Pagament

Pagament je již jednou zpracovaný drahý kov dodávaný do mincovny k dalšímu zpracování. Rozumíme jím pagament peněžní, který tvoří mince stažené z oběhu po ukončení jejich platnosti, cizí neplatné mince (neberné) a mince poškozené, a pagament klenótní (nemincovní), což jsou šperky, jejich části a zlomky, stolní náčiní a bohoslužebné náčiní, slitky drahých kovů.

Historie

Peněžní pagament byl dodáván do mincovny v největším množství v době zavedení nového druhu mince, kdy byl dostatek mincí stahovaných z oběhu po ukončení jejich platnosti. Toto se dělo zejména při měnových reformách, kdy staré mincovní typy byly nahrazovány novými standardy. Dále byl peněžní pagament dodáván z daní, dávek a směnáren, kde se hromadily neplatné nebo poškozené mince. Klenótní pagament představoval významný zdroj drahých kovů zejména v krizových obdobích, kdy byl omezen přísun stříbra z dolů. Při odevzdávání klenótního pagamentu byly předměty a jejich části tříděny podle druhu drahého kovu a pak háčiceny na ryzost pro stanovení jejich skutečné hodnoty. Tento proces vyžadoval odborné znalosti a přesné váhy, protože hodnota pagamentu se lišila podle obsahu čistého drahého kovu.

Oba druhy pagamentu dodávaného do mincovny tvořily v českých zemích vždy jen menší složku oproti kovu vytěženému - s výjimkou situace, kdy nebyl zajištěn dostatečné zdroje kovu získaného těžbou. Významné výjimky představovalo například období husitských válek, kdy těžba v dolech byla narušena válečnými událostmi, nebo mincovnictví Albrechta z Valdštejna po třicetileté válce, kdy tradiční zdroje stříbra nebyly k dispozici. V těchto období se mincovny musely spoléhat převážně na přetavení existujících předmětů z drahých kovů. Proces zpracování pagamentu zahrnoval roztavení, čištění a legování s náčistí podle požadovaných standardů pro nové mince. Kvalita výsledných mincí závisela na pečlivosti tohoto procesu a schopnosti mincířů dosáhnout požadované ryzosti. Kontrola kvality pagamentu byla zásadní pro zachování důvěry v nové mince, protože nekvalitní suroviny mohly vést k horším mincím a následnému odmítání ze strany obyvatelstva. Pagament tak představoval důležitý ekonomický mechanismus recyklace drahých kovů v předindustriální společnosti.

Zajímavosti

• Během husitských válek tvořil pagament hlavní zdroj surovin pro české mincovny kvůli narušené těžbě
• Albrecht z Valdštejna financoval své mincovnictví převážně z pagamentu získaného z konfiskovaného majetku
• Proces "háčicení" pagamentu vyžadoval specializované znalosti a nástroje pro určení ryzosti
• Církevní pagament často pocházel z darů věřících a představoval významný zdroj drahých kovů
• V moderní době odpovídá pagamentu recyklace drahých kovů z elektroniky a šperků