Obchod

Obchod je výměna zboží a služeb mezi lidmi, která formovala vývoj civilizace od pravěku po současnost. Rozvoj obchodu vedl k vzniku peněz a mincovnictví, které nahradily složitý výměnný systém a umožnily rozkvět dálkového obchodu, vznik měst a specializaci řemesel. Obchodní cesty jako Hedvábná stezka či Jantarová stezka spojovaly kontinenty a šířily nejen zboží, ale i myšlenky a kulturu.

Historie

Obchod vznikl v pravěku jako prostá výměna přebytků mezi tlupami. Archeologické nálezy dokládají obchod s pazourkem, obsidiánem a jantarem již v paleolitu. S neolitickou revolucí a vznikem zemědělství se obchod rozšířil - obilí se vyměňovalo za keramiku, nástroje za dobytek. První města v Mezopotámii vytvořila složité obchodní sítě sahající od Indusu po Egypt. Sumerové vyvinuli první písemné obchodní smlouvy, účetnictví a úvěrový systém. Féničané ovládli středomořský obchod a založili obchodní kolonie od Kartága po Cádiz.

Antický obchod dosáhl nebývalého rozsahu. Řecké městské státy prosperovaly z námořního obchodu, Atény kontrolovaly obchod s obilím z Černomoří. Římská říše vytvořila jednotný trh od Británie po Sýrii s jednotnou měnou, právem a infrastrukturou. Římské silnice, přístavy a právní systém umožnily bezpečný obchod v dosud nevídaném měřítku. Po pádu Říma obchod v Evropě upadl, ale byzantská říše a arabský kalifát udržovaly obchodní sítě spojující Evropu, Afriku a Asii. Vikingové vytvořili obchodní cesty od Grónska přes Rusko do Konstantinopole.

Vrcholný středověk přinesl obnovu evropského obchodu. Křížové výpravy otevřely nové obchodní cesty do Orientu. Italská města, zejména Benátky a Janov, ovládla obchod s kořením, hedvábím a luxusním zbožím z Asie. Hanza kontrolovala obchod v Baltském a Severním moři. Veletrhy v Champagni, Frankfurtu a Lipsku se staly centry evropského obchodu. Objevení Ameriky a námořní cesty do Indie revolucionizovalo světový obchod. Španělské stříbro, americké plodiny a asijské koření vytvořily první globální ekonomiku. Merkantilismus sedmnáctého a osmnáctého století vedl k obchodním válkám a kolonizaci. Průmyslová revoluce a volný obchod devatenáctého století exponenciálně zvýšily objem světového obchodu. Dvacáté století přineslo vznik nadnárodních korporací a globalizaci.

Obchod a mincovnictví

Rozvoj obchodu byl neodmyslitelně spjat se vznikem mincovnictví. První mince byly raženy v sedmém století před naším letopočtem v Lýdii právě pro usnadnění obchodu. Obchodní mince musely být důvěryhodné, standardizované a široce přijímané. Athénské tetradrachmy, římské denáry, byzantské solidy, arabské dináry a benátské dukáty se staly mezinárodními obchodními měnami své doby. Obchodníci preferovali mince s vysokým a stabilním obsahem drahého kovu.

Středověké obchodní cesty vytvořily poptávku po velkých stříbrných mincích. Pražský groš se stal obchodní měnou střední Evropy, florentský florén dominoval západoevropskému obchodu. Objevení Ameriky zaplavilo Evropu španělskými realy, které se staly první skutečně světovou měnou - přijímaly se od Číny po americké kolonie. Obchodní společnosti jako Východoindická společnost razily vlastní mince pro asijský obchod. Veletrhy a obchodní města získávaly právo razit mince - frankfurtské, lipské a hamburské mince byly zárukou kvality. Moderní obchod vedl k vzniku papírových peněz a bankovnictví, ale zlaté obchodní mince jako britský sovereign nebo rakouský dukát zůstávaly základem mezinárodního obchodu až do dvacátého století.

Zajímavosti

• Benátští obchodníci vyvinuli podvojné účetnictví a směnku, které se používají dodnes
• Hedvábná stezka byla dlouhá 8000 kilometrů a obchod po ní trval od druhého století před naším letopočtem do patnáctého století
• Tulipánová horečka v Holandsku roku 1637 byla první spekulativní bublinou v dějinách obchodu
• Britská Východoindická společnost razila vlastní rupie, které byly zákonným platidlem v Indii do roku 1862
• Největší obchodní mince v historii byl švédský plátový tolar vážící až 20 kilogramů mědi