Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský
Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský (1708–1769) byl markrabě z francké větve Hohenzollernů, který v letech 1763–1769 vládl knížectví Braniborsko-Bayreuth. Vlády se ujal po smrti synovce Fridricha III. Zemřel bez mužských potomků a Bayreuth po něm převzala ansbašská větev rodu.
| Život | 17. července 1708, Weferlingen – 20. ledna 1769, Bayreuth |
|---|---|
| Vláda | Braniborsko-Bayreuthské markrabství, 1763–1769 |
| Dynastie | Hohenzollernové, francká větev |
| Rodiče | Kristián Jindřich Braniborsko-Kulmbašský a Žofie Kristýna z Wolfsteinu |
| Předchůdce | Synovec Fridrich III. |
| Nástupce | Kristián Fridrich Karel Alexandr z Braniborska-Ansbachu |
| Mincovna | Bayreuth |
| Doložená mince | Zlatý dukát 1767, Bayreuth; jezdecký portrét |
| Konvenční tolar | 1766, Bayreuth; mincmistr Johann Christian Eberhardt |
Historie
Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský se narodil 17. července 1708 ve Weferlingenu jako syn markraběte Kristiána Jindřicha Braniborsko-Kulmbašského a Žofie Kristýny z Wolfsteinu. Byl nejmladším bratrem bayreuthského markraběte Jiřího Fridricha Karla. Oženil se s Viktorií Šarlotou Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymskou; dcera Kristýna Žofie Šarlota se roku 1757 provdala za vévodu Arnošta Fridricha III. Karla Sasko-Hildburghausenského a téhož roku zemřela.
V letech 1731–1741 žil převážně na zámku v Neustadtu an der Aisch, věnoval se pietismu, malířství a hudbě a vysloužil si posměšnou přezdívku „princ z Neustadtu“. Poté odešel do Dánska, kde byla jeho sestra manželkou krále, a vstoupil do dánské armády. V době, kdy roku 1763 zemřel jeho synovec, bayreuthský markrabě Fridrich III., bez mužského dědice, žil Fridrich Kristián v ústraní u Hamburku a na vládu v knížectví nebyl připraven.
Vládl necelých šest let. Zemřel 20. ledna 1769 v Bayreuthu bez mužských potomků. Bayreuth tím připadl ansbašské větvi rodu a markrabětem se stal Kristián Fridrich Karel Alexandr z Braniborska-Ansbachu.
Mince Fridricha Kristiána
Mince markrabství se za jeho vlády razily v Bayreuthu. Konvenční tolar z roku 1766 nese na líci poprsí markraběte a opis FRID CHRIST D G M B D B ET S B N, na rubu korunovaný mnohopolní znak se dvěma lvy a opis ZEHEN EINE FEINE MARK – deset tolarů z hřivny ryzího stříbra podle konvenční měny. Ražbu vedl mincmistr Johann Christian Eberhardt.
Zlatý dukát z roku 1767 zobrazuje na líci markraběte na koni, na rubu korunovanou řádovou hvězdu s heslem SINCERE ET CONSTANTER. Z prvního roku vlády pochází drobný „dobrý fenik“ (Guter Pfennig) 1763 se značkou mincmistra Christopha Lorenze Ruckdeschela.
