Fridrich Kristián Saský

Fridrich Kristián Saský (1722–1763) byl saský kurfiřt z albertinské linie Wettinů, který vládl jen od 5. října do 17. prosince 1763, kdy zemřel na neštovice. Za krátkou vládu propustil ministra Brühla a zahájil obnovu Saska zničeného sedmiletou válkou. Mince z jeho vlády nesou letopočet 1763.
| Totožnost a titul | saský kurfiřt |
|---|---|
| Vláda | 5. 10. 1763 – 17. 12. 1763 |
| Narození | 5. 9. 1722, Drážďany |
| Úmrtí | 17. 12. 1763, Drážďany |
| Rodiče | kurfiřt Fridrich August II. (polský král August III.) a Marie Josefa Habsburská |
| Manželka | Marie Antonie Bavorská, sňatek 1747 |
| Dynastie | Wettinové, albertinská linie |
| Nástupce | syn Fridrich August III., pozdější král Fridrich August I. Saský |
| Mincovny | Drážďany, Lipsko |
| Ražby | konvenční tolary, guldeny a dukáty s letopočtem 1763 |
Historie
Fridrich Kristián se narodil 5. září 1722 v Drážďanech jako syn saského kurfiřta Fridricha Augusta II., který jako polský král vládl pod jménem August III., a Marie Josefy Habsburské. Dva starší bratři zemřeli v dětství, takže se stal následníkem. Od narození byl tělesně postižený, sám nemohl stát ani chodit a odkázaný byl na kolečkové křeslo. Matka se ho proto snažila přimět ke vstupu do duchovního stavu a k zřeknutí se nástupnictví, on to však odmítl.
V letech 1738–1740 podnikl jako kurfiřtský princ cestu do Itálie a v roce 1747 se oženil se svou sestřenicí Marií Antonií Bavorskou. Byl otevřený myšlenkám osvícenství. Za sedmileté války odešel v roce 1759 s rodinou do Mnichova. Sasko vyšlo z války zpustošené a se zničenými financemi; obnovou se od dubna 1762 zabývala komise, nad níž převzal záštitu.
Kurfiřtem se stal 5. října 1763 po smrti otce. Mezi prvními kroky propustil prvního ministra Heinricha von Brühla, kterému se přičítaly zničené finance i zatažení Saska do války, a zahájil úspornou obnovu země. Ucházel se také o polskou korunu. Už 17. prosince 1763 zemřel na neštovice a byl pohřben v hrobce dvorního kostela v Drážďanech. Za nezletilého syna Fridricha Augusta III. pak vládla vdova Marie Antonie spolu s bratrem zesnulého kurfiřta Xaverem.
Mince Fridricha Kristiána
Protože vládl necelé tři měsíce, nesou všechny mince z jeho vlády letopočet 1763. Razila je drážďanská i lipská mincovna: konvenční tolary s poprsím kurfiřta a erbem, konvenční guldeny a dukát s poprsím a korunovaným erbem. Část ražeb nese značku mincmistra FW, lipský konvenční tolar podpis rytce Jacoba Friedricha Stielera.
Starší jsou ražby k jeho sňatku s Marií Antonií Bavorskou v roce 1747: medaile s poprsím jeho otce a s protilehlými poprsími novomanželů a příležitostný dukát. Po jeho smrti razil v letech 1763–1768 mince saského kurfiřtství jako administrátor jeho bratr Xaver.
S tímto kurfiřtem se snadno zamění markrabě Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský, který se ujal vlády v Bayreuthu téhož roku 1763. Jeho mince nesou opis FRID CHRIST s titulem braniborského markraběte.
