Mincovna Svídnice

Svídnický půlgroš Ludvíka Jagellonského z roku 1526 – na jedné straně orlice, na druhé koruna

Mincovna Svídnice (polsky Świdnica, německy Schweidnitz) byla mincovna v dolnoslezském městě Svídnice, činná od konce 13. století. Od roku 1517 zde ve velkém množství vznikaly svídnické půlgroše krále Ludvíka Jagellonského, které napodobovaly polské půlgroše a vyvážely se do Polska a Pruska.

Místo Svídnice (Świdnica, Schweidnitz), Dolní Slezsko, dnes Polsko
Počátek ražby konec 13. století, kníže Boleslav I. Surový
Mincovní právo města zpráva z roku 1341, kníže Boleslav II. Malý
Středověké ražby kvartníky, brakteátové haléře, svídnické haléře, florény
Zastavení městské ražby 1514
Svídnické půlgroše od roku 1517, Ludvík Jagellonský, napodobení polských půlgrošů
Dlouhá mince 24krejcary a krejcary 1621–1622, mincmistr S. Kirchner

Historie

Ve Svídnici se razilo už na konci 13. století za knížete Boleslava I. Surového, zakladatele svídnicko-javorské větve slezských Piastovců. Mincovna tehdy vyráběla kvartníky a brakteátové haléře. O mincovním právu pro město je zpráva z roku 1341, z doby knížete Boleslava II. Malého. Právo dovolovalo razit drobné stříbrné mince i zlaté florény a nejvíce se razil svídnický haléř.

Na konci 14. století připadlo svídnické knížectví Koruně české, mincovní právo však městu zůstalo. Jakost stříbrných ražeb postupně klesala, a proto bylo svídnické mincování v roce 1514 zastaveno.

Kolem roku 1517 zřídil ve Svídnici vlastní mincovnu král Ludvík Jagellonský. Ta ve velkém množství razila půlgroše, nejvíce s letopočty 1517 a 1520. Opis MONETA CIVITA SWIDNIC označuje minci jako městskou, polská literatura však mincovnu vede jako královskou mincovnu pro Slezsko. K roku 1518 je doložen mincmistr Paul Monau starší, v roce 1525 byla mincovna pronajata mincmistru Konrádu Sauermannovi, pozdějšímu mincmistrovi v Praze. Po Ludvíkově smrti v roce 1526 se tu půlgroše razily pro jeho vdovu, královnu Marii Habsburskou.

Znovu se Svídnice jako mincovna připomíná v době dlouhé mince 1621–1622. Za mincmistra S. Kirchnera tu vznikaly nekvalitní 24krejcary a krejcary. Městské 24krejcary z roku 1622 nesou opis GROS DVODECVPL CIVI SWIDN a na druhé straně titul Ferdinanda II.

Svídnické půlgroše a Polsko

Svídnické půlgroše věrně napodobovaly krakovské půlgroše polského krále Zikmunda I. Starého: na jedné straně orlice, na druhé koruna, v opisech jméno Ludvíka a Svídnice. Ve velkém množství se vyvážely do Polska a Pruska a zisk z jejich ražby připadal cizímu panovníkovi.

Polský král proti nim zasahoval zákazy, konec jim ale udělala až jeho mincovní reforma zahájená roku 1526. Svídnické půlgroše se tehdy přerážely na nové šestigroše a trojgroše. Často se vyskytují i v mincovních nálezech z českých zemí.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet