Karel Alexandr Braniborsko-Ansbachský
Karel Alexandr Braniborsko-Ansbachský (německy Christian Friedrich Karl Alexander, 1736–1806) byl poslední markrabě franských knížectví Braniborsko-Ansbach a Braniborsko-Bayreuth z rodu Hohenzollernů. Roku 1791 obě země postoupil Prusku za doživotní rentu 300 000 guldenů ročně a odešel do Anglie.
| Život | 24. února 1736 Ansbach – 5. ledna 1806 Benham Park u Speenu (Anglie) |
|---|---|
| Rod | Hohenzollernové |
| Ansbach | Vláda 1757–1791 |
| Bayreuth | Vláda 1769–1791 |
| Konec vlády | Abdikace 2. prosince 1791 ve prospěch Pruska |
| Odstupné | doživotní renta 300 000 guldenů ročně podle smlouvy z 16. ledna 1791 |
| Mincovny | Schwabach a Bayreuth |
| Významné ražby | Dukát 1779 k obnově Řádu červené orlice; konvenční tolary |
Historie
Karel Alexandr Braniborsko-Ansbachský se narodil 24. února 1736 v Ansbachu jako syn markraběte Karla Viléma Fridricha Braniborsko-Ansbachského a pruské princezny Frederiky Luisy Pruské. Dědicem se stal po náhlé smrti staršího bratra Karla Fridricha Augusta 9. května 1737. Vládu v markrabství Braniborsko-Ansbach převzal 3. srpna 1757.
Roku 1758 založil ansbašskou porcelánku, zemědělství podporoval mimo jiné dovozem ovcí a roku 1780 zřídil státní banku Hofbanco, která se později stala součástí Bavorské státní banky. Za americké války za nezávislost pronajímal vojáky Velké Británii a příjmy z toho použil na splácení dluhů, takže zadlužení země do jeho abdikace výrazně kleslo.
Roku 1769 připadlo Karlu Alexandrovi podle hohenzollernských rodových smluv také markrabství Braniborsko-Bayreuth, čímž se v jeho rukou spojily obě franské državy rodu.
Tajnou smlouvou z 16. ledna 1791 postoupil obě markrabství Prusku za doživotní rentu 300 000 guldenů ročně. Téhož roku se 30. října v Lisabonu oženil s anglickou spisovatelkou Elizabeth Cravenovou, 2. prosince 1791 podepsal v Bordeaux abdikaci a odešel do Anglie, kde choval koně. Zemřel po krátké plicní nemoci 5. ledna 1806 na svém panství Benham Park u Speenu.
Mince Karla Alexandra a typické ražby
Za vlády Karla Alexandra Braniborsko-Ansbachského pracovaly mincovny ve Schwabachu a v Bayreuthu. Razily se drobné nominály, například 2½ krejcaru, konvenční tolary i zlaté dukáty.
Nejznámější ražby souvisejí s obnovou Řádu červené orlice, který roku 1705 založil bayreuthský dědičný princ Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský. Karel Alexandr mu dal nové stanovy. K této události vznikl roku 1779 dukát ražený ve Schwabachu a konvenční tolar; konvenční tolary s letopočtem 1779 se razily ve Schwabachu i v Bayreuthu.
