Kurz zlata

Kurz zlata představuje aktuální tržní cenu jedné trojské unce (31,1035 gramů) nebo jednoho gramu zlata vyjádřenou v určité měně, nejčastěji v amerických dolarech, eurech nebo českých korunách. Tato cena se neustále mění na základě nabídky a poptávky na světových komoditních burzách a ovlivňuje hodnotu investičního zlata, zlatých mincí i šperků. Aktuální kurz zlata můžete sledovat i na našich stránkách.

Historie

Historie stanovování kurzu zlata sahá tisíce let do minulosti, kdy zlato sloužilo jako univerzální platidlo a měřítko hodnoty. Ve starověkých civilizacích Mezopotámie, Egypta a Řecka se cena zlata určovala váhovým poměrem k jiným komoditám, především stříbru. Tento poměr se pohyboval mezi 1:10 až 1:15 a byl relativně stabilní po celá staletí.

Zásadní změnu přinesl vznik zlatého standardu v 19. století, kdy hlavní světové měny byly přímo směnitelné za zlato za pevně stanovený kurz zlata. Británie zavedla zlatý standard v roce 1816, kdy byla libra šterlinků definována jako 7,32 gramů čistého zlata. Postupně se k systému připojily další země včetně Německa (1871), Francie (1878) a Spojených států (1900). V tomto období byl kurz zlata fixní a představoval základ mezinárodního měnového systému.

Rakousko-Uhersko, jehož součástí byly i české země, přijalo zlatý standard v roce 1892 zavedením zlaté koruny. Jedna koruna odpovídala 0,304878 gramů čistého zlata. Tento systém fungoval až do první světové války, kdy válečné výdaje donutily většinu zemí opustit směnitelnost bankovek za zlato.

Meziválečné období přineslo chaos do mezinárodního měnového systému. Některé země se pokusily vrátit ke zlatému standardu, ale hospodářská krize 30. let tyto snahy definitivně pohřbila. V roce 1933 prezident Roosevelt zakázal Američanům soukromé vlastnictví zlata a následně devalvoval dolar zvýšením oficiálního kurzu zlata z 20,67 na 35 dolarů za unci.

Po druhé světové válce vznikl brettonwoodský systém, který stanovil fixní kurz zlata na 35 dolarů za trojskou unci, přičemž pouze centrální banky mohly od americké vlády požadovat výměnu dolarů za zlato. Ostatní měny byly navázány na dolar pevnými kurzy. Tento systém se začal hroutit koncem 60. let, kdy Francie a další země začaly masivně vyměňovat dolary za zlato, což vyčerpávalo americké zlaté rezervy.

Zlomovým okamžikem byl 15. srpen 1971, kdy prezident Nixon jednostranně zrušil směnitelnost dolaru za zlato, což de facto ukončilo brettonwoodský systém. Od roku 1973 začal kurz zlata volně plavat podle tržních podmínek. Cena rychle rostla z 35 dolarů na přes 190 dolarů za unci v roce 1974. V lednu 1980 dosáhl kurz historického maxima 850 dolarů za unci v reakci na sovětskou invazi do Afghánistánu a vysokou inflaci.

Následujících dvacet let byl kurz zlata v útlumu, pohyboval se mezi 250-500 dolary za unci. Obrat nastal po roce 2001, kdy začala dlouhá býčí rallye podporovaná nízkými úrokovými sazbami, rostoucí poptávkou z Číny a Indie a obavami z finanční nestability. Během finanční krize 2008 zlato potvrdilo svou roli bezpečného přístavu. V září 2011 dosáhl kurz nového historického maxima 1921 dolarů za unci.

V současnosti se kurz zlata stanovuje kontinuálně na světových trzích, přičemž hlavní cenová reference vzniká dvakrát denně při londýnském fixingu, který organizuje ICE Benchmark Administration. Cena zlata v českých korunách závisí nejen na dolarovém kurzu, ale také na kurzu koruny vůči dolaru, což přináší dodatečnou volatilitu pro české investory.

Faktory ovlivňující kurz a způsob obchodování

Kurz zlata je ovlivňován komplexní kombinací ekonomických, politických a psychologických faktorů. Mezi hlavní fundamentální vlivy patří úrokové sazby centrálních bank - při jejich poklesu zlato získává na atraktivitě, protože nenese žádný úrok. Inflace a inflační očekávání podporují poptávku po zlatě jako uchovateli hodnoty. Síla amerického dolaru má inverzní vztah ke kurzu zlata - slabší dolar obvykle znamená vyšší cenu zlata.

Geopolitické napětí a ekonomická nejistota zvyšují poptávku po zlatě jako bezpečném aktivu. Nabídka zlata z těžby roste pouze o 1-2% ročně, což vytváří relativně neelastickou nabídkovou stranu. Centrální banky svými nákupy a prodeji významně ovlivňují kurz zlata. Od finanční krize 2008 jsou centrální banky čistými kupci, což podporuje cenu.

Technologická a šperkařská poptávka tvoří přibližně 50% celkové spotřeby zlata, přičemž největšími spotřebiteli jsou Čína a Indie. Investiční poptávka prostřednictvím zlatých slitků, mincí a burzovně obchodovaných fondů (ETF) představuje dalších 30-40% poptávky a může být velmi volatilní.

Obchodování se zlatem probíhá 24 hodin denně na trzích po celém světě. Hlavními centry jsou Londýn (OTC trh), New York (COMEX), Šanghaj (SGE), Curych a Dubaj. Pro běžné investory je kurz zlata dostupný prostřednictvím online platforem, bank a obchodníků s drahými kovy.

Zajímavosti

• Kurz zlata v československých korunách byl v roce 1929 stanoven na 139,6 Kčs za jednu trojskou unci
• Největší jednodenní pohyb kurzu zlata nastal 22. ledna 1980, kdy cena vzrostla o 13%
• Čína se v roce 2008 stala největším producentem zlata na světě, ale většinu produkce spotřebuje domácí trh
• Londýnský zlatý fixing funguje nepřetržitě od roku 1919 s výjimkou období 1939-1954
• V průběhu historie byl poměr cen zlata a stříbra považován za ekonomický indikátor - dnes se pohybuje kolem 1:80
• Celkové množství vytěženého zlata v historii by vytvořilo krychli o hraně pouhých 22 metrů