Numismatické sbírky

Numismatické sbírky představují systematicky uspořádané soubory mincí, medailí, bankovek a dalších platebních prostředků shromažďované podle tematického, chronologického nebo geografického klíče. Tyto kolekce slouží jako významný pramen pro studium hospodářských dějin, uměleckého vývoje a politických změn. Sbírky uchovávané v muzeích, archivech a soukromých kolekcích dokumentují vývoj peněžních systémů od antiky po současnost.

Historie

Počátky systematického sbírání mincí sahají do období italské renesance. Za průkopníka numismatického sběratelství je považován Francesco Petrarca (1304-1374), který shromáždil kolekci antických zlatých a stříbrných ražeb. Jeho sbírka vzbudila pozornost císaře Karla IV., který při návštěvě Itálie v roce 1355 projevil zájem o antické mince. Toto setkání položilo základy tradice panovnických numismatických kabinetů ve střední Evropě.

V 16. století vznikaly první kunstkomory, univerzální sbírky umění a kuriozit, jejichž součástí byly i mince. Habsburští panovníci Ferdinand I. (1526-1564) a Maxmilián II. (1564-1576) budovali rozsáhlé numismatické kolekce na Pražském hradě. Nejvýznamnějším sběratelem se stal císař Rudolf II. (1576-1611), jehož sbírka antických mincí patřila k nejrozsáhlejším v Evropě. Rudolfův dvorní antiquarius Jacopo Strada vypracoval první vědecký katalog císařské sbírky.

Kolem roku 1580 vznikl v Olomouci významný humanistický kroužek soustředěný kolem biskupa Stanislava Thurza. Probošt Augustin Käsenbrot vedl korespondenci s předními evropskými numismatiky a vyměňoval si s nimi informace o nových nálezech. Tento kroužek představoval první organizovanou numismatickou komunitu na českém území a položil základy vědeckého přístupu ke studiu mincí.

Barokní období přineslo rozmach soukromého sběratelství mezi šlechtou a měšťanstvem. Významné sbírky vytvořili Ditrichštejnové, Černínové, Lobkovicové a další aristokratické rody. Církevní instituce, zejména kláštery, budovaly vlastní numismatické kabinety. Premonstrátský klášter na Strahově vlastnil od konce 17. století sbírku čítající přes 3000 exemplářů.

Osvícenství 18. století přineslo vědecký přístup ke katalogizaci sbírek. Univerzita Karlova založila v roce 1818 vlastní mincovní kabinet pod vedením Jana Helbicha z Hirzenau. Do roku 1823 se sbírka rozrostla na 12 000 kusů. Národní muzeum v Praze zahájilo budování numismatické sbírky v roce 1818 díky Františku Šternberkovi-Manderscheidovi, který daroval instituci svou kolekci českých ražeb.

Klíčovou osobností českého muzejního sběratelství byl Vojtěch Hanka, který od roku 1830 systematicky rozšiřoval sbírky Národního muzea. Jeho nástupce Gustav Skalský pokračoval v budování kolekce a v roce 1917 ji obohatil o rozsáhlý soubor Jana Smolíka. Ten jako první začal dokumentovat nálezy mincí v českých zemích a jejich význam pro poznání ekonomického vývoje.

Po roce 1945 došlo ke znárodnění aristokratických sbírek, které významně obohatily muzejní fondy. Emanuela Nohejlová-Prátová vybudovala z numismatického oddělení Národního muzea přední vědecké pracoviště. Pod vedením Lubomíra Nemešakala (1960-1975) a později Jarmily Háskové vznikl moderní systém evidence využívající nejnovější dokumentační metody.

Typy sbírek a jejich správa

Numismatické sbírky se člení podle několika kritérií. Institucionální sbírky spravují muzea, archivy a vědecké ústavy. Největší českou kolekcí disponuje Národní muzeum s více než milionem exemplářů. Významné fondy vlastní Moravské zemské muzeum v Brně, založené roku 1817, které se specializuje na moravské ražby a nálezy.

Regionální muzea uchovávají lokálně významné kolekce. Slezské zemské muzeum v Opavě, nejstarší muzeum v České republice z roku 1814, spravuje unikátní soubor slezských mincí. Muzeum hlavního města Prahy dokumentuje pražské mincovnictví od denárového období po současnost.

Specializované sbírky zahrnují církevní kolekce, například sbírku Arcibiskupského zámku v Kroměříži založenou kardinálem Fürstenbergem roku 1855, čítající přes 10 000 kusů. Bankovní sbírky, jako kolekce České národní banky, dokumentují vývoj papírových platidel a moderního bankovnictví.

Zajímavosti

• Největší česká muzejní sbírka v Národním muzeu obsahuje přes 15 000 keltských mincí
• Strahovský klášter vlastní unikátní soubor papežských ražeb od 15. století
• V českých muzeích je uloženo přes 500 000 středověkých mincí z archeologických nálezů
• Kroměřížská sbírka obsahuje kompletní sadu všech ražeb Františka Josefa I.
• První digitální katalog numismatické sbírky v Česku vznikl v roce 1995
• Moravské zemské muzeum vlastní největší sbírku antických mincí ve střední Evropě mimo Vídeň