Fridrich Vilém II. Pruský
Fridrich Vilém II. Pruský (1744–1797) byl pruský král z rodu Hohenzollernů, který vládl v letech 1786–1797 po svém strýci Fridrichu II. Velikém. Za jeho vlády vyšlo Všeobecné zemské právo, Prusko uzavřelo s revoluční Francií mír v Basileji a při dělení Polska získalo Gdaňsk, Poznaň i Varšavu.
| Život | 25. září 1744, Berlín – 16. listopadu 1797, Postupim |
|---|---|
| Vláda | Pruský král, 17. srpna 1786 – 16. listopadu 1797 |
| Dynastie | Hohenzollernové |
| Předchůdce a nástupce | Strýc Fridrich II. Veliký; syn Fridrich Vilém III. |
| Právní reforma | Všeobecné pruské zemské právo, 1794 |
| Územní zisky | Druhé (1793) a třetí (1795) dělení Polska |
| Doložené ražby | Stříbrný tolar; zlatý friedrichsdor |
| Tolar | 22,272 g, ryzost 750/1000, 14 kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra |
| Friedrichsdor | 6,682 g, ryzost 902,778/1000 |
| Mincovní značky | A – Berlín; B – Vratislav; E – Královec |
Historie
Fridrich Vilém II. Pruský se narodil 25. září 1744 v Berlíně jako syn prince Augusta Viléma Pruského a Luisy Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Jeho strýc Fridrich II. Veliký neměl děti, a když roku 1758 zemřel Fridrichův otec, stal se Fridrich Vilém následníkem trůnu. Pruským králem se stal 17. srpna 1786.
Ve vnitřní politice dokončil kodifikaci, kterou zahájil jeho předchůdce: roku 1794 vstoupilo v platnost Všeobecné zemské právo pro pruské státy. Za jeho vlády byla v Berlíně postavena Braniborská brána.
Po vypuknutí Francouzské revoluce se Prusko spojilo s Rakouskem a vstoupilo do války první koalice proti Francii. Roku 1795 z ní samostatným mírem v Basileji vystoupilo. Současně se soustředilo na východ: při druhém dělení Polska roku 1793 získalo Gdaňsk a Toruň, připojené k Západním Prusům, a Velkopolsko s Poznaní, z něhož vznikla provincie Jižní Prusy, při třetím dělení roku 1795 také Varšavu.
Fridrich Vilém II. zemřel 16. listopadu 1797 v Postupimi. Na trůn po něm nastoupil syn Fridrich Vilém III. Pruský.
Mince Fridricha Viléma II.
Pruské tolary se razily podle Graumannovy stopy z roku 1750: z kolínské hřivny ryzího stříbra se razilo 14 tolarů o hmotnosti 22,272 g a ryzosti 750/1000. Tolar z roku 1788 nese na líci poprsí krále s opisem FRIED WILHELM KOENIG VON PREUSSEN, na rubu korunovaného orla sedícího na zeměkouli v oválném štítu. Dostal přezdívku papouščí tolar (Papageientaler), protože orel na něm připomíná papouška na bidýlku.
Hlavní zlatou mincí byl friedrichsdor, podle zákona z roku 1770 o hmotnosti 6,682 g a ryzosti 902,778/1000. Razil se ve velkém množství v Berlíně (značka A) i ve Vratislavi (značka B). Berlínská mincovna razila také dukáty, roku 1794 tolar konvenční stopy s opisem ZEHN EINE FEINE MARK a roku 1797 albertustolar (AD NORMAM TALERORUM ALBERTI). Jako kníže Neuchâtelu dával Fridrich Vilém II. razit i tamní batzeny a krejcary s heslem SUUM CUIQUE.
