Konvenční měna

Konvenční měna byl mincovní systém zavedený roku 1753 na základě měnové konvence mezi Rakouskem a Bavorskem, který sjednotil ražbu stříbrných a zlatých mincí ve střední Evropě. Tento systém, označovaný zkratkou C.M. (Conventions-Münze), představoval první úspěšný pokus o vytvoření nadnárodní měnové unie před zavedením eura.

Historie

Potřeba jednotného měnového systému ve střední Evropě vyvstala z chaotických poměrů po třicetileté válce, kdy každé knížectví razilo vlastní mince s různým obsahem drahého kovu. Obchodníci museli nosit váhy a zkušební kameny, aby ověřili hodnotu platidel. Císařovna Marie Terezie iniciovala jednání s bavorským kurfiřtem Maxmiliánem III. Josefem o vytvoření společného měnového standardu.

Dne 21. září 1753 byla v Mnichově podepsána měnová konvence mezi Rakouskem a Bavorskem, která stanovila jednotný mincovní řád. Základem se stala kolínská hřivna o váze 233,8555 gramů čistého stříbra, z níž se mělo razit přesně 10 konvenčních tolarů nebo 20 zlatníků (konvenčních zlatých). Proto se systém nazýval také dvacetizlatková měna.

K konvenci postupně přistoupily další německé státy a svobodná říšská města. Roku 1754 se připojilo Sasko, 1755 Württembersko, 1760 většina švábských a franckých knížectví. Do roku 1763 konvenční měnu přijalo přes 20 států Svaté říše římské, čímž vznikl jednotný měnový prostor od Rýna po východní hranice habsburské monarchie.

V českých zemích zavedla Marie Terezie konvenční měnu patentem z 7. listopadu 1750 s účinností od 1. listopadu 1753. Přechod byl postupný – staré mince zůstaly v oběhu s přepočítacím kurzem. Pražská a kremnicská mincovna začaly razit nové nominály podle konvenčního řádu. Kutnohorská mincovna byla roku 1726 uzavřena, proto se zde konvenční mince nerazily.

Napoleonské války a státní bankrot Rakouska roku 1811 vážně narušily stabilitu konvenční měny. Masivní emise papírových peněz (bankocedulí) vedla k inflaci a znehodnocení. Přesto systém přežil až do poloviny 19. století. Vídeňská mincovní smlouva z 24. ledna 1857 nahradila konvenční měnu novou rakouskou měnou s účinností od 27. dubna 1858.

Při přechodu byl stanoven pevný kurz: 1 zlatník konvenční měny = 1 zlatý 5 krejcarů rakouské měny. Výměna starých mincí probíhala do roku 1860, poté ztratily platnost. Konvenční měna tak po 105 letech existence zanikla, zanechala však trvalý odkaz v podobě stabilního měnového systému a krásných numismatických památek.

Charakteristika a mincovní systém

Základní jednotkou byl konvenční tolar (Konventions-Speciesthaler) o váze 28,06 gramů s obsahem 23,39 gramů čistého stříbra. Dělil se na 120 konvenčních krejcarů. Konvenční zlatník (gulden) představoval polovinu tolaru, tedy 60 krejcarů, a vážil 14,03 gramů.

Pro odlišení od starších ražeb nesly konvenční mince charakteristické označení – letopočet byl doplněn křížkem (např. 1754×). Na mincích se objevovala zkratka C.M. nebo nápis AD NORMAM CONVENTIONIS (podle normy konvence). Portrét panovníka byl obklopen latinským nápisem s titulem a na reversu se nacházel státní znak.

Kromě stříbrných mincí se razily zlaté dukáty a jejich násobky. Konvenční dukát vážil 3,49 gramů s obsahem 3,44 gramů zlata (986/1000). Kurz byl stanoven na 4,5 konvenčního zlatníku za dukát. Pro drobný obchod sloužily měděné krejcary a haléře podle místních zvyklostí.

Kvalita konvenčních mincí byla přísně kontrolována. Každá mincovna musela dodržovat předepsanou váhu a ryzost s tolerancí maximálně 2 promile. Zkušební úřady v Vídni, Augsburgu a Lipsku pravidelně testovaly vzorky ražeb. Padělání se trestalo smrtí upálením.

Zajímavosti

• Nejcennější konvenční mincí je 10dukát Marie Terezie z roku 1765 ražený k památce jejího manžela Františka I. Štěpána – v aukci dosahuje ceny přes 5 milionů korun
• Symbol křížku u letopočtu vznikl omylem rytce v augsburské mincovně, který jej použil místo hvězdičky – Marie Terezie nařídila zachovat tuto "chybu" jako jednotný znak
• Konvenční tolar Marie Terezie z roku 1780 se razí dodnes jako obchodní mince v Rakousku se stále stejným letopočtem
• Největší depot konvenčních mincí obsahující 42 000 tolarů byl nalezen roku 1968 při demolici domu v Brně
• Napoleon Bonaparte označil konvenční měnu za "nejlepší měnový systém Evropy" a pokusil se jej napodobit ve svém císařství