Římská mytologie

Římská mytologie zahrnuje mýty, legendy a náboženské představy starověkého Říma. Na mincích ji od 3. století př. n. l. zastupují bohové jako Jupiter, Mars či Venuše, personifikace ctností jako Victoria, Pax nebo Concordia a výjevy jako vlčice s Romulem a Removem.

Výskyt na mincích od prvních římských didrachem (3. století př. n. l.); bohové mizí ve 4. století, Victoria se udržela i v 5. století
Hlavní bohové Jupiter, Juno, Minerva, Mars, Venuše, Apollón, Herkules
Řecké protějšky Jupiter – Zeus, Mars – Áres, Minerva – Athéna
Personifikace Victoria, Pax, Concordia, Felicitas, Spes, Fides, Securitas
Sol Invictus na mincích naposledy na mincích Konstantina Velikého v 20. letech 4. století

Historie

Římské náboženství vzniklo spojením původních latinských kultů s etruskými a sabinskými vlivy. Mezi nejstarší římská božstva patří Janus, bůh vchodů a počátků, a ochránci domácnosti Lárové a Penáti.

Kontakt s řeckými koloniemi v jižní Itálii vedl k postupné helenizaci římského panteonu. Římané ztotožnili své bohy s řeckými protějšky – Jupitera s Diem, Marta s Áreem, Minervu s Athénou – a převzali i bohatou řeckou mytologii. Už první římské stříbrné didrachmy z 3. století př. n. l. nesly bohy v řeckém pojetí; didrachma ražená v Římě roku 269 př. n. l. zobrazuje Herkula a vlčici s dvojčaty.

Punské války (264–146 př. n. l.) přinesly další náboženské vlivy. Kult Magna Mater (Kybelé) byl roku 204 př. n. l. oficiálně přenesen z Malé Asie do Říma. Mincmistři republiky od 2. století př. n. l. zobrazovali mytologické výjevy spojené s původem svých rodů – Juliové se hlásili k Venuši a Aeneovi, Mamiliové k Odysseovi, jehož návrat k věrnému psu Argovi ukazuje denár C. Mamilia Limetana z roku 82 př. n. l.

Občanské války 1. století př. n. l. proměnily mince v propagandistický nástroj, v němž mytologie podporovala politické nároky. Caesar razil denáry s hlavou Venuše a na rubu s Aeneem nesoucím otce Anchísa, Sextus Pompeius zobrazoval Neptuna jako ochránce námořní moci, Antonius se ztotožňoval s Dionýsem. Augustus po vítězství u Aktia zapojil mytologické motivy do nové císařské ideologie.

Za principátu (27 př. n. l. – 284 n. l.) se na mincích rozšířily personifikace abstraktních pojmů – Victoria, Pax, Concordia, Abundantia, Securitas a desítky dalších postav, které vyjadřovaly císařské ctnosti a úspěchy. Císaři vybírali božstva podle svého politického programu: Domitianus zdůrazňoval Minervu, Commodus Herkula.

Ve 3. století zesílily východní kulty, například Mithrův a Isidin. Aurelianus učinil roku 274 slunečního boha Sola Invicta hlavním bohem říše a Sol se objevoval i na mincích Konstantina Velikého. Z nich zmizel v 20. letech 4. století, kdy křesťanské symboly postupně nahradily pohanské. Personifikace jako Victoria se na mincích udržely i potom – na solidech 5. století drží Victoria dlouhý kříž.

Mytologické prvky na římských mincích

Římské mincovnictví vytvořilo propracovaný systém mytologických zobrazení s jasným politickým poselstvím. Jupiter jako nejvyšší bůh zaručoval legitimitu císařské moci, orel se stal symbolem římských legií. Mars představoval vojenskou sílu Říma, Minerva moudrost a strategii, Neptun námořní nadvládu. Venuše jako pramáti Římanů prostřednictvím Aenea symbolizovala božský původ římského národa.

Personifikace na římských mincích dosahovaly mimořádné rozmanitosti. Roma jako zosobnění města sedí na štítech a drží Victorii, Felicitas drží caduceus a roh hojnosti, Spes kráčí s květinou, Fides vojska (Fides militum) nese vojenské standarty. Tyto alegorie sdělovaly politické poselství srozumitelné obyvatelům říše bez ohledu na jejich mateřský jazyk.

Mytologické výjevy na rubech mincí často odkazovaly na konkrétní hodnoty a události. Aeneas nesoucí otce Anchísa symbolizoval pietas (zbožnost), vlčice s Romulem a Removem původ města, Herkules a jeho práce překonávání překážek. Císaři využívali mytologii k vytváření paralel se svými činy – Commodus se prezentoval jako nový Herkules.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet