Toskánsko

Toskánsko je historická oblast ve střední Itálii, která po staletí patřila k nejbohatším a kulturně nejvyspělejším regionům Evropy. Pro numismatiku má mimořádný význam – právě zde vznikl florentský zlatý florin, jedna z nejvlivnějších mincí středověku, která se stala vzorem pro zlaté ražby v celé Evropě včetně českého dukátu.

Historie

Toskánsko bylo osídleno již v době bronzové a v prvním tisíciletí před naším letopočtem se stalo domovem Etrusků, vyspělé civilizace, která výrazně ovlivnila raný Řím. Etruskové byli zruční metalurgové a jejich území oplývalo nalezišti kovů, zejména mědi, cínu a železa. Po římském dobytí se oblast stala součástí provincie Etruria a zažívala období prosperity.

Po pádu Západořímské říše prošlo Toskánsko obdobím langobardské a franské nadvlády. V raném středověku vzniklo Toskánské markrabství, jehož nejvýznamnější představitelkou byla markraběnka Matylda z Canossy, mocná spojenkyně papežství v boji o investituru. Po její smrti roku 1115 začaly toskánské městské státy získávat stále větší nezávislost.

Vrcholný středověk přinesl rozkvět toskánských městských republik. Florencie, Siena, Pisa a Lucca soupeřily o politickou a ekonomickou dominanci v regionu. Florencie se postupně stala nejvýznamnějším centrem díky rozvoji bankovnictví a textilního průmyslu. Florentské bankovní domy, zejména rodiny Bardi, Peruzzi a později Medicejové, financovaly panovníky po celé Evropě.

Roku 1252 začala Florencie razit zlatý florin, minci o hmotnosti přibližně 3,5 gramu ryzího zlata. Tato mince se díky stabilní kvalitě a spolehlivé ryzosti rychle stala mezinárodně uznávanou obchodní měnou. Florin usnadňoval dálkový obchod a stal se vzorem pro desítky napodobenin v celé Evropě – uherské a české dukáty, aragonské floriny či anglické nobly.

Ve 14. století postihly Toskánsko krize – morová epidemie roku 1348 zahubila třetinu až polovinu obyvatelstva a bankrot anglického krále Eduarda III. způsobil pád florentských bankovních domů Bardi a Peruzzi. Přesto se region vzpamatoval a v 15. století nastal zlatý věk florentské renesance pod patronací rodu Medicejů.

Cosimo de' Medici a jeho vnuk Lorenzo Nádherný proměnili Florencii v centrum umění a humanistické vzdělanosti. Působili zde Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonarroti, Sandro Botticelli či architekt Filippo Brunelleschi. Toto období učinilo z Toskánska kulturní srdce Evropy.

V roce 1569 získal Cosimo I. de' Medici od papeže titul velkovévody a vzniklo Toskánské velkovévodství, které sjednotilo většinu regionu pod medicejskou vládou. Po vymření Medicejů roku 1737 přešlo Toskánsko na habsbursko-lotrinskou dynastii. Velkovévoda Leopold I. (pozdější císař Leopold II.) proslul osvícenskými reformami – jako první panovník na světě zrušil roku 1786 trest smrti.

V 19. století se Toskánsko stalo součástí sjednocené Itálie. Roku 1860 hlasovali Toskánci v plebiscitu pro připojení k Sardinskému království a Florencie dokonce v letech 1865–1871 sloužila jako hlavní město nového italského státu.

Mincovnictví a numismatický význam

Toskánské mincovnictví patří k nejvýznamnějším kapitolám evropské numismatiky. Jednotlivé městské státy disponovaly vlastními mincovnami a produkovaly charakteristické ražby, které odrážely jejich politickou identitu a ekonomickou sílu.

Florentský zlatý florin (fiorino d'oro), zavedený roku 1252, nesl na líci heraldickou lilii, symbol města, a na rubu postavu sv. Jana Křtitele, patrona Florencie. Mince si po staletí zachovávala stabilní hmotnost i ryzost, což z ní činilo důvěryhodné platidlo pro mezinárodní obchod. Název florin se odvozuje právě od florentské lilie (fiore znamená italsky květ).

Vedle zlatých florinů razila Florencie stříbrné grossy a drobné mince z méněhodnotných kovů pro běžný oběh. Sienská republika produkovala vlastní mince s obrazem vlčice kojící Romula a Rema – motivem odkazujícím na legendární založení města. Pisánské a luccské mince nesly místní symboly a světce.

V období velkovévodství se mincovnictví centralizovalo ve Florencii. Medicejové razili reprezentativní zlaté a stříbrné mince s vlastními portréty a velkovévodskými insigniemi. Za habsbursko-lotrinské vlády navázalo toskánské mincovnictví na středoevropské vzory. Raženy byly francesconi, paoli a quattrini v různých hodnotách.

Pro české sběratele je toskánské mincovnictví zajímavé z několika důvodů. Florentský florin přímo ovlivnil podobu českého dukátu zavedeného Janem Lucemburským roku 1325. Habsburská správa Toskánska v 18. a 19. století pak vytvořila další spojnice – toskánští velkovévodové pocházeli ze stejné dynastie jako čeští králové.

Zajímavosti

• Florentský florin byl tak uznávaný, že jeho napodobeniny razilo přes 150 evropských mincoven – od Uher přes české země až po Skandinávii.
• Bankovní dům Medicejů zavedl systém směnek a účetnictví, který položil základy moderního bankovnictví.
• Toskánsko bylo prvním státem na světě, který roku 1786 zcela zrušil trest smrti.
• Název měny „florin" přežil ve formě zkratky pro nizozemský gulden (fl.) a maďarský forint dodnes.