Antonín Saský

Antonín Saský (1755–1836) byl saský král z albertinské linie Wettinů. Na trůn nastoupil v roce 1827 jako jednasedmdesátiletý po bratrovi Fridrichu Augustovi I. Za jeho vlády dostalo Sasko v roce 1831 ústavu, kterou připomíná tolar s jeho hlavou a hlavou spoluregenta, synovce Fridricha Augusta II. Saského.
| Totožnost a titul | saský král |
|---|---|
| Vláda | 1827–1836 |
| Narození | 27. 12. 1755, Drážďany |
| Úmrtí | 6. 6. 1836 |
| Rodiče | kurfiřt Fridrich Kristián Saský a Marie Antonie Bavorská |
| Dynastie | Wettinové, albertinská linie |
| Spoluregent a nástupce | synovec Fridrich August II. Saský |
| Mincovna | Drážďany |
| Ražby | konvenční tolary, ústavní tolar 1831, zlatý pětitolar |
Historie
Antonín se narodil 27. prosince 1755 v Drážďanech jako pátý syn saského kurfiřta Fridricha Kristiána a Marie Antonie Bavorské. Saským kurfiřtem se stal jeho starší bratr Fridrich August I. Saský a Antonín byl dlouho jen třetí v pořadí následnictví. Po smrti bratra Karla v roce 1781 se stal korunním princem.
Poprvé se oženil v roce 1781 s Marií Karolínou Savojskou, která zemřela po roce manželství na neštovice. V roce 1787 si vzal arcivévodkyni Marii Terezii, dceru toskánského velkovévody a pozdějšího císaře Leopolda II. Na počest jejího průjezdu Prahou v říjnu 1787 měla původně zaznít Mozartova opera Don Giovanni; protože ji nestihli včas nastudovat, hrála se místo ní Figarova svatba. Všechny čtyři děti z druhého manželství zemřely v útlém věku.
Králem se Antonín stal 5. května 1827 po smrti bratra, který nezanechal syna. V jednasedmdesáti letech neměl s vládou žádnou zkušenost a správu země nechal ministrům. Po červencové revoluci ve Francii propukly v roce 1830 nepokoje i v Sasku. Antonín na ně odpověděl jmenováním synovce Fridricha Augusta spoluregentem a 4. září 1831 vstoupila v platnost nová ústava, se kterou se Sasko stalo konstituční monarchií. V roce 1834 přistoupilo k Německému celnímu spolku. Antonín zemřel 6. června 1836 a na trůn po něm nastoupil synovec Fridrich August II. Saský.
Mince a medaile krále Antonína
Antonínovy mince razila drážďanská mincovna. Konvenční tolary nesou na líci hlavu krále a na rubu saský erb se značkou mincmistra S nebo G. Vedle nich vznikaly výtěžkové tolary, ražené ze stříbra saských dolů, například v roce 1830.
Na politickou změnu odkazuje ústavní tolar z roku 1831. Na líci jsou vedle sebe hlavy Antonína a Fridricha Augusta s opisem ANTON KOENIG UND FRIEDRICH AUGUST MITREGENT VON SACHSEN, na rubu listina ústavy ve věnci z vavřínu a dubu a opis VEREINTEN SICH MIT DEN GETREUEN STAENDEN ZU NEUER VERFASSUNG DES STAATS. Ze zlata vznikl pětitolar zvaný pistole s opisem ANTON V G G KOENIG VON SACHSEN.
K holdování po nástupu na trůn vznikla v roce 1827 medaile ve dvou verzích, s latinským a s německým opisem. Německou verzi s poprsími krále a královny Marie Terezie vyryl medailér Friedrich Anton König. Samostatnou skupinu tvoří prémiové konvenční tolary pro studenty báňské akademie ve Freibergu (1829) a lesnického ústavu v Tharandtu (1830).
