetně okupované Nisy a Opole. Ferdinand III. (1637-1657) pokračoval v decentralizované výrobě kvůli válečným potřebám. Leopold I. (1657-1705) zavedl systematickou ražbu zlomků až do 1/12 dukátu pro drobný obchod.

Za Marie Terezie (1740-1780) fungovala v Čechách jediná mincovna v Praze produkující standardizované dukáty pro celou monarchii. Technologická revoluce Josefa II. (1765-1790) přinesla strojovou ražbu. František II. (1792-1835) vyrazil poslední české dukáty 1809 - ukončení souviselo s napoleonskými válkami a přechodem na papírovou měnu.

Ekonomický význam a hodnota

Dukát fungoval jako stabilní hodnototvorná jednotka nezávislá na inflačních tlacích postihujících stříbrnou měnu. Jeho poměr k pražskému groši dokumentuje ekonomické výkyvy: za Karla IV. 13-17 grošů, za Jiřího z Poděbrad 24 grošů, po bitvě na Bílé hoře až 240 krejcarů (140 krejcarů po stabilizaci 1623).

Funkce dukátu zahrnovala mezinárodní clearingovou měnu pro velkoobchod, prostředek tezaurace majetku šlechty a měšťanstva, diplomatické dary a válečné kontribuce. Uherské, české a rýnské dukáty tvořily páteř evropského zlatého standardu 14.-18. století s minimálními kurzovními rozdíly.

Produkce kolísala podle dostupnosti zlata - vrcholy za Karla IV. díky importu italského zlata, za Rudolfa II. využitím jáchymovského stříbra pro nepřímý obchod, za Ferdinanda II. konfiskacemi pobělohorských emigrantů. Celkově bylo vyraženo odhadem 5-10 milionů kusů českých dukátů, z nichž většina byla přetavena nebo vyvezena.

Zajímavosti

• Největší český zlatý nominál byl 25dukát za Matyáše vážící 87,5 gramu čistého zlata - existují pouze 3 exempláře
• Alchymisté Rudolfa II. experimentovali s ražbou dukátů z transmutovaného zlata označených tajnou značkou
• Falšování dukátů pomocí zlaté folie na měděném jádru prozradil roku 1598 rentgen avant la lettre - prosvícením svíčkou
• Poslední pokus o ražbu českého dukátu proběhl 1848 během revoluce - vyraženy byly 3 zkušební kusy
• Nejdražší český dukát - unikát Vladislava II. s chybným opisem - dosáhl na aukci 2018 ceny 3,2 milionu korun