Mincovna Kyzikos
Mincovna Kyzikos působila v řeckém městě Kyzikos na jižním břehu Marmarského moře. V antice proslula elektronovými statéry s tuňákem, který byl znakem města. Od vlády Claudia II. Gothica tu pracovala římská císařská mincovna, která ještě na počátku 7. století razila byzantské folly.
| Poloha | poloostrov Kapıdağ, provincie Balıkesir, Turecko |
|---|---|
| Zakladatelé města | kolonisté z Mílétu |
| Kyzikénský statér | elektronová mince s tuňákem, v hodnotě 28 drachem |
| Římská císařská mincovna | od vlády Claudia II. Gothica (268–270) |
| Byzantská značka | KYZ |
Historie
Kyzikos ležel na šíji poloostrova Kapıdağ (antického Arktonnésu), který byl podle antických autorů původně ostrovem. Podle tradice ho založili Pelasgové z Thesálie, později přijal kolonisty z Mílétu. Díky poloze na námořní cestě z Egejského do Černého moře zbohatl, zvlášť když ke konci peloponéské války oslabily Athény i Mílétos.
Za císaře Lucia Vera razil Kyzikos velké bronzové mince s titulem neokoros, strážce císařského kultu. Od roku 443 město opakovaně poškodila zemětřesení, roku 675 ho dočasně dobyli Arabové pod vedením Muávije. Obyvatelé se postupně přesunuli do nedaleké Artaky, dnešního Erdeku.
Statéry a císařská mincovna
Kyzikénské statéry z elektronu, přírodní slitiny zlata a stříbra, patřily k nejrozšířenějším mincím antického světa, dokud je nevytlačily zlaté statéry Filipa II. Makedonského. Doložené kusy váží 16,0–16,2 g. Obraz se měnil s každou emisí – přední část lva či býka, kozlí hlava, hlava Athény – ale tuňák jako znak města zůstával.
Římská císařská mincovna vznikla za Claudia II. Gothica a pracovala za tetrarchie i v pozdní antice. Zlato pro Maximiana zde vznikalo už roku 286; na obrázku je bronzová mince téhož císaře s rubem CONCORDIA MILITVM – svornost vojska. V byzantské době nesly zdejší mince značku KYZ; ještě za císaře Herakleia se tu ve 2. až 4. roce jeho vlády (611–614) razily měděné folly.