Mincovna Svídnice

Mincovna Svídnice (polsky Świdnica, německy Schweidnitz) byla mincovna v dolnoslezském městě Svídnice, činná od konce 13. století. Od roku 1517 zde ve velkém množství vznikaly svídnické půlgroše krále Ludvíka Jagellonského, které napodobovaly polské půlgroše a vyvážely se do Polska a Pruska.
| Místo | Svídnice (Świdnica, Schweidnitz), Dolní Slezsko, dnes Polsko |
|---|---|
| Počátek ražby | konec 13. století, kníže Boleslav I. Surový |
| Mincovní právo města | zpráva z roku 1341, kníže Boleslav II. Malý |
| Středověké ražby | kvartníky, brakteátové haléře, svídnické haléře, florény |
| Zastavení městské ražby | 1514 |
| Svídnické půlgroše | od roku 1517, Ludvík Jagellonský, napodobení polských půlgrošů |
| Dlouhá mince | 24krejcary a krejcary 1621–1622, mincmistr S. Kirchner |
Historie
Ve Svídnici se razilo už na konci 13. století za knížete Boleslava I. Surového, zakladatele svídnicko-javorské větve slezských Piastovců. Mincovna tehdy vyráběla kvartníky a brakteátové haléře. O mincovním právu pro město je zpráva z roku 1341, z doby knížete Boleslava II. Malého. Právo dovolovalo razit drobné stříbrné mince i zlaté florény a nejvíce se razil svídnický haléř.
Na konci 14. století připadlo svídnické knížectví Koruně české, mincovní právo však městu zůstalo. Jakost stříbrných ražeb postupně klesala, a proto bylo svídnické mincování v roce 1514 zastaveno.
Kolem roku 1517 zřídil ve Svídnici vlastní mincovnu král Ludvík Jagellonský. Ta ve velkém množství razila půlgroše, nejvíce s letopočty 1517 a 1520. Opis MONETA CIVITA SWIDNIC označuje minci jako městskou, polská literatura však mincovnu vede jako královskou mincovnu pro Slezsko. K roku 1518 je doložen mincmistr Paul Monau starší, v roce 1525 byla mincovna pronajata mincmistru Konrádu Sauermannovi, pozdějšímu mincmistrovi v Praze. Po Ludvíkově smrti v roce 1526 se tu půlgroše razily pro jeho vdovu, královnu Marii Habsburskou.
Znovu se Svídnice jako mincovna připomíná v době dlouhé mince 1621–1622. Za mincmistra S. Kirchnera tu vznikaly nekvalitní 24krejcary a krejcary. Městské 24krejcary z roku 1622 nesou opis GROS DVODECVPL CIVI SWIDN a na druhé straně titul Ferdinanda II.
Svídnické půlgroše a Polsko
Svídnické půlgroše věrně napodobovaly krakovské půlgroše polského krále Zikmunda I. Starého: na jedné straně orlice, na druhé koruna, v opisech jméno Ludvíka a Svídnice. Ve velkém množství se vyvážely do Polska a Pruska a zisk z jejich ražby připadal cizímu panovníkovi.
Polský král proti nim zasahoval zákazy, konec jim ale udělala až jeho mincovní reforma zahájená roku 1526. Svídnické půlgroše se tehdy přerážely na nové šestigroše a trojgroše. Často se vyskytují i v mincovních nálezech z českých zemí.
