Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna
Karel II. z Lichtenštejna-Castelcorna († 1695) byl olomoucký biskup v letech 1664–1695 a říšský kníže. Obnovil Kroměříž po třicetileté válce a přestavěl tamní zámek. Jeho episkopátem začalo období největšího rozkvětu biskupské mincovny v Kroměříži – razily se v ní tolary, dukáty i drobné krejcary.
| Postavení | olomoucký biskup a říšský kníže |
|---|---|
| Biskupský úřad | 1664–1695, zvolen 12. března 1664 |
| Místo narození | Kladsko |
| Úmrtí | 23. září 1695, Olomouc |
| Hlavní působiště | Olomouc a Kroměříž |
| Numismatický význam | začátek největšího rozkvětu biskupské mincovny v Kroměříži |
| Nová mincovna | Kroměříž, budova na Sladovnách přestavěná od roku 1665 |
| Mince | tolary; dukáty a jejich násobky až po pětidukát; 15, 6 a 3 krejcary |
| Opis pětidukátu 1678 | CAROL D:G EPVS OLOMVCENSIS DVX S.R.I. PRINCEPS |
Historie
Karel se narodil v Kladsku jako syn Filipa Rudolfa z Lichtenštejna-Castelcorna, kladského zemského hejtmana a císařského generála. Datum narození se v pramenech liší (17. března 1623, nebo 8. dubna 1624). Lichtenštejnové-Castelcornové byli rod z jižního Tyrolska, který se slavnými Lichtenštejny spojuje jen podobné jméno. Karel studoval jezuitské gymnázium v Innsbrucku a poté práva na univerzitě v Ingolstadtu.
Už jako nezletilý získal kanovnická místa v Salcburku (1637) a v Olomouci (1641), později i v Pasově. Roku 1654 se stal děkanem salcburské kapituly a roku 1655 byl v Salcburku vysvěcen na kněze. Olomoucká kapitula ho 12. března 1664 zvolila biskupem. V letech 1666–1667 zastával i úřad prozatímního moravského zemského hejtmana. Roku 1682 ho zvolila biskupem také vratislavská kapitula, Karel ale zůstal v Olomouci.
Karel byl významným stavebníkem a mecenášem. Obnovil Kroměříž zpustošenou třicetiletou válkou, nechal přestavět tamní zámek podle návrhů Filiberta Lucchese a Giovanniho Pietra Tencally a založil Květnou zahradu. Biskupskou rezidenci v Olomouci rozšířil o dvě křídla, přestavět dal i hrad Mírov a Hukvaldy. Roku 1673 koupil obrazovou sbírku bratří Imstenraedtů, k níž patřil i Tizianův obraz Apollón a Marsyas, a na jeho dvoře působil skladatel Heinrich Ignaz Franz Biber. Zemřel 23. září 1695 v Olomouci a byl pohřben v kryptě katedrály svatého Václava.
Karel II. a biskupské mincovnictví
Olomoučtí biskupové razili mince v Kroměříži od roku 1613. Karel II. nechal od roku 1665 mincovnu na Sladovnách od základu přestavět; od roku 1668 převzal její správu plně do svých rukou a využíval už jen služeb vardajnů, úředníků kontrolujících ražbu. Za něj začalo období největšího rozkvětu kroměřížské mincovny, které pokračovalo i za dvou dalších biskupů.
Ze stříbra vznikaly tolary a krejcarové nominály – 15, 6 a 3 krejcary, ze zlata dukáty a jejich násobky až po pětidukát. Pětidukát z roku 1678 nese na líci biskupovo poprsí v církevním rouchu s opisem CAROL D:G EPVS OLOMVCENSIS DVX S.R.I. PRINCEPS, na rubu čtvrcený znak biskupství s rodovým erbem uprostřed, nad ním mitru, berlu, knížecí klobouk a meč. Mincovna pracovala i za jeho nástupců, dokud nebyla roku 1759 z rozhodnutí Marie Terezie zrušena.
