Rakousko-uherská banka

Bankovka Rakousko-uherské banky na 1000 zlatých z roku 1880

Rakousko-uherská banka (Oesterreichisch-ungarische Bank) byla v letech 1878–1919 společnou emisní bankou Rakouska-Uherska s hlavními ústavy ve Vídni a v Budapešti. Vydávala bankovky ve zlatých, od roku 1900 v korunách. V Československu se v březnu 1919 kolkovaly a později je nahradily státovky.

Maďarský název Osztrák–Magyar Bank
Působnost 1878 – 31. prosince 1919, poté v likvidaci
Předchůdce Privilegovaná rakouská národní banka (od roku 1816)
Hlavní ústavy Vídeň a Budapešť
Měna bankovek zlatý rakouské měny, od roku 1900 koruna
Strany bankovek rakouská (německá) a uherská (maďarská)
Oddělení v Československu měnová odluka, kolkování 3.–9. března 1919
Likvidace článek 206 mírové smlouvy ze Saint-Germain-en-Laye z 10. září 1919

Historie

Banka vznikla roku 1878 přejmenováním a přestavbou Privilegované rakouské národní banky, která v habsburských zemích vydávala bankovky od roku 1816. Změna byla opožděným důsledkem rakousko-uherského vyrovnání z roku 1867: banka měla jednu generální radu v čele s guvernérem, ale dvě ředitelství a dva hlavní ústavy, ve Vídni a v Budapešti. Na bankovce na 1000 zlatých z roku 1880 se proto zavazuje vyplatit částku bei ihren Hauptanstalten in Wien und Budapest, tedy u svých hlavních ústavů ve Vídni a Budapešti.

Roku 1892 zavedla monarchie korunovou měnu ve zlatém standardu, jeden zlatý odpovídal dvěma korunám. Od roku 1900 byly zákonnými bankovkami už jen bankovky znějící na koruny. Za první světové války pokryly úvěry emisní banky 40 % válečných výdajů. K náhradě chybějících mincí vydala banka za války i bankovky po 1 a 2 korunách.

V den vyhlášení Československa obíhaly na jeho území bankovky po 10, 20, 50, 100 a 1000 korunách a drobné válečné hodnoty. Týž den vydala banka ještě bankovky po 25 a 200 korunách, potištěné jen na jedné straně. Desetitisícikoruna z listopadu 1918 už do československého oběhu připuštěna nebyla. Samostatný hlavní ústav pro území republiky vznikl 2. prosince 1918, oběživo však dál záviselo na Vídni a Budapešti.

Nástupnické státy se proto od banky oddělovaly. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců začalo bankovky označovat v lednu 1919, Československo provedlo měnovou odluku s kolkováním 3.–9. března 1919 a Rakousko od března 1919 označovalo bankovky nápisem DEUTSCHÖSTERREICH. V Československu převzal 11. března 1919 správu měny Bankovní úřad ministerstva financí, který převzal i úřednictvo banky a pronajal si její budovy.

Mírová smlouva ze Saint-Germain-en-Laye z 10. září 1919 určila v článku 206 likvidaci banky. Do likvidace vstoupila 31. prosince 1919; závazky z bankovek ve výši 54,464 miliardy korun tehdy kryly drahé kovy jen z 0,5 %. Majetek se dělil mezi nástupnické státy podle dohody ze 14. března 1922. Generální rada banky zasedala naposledy 15. prosince 1922 a účty uzavřela konference likvidátorů v září 1925.

Bankovky Rakousko-uherské banky

Korunové bankovky se navrhovaly a tiskly ve Vídni a obíhaly v celé monarchii. Až do první světové války měly všechny rakouskou stranu s němčinou a uherskou stranu s maďarštinou. Na rakouské straně je hodnota uvedena i v dalších jazycích rakouské části monarchie, mezi nimi česky, uherská strana je jen maďarská. Na dvacetikoruně vzoru 1900 je tak na rakouské straně Austria s hradební korunou a na uherské Hungaria se svatoštěpánskou korunou.

Starší bankovky banky zněly na zlaté rakouské měny. Na německé straně tisícizlatkové bankovky z roku 1880 slibuje banka výplatu in gesetzlicher Münze, v zákonné minci.

Po roce 1918 zůstaly bankovky banky v Československu základem prvního oběživa. Kolkování se týkalo hodnot 10, 20, 50, 100 a 1000 korun, kdežto bankovky po 1 a 2 korunách platily několik měsíců bez kolku. Tiskárna cenných papírů Rakousko-uherské banky ve Vídni připravila i tiskové formy pro nižší hodnoty první emise československých státovek a vytiskla státovku na 5000 korun.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet