Kupec

Kupec byl středověký a raně novověký obchodník, který provozoval dálkový obchod se zbožím mezi různými zeměmi a kontinenty. Kupci tvořili páteř evropské ekonomiky od raného středověku až do průmyslové revoluce a jejich činnost přímo ovlivňovala vývoj mincovnictví, bankovnictví a vzniku prvních papírových platidel.

Historie

Kupectví jako profese vzniklo již ve starověku, ale skutečný rozkvět zažilo až ve středověku s obnovou dálkového obchodu po pádu Západořímské říše. První významní evropští kupci se objevili v italských městských státech jako Benátky, Janov a Pisa již v 9. a 10. století. Tito obchodníci navázali na byzantské a arabské obchodní tradice a vytvořili rozsáhlé obchodní sítě spojující Evropu s Orientem. Benátští a janovští kupci kontrolovali obchod s luxusním zbožím jako koření, hedvábí a drahé kameny z Asie, které pak distribuovali po celé Evropě.

Ve 12. a 13. století se těžiště kupeckého obchodu postupně přesunulo také na sever Evropy. Vznikla mocná Hanza, obchodní spolek německých kupeckých měst, který dominoval obchodu v oblasti Baltského a Severního moře. Hanzovní kupci obchodovali především se surovinami - obilím z Polska, dřevem a kožešinami z Ruska, rybami ze Skandinávie a suknem z Flander. Jakub Fugger, zakladatel rodu Fuggerů, nejbohatší kupec všech dob, pocházel z Augsburgu a v 15. a 16. století vybudoval obchodní a bankovní impérium, které financovalo císaře Karla V. a ovlivňovalo evropskou politiku.

České země měly ve středověkém kupectví významné postavení díky své poloze na křižovatce obchodních cest mezi západem a východem. Praha se stala důležitým obchodním centrem již za vlády Karla IV., který podporoval kupce udělováním privilegií a ochranou obchodních cest. Čeští kupci se specializovali na obchod se stříbrem z kutnohorských dolů, které bylo hlavním vývozním artiklem. Významné kupecké rody jako Rotlevové nebo Olbramoviči z Prahy provozovali rozsáhlý obchod s Norimberkem, Krakovem a Vídní. V 16. století pak působili v Čechách kupci jako rod Velfloviců, kteří obchodovali s kovy a financovali těžbu v Jáchymově.

S příchodem zámořských objevů v 15. a 16. století se charakter kupectví zásadně změnil. Vznikly první akciové společnosti jako Nizozemská Východoindická společnost, která sdružovala kapitál mnoha kupců pro financování nákladných zámořských expedic. Kupci se postupně transformovali v bankéře, manufakturní podnikatele a obchodníky moderního typu. Tradiční cechové kupectví ustoupilo volnému obchodu a s nástupem průmyslové revoluce v 18. a 19. století pojem kupec postupně vymizel a nahradily ho moderní profese jako velkoobchodník, maloobchodník či obchodní zástupce.

Kupci a mincovní systém

Kupci byli hlavními uživateli a šiřiteli mincí v předmoderní ekonomice. Jejich potřeba směňovat různé měny vedla ke vzniku profese směnárníků a prvních bank. Kupecké cechy často získávaly právo razit vlastní žetony pro vnitřní obchodní potřeby, které sloužily jako poukázky nebo účetní jednotky. Významní kupci jako Medicejští ve Florencii nebo Fuggerové v Augsburgu se stali bankéři a získali právo razit vlastní mince. Kupecké značky, kterými obchodníci označovali své zboží a dokumenty, se často objevovaly na mincích jako mincovní značky nebo symboly mincmistrů pocházejících z kupeckých rodů.

Kupci vytvořili vlastní platební systémy pro usnadnění dálkového obchodu. Směnky, které vynalezli italští kupci ve 12. století, umožnily převádět peníze bez fyzického převozu mincí. Kupecké spolky vydávaly vlastní platební prostředky zvané pagamenty, které fungovaly jako předchůdci papírových peněz. V Čechách používali kupci takzvané kupecké groše, speciální obchodní mince s vyšší hodnotou pro velkoobchodní transakce. Hanzovní kupci razili vlastní společnou měnu, lubecké marky, které se staly standardem v baltském obchodě.

Zajímavosti

• Nejbohatším kupcem všech dob byl Jakub Fugger Bohatý z Augsburgu, jehož majetek v přepočtu na dnešní hodnotu dosahoval přibližně 400 miliard dolarů, což z něj činí nejbohatšího člověka v dějinách.
• Středověcí kupci vytvořili první mezinárodní jazyk obchodu zvaný lingua franca, směs italštiny, francouzštiny a arabštiny používanou ve Středomoří.
• Marco Polo nebyl pouze cestovatel, ale především benátský kupec, který do Číny cestoval za obchodem a jeho cestopis byl vlastně obchodní příručkou pro ostatní kupce.
• České přísloví "mít groš jako kupec much" vzniklo z posměšného označení drobných kramářů, kteří na trzích prodávali i lapače much a nepatřili mezi bohaté velkoobchodníky.