Fridrich I. Pruský

Portrét Fridricha I. PruskéhoFridrich I. Pruský (1657–1713) z rodu Hohenzollernů vládl od roku 1688 jako braniborský kurfiřt Fridrich III. a 18. ledna 1701 se v Královci korunoval prvním „králem v Prusku“. Královský titul mu císař Leopold I. přiznal výměnou za spojenectví proti Francii a 8 000 vojáků.

Životní data 11. července 1657 Královec – 25. února 1713 Berlín
Dynastie Hohenzollernové
Braniborský kurfiřt a pruský vévoda 1688–1713 jako Fridrich III.
Král v Prusku 1701–1713 jako Fridrich I.
Korunovace 18. ledna 1701 v Královci
Korunní smlouva 16. listopadu 1700 s císařem Leopoldem I.
Nástupce Syn Fridrich Vilém I.
Korunovační ražby Dukáty a tolary 1701 z mincovny v Královci

Historie

Fridrich se narodil 11. července 1657 v Královci jako syn braniborského kurfiřta Fridricha Viléma, zvaného Velký kurfiřt, a Luisy Henrietty Oranžské. Kvůli vadě páteře po úrazu v dětství mu lidově říkali „křivý Fritz“. Roku 1679 se oženil s Alžbětou Henriettou Hesensko-Kasselskou, která zemřela roku 1683. Druhou manželkou se roku 1684 stala Žofie Charlotta Hannoverská, příznivkyně filozofa Leibnize, po níž je pojmenován zámek Charlottenburg; zemřela roku 1705. Potřetí se oženil roku 1708 s Žofií Luisou Meklenbursko-Zvěřínskou.

Po otcově smrti roku 1688 převzal jako kurfiřt Fridrich III. državy rozptýlené od Porýní po Prusko. Pruské vévodství leželo mimo Svatou říši římskou a Hohenzollernové v něm vládli svrchovaně, takže tu mohl získat královský titul. Císař Leopold I. potřeboval spojence proti Ludvíkovi XIV.; Korunní smlouvou z 16. listopadu 1700 Fridrichovi královskou hodnost přiznal výměnou za 8 000 vojáků. Dne 18. ledna 1701 se Fridrich v Královci sám korunoval jako Fridrich I., „král v Prusku“. Titul nezněl „král Pruska“ z ohledu na Polsko, k jehož koruně patřila západní část Pruska.

Fridrichova vláda byla dobou barokní reprezentace. Roku 1694 založil univerzitu v Halle, roku 1696 Akademii umění a roku 1700 Akademii věd v Berlíně; Berlín rozšířil o čtvrť Friedrichstadt a pracoval pro něj sochař a architekt Andreas Schlüter. Dvůr byl nákladný a takzvaný kabinet tří hrabat (Wartenberg, Wittgenstein, Wartensleben) stát hluboce zadlužil; jeho chyby vyšly najevo roku 1710. Fridrich I. zemřel 25. února 1713 v Berlíně a nastoupil po něm syn Fridrich Vilém I.

Mince Fridricha I.

Fridrich razil mince jako kurfiřt i jako král, mimo jiné v mincovnách v Berlíně a Královci. Ke korunovaci vznikly v Královci dukáty s opisem FRIDERICUS REX a nápisem UNCT REGIOM D 18 IAN (pomazán v Královci 18. ledna); na rubu je královská koruna a heslo PRIMA MEAE GENTIS (první svého rodu). Královecké tolary z roku 1701 mají na líci poprsí krále s vavřínovým věncem a iniciály mincmistra C. G. (Caspar Geelhaar), na rubu korunovaného pruského orla s heslem SUUM CUIQUE (každému, co jeho jest).

V Berlíně se roku 1701 razil výtěžný tolar z prvního stříbra dolů v Magdeburském vévodství s opisem PRIMITIAE METALLIFODINARVM IN DVCATV MAGD a s orlem nesoucím meč a říšské jablko.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet