Moravské denáry

Moravské denáry byly rané středověké stříbrné mince ražené na Moravě. Poprvé byly raženy během vlády knížete na Moravě zřejmě knížetem Břetislavem I. (1035-55). Nejstarší moravské ražby po rozdělení Moravy na přemyslovská knížectví jsou nejspíše společné denáry Oty I. a Konráda I. (Brněnského) z let 1055-61.

Historie

Moravské denáry vznikly v 11. století jako součást širšího procesu etablování mincovního práva přemyslovských knížat na Moravě. Po rozdělení Moravy na jednotlivá přemyslovská knížectví kolem poloviny 11. století začaly mincovny v Brně, Olomouci a Znojmě razit vlastní denáry s místními specifiky. Nejstarší doložené moravské ražby jsou spojovány s Břetislavem I. kolem roku 1035-55, ale systematická produkce začala až po teritoriálním uspořádání Moravy. Mincovní právo (regál) moravských knížat vyplývalo z jejich politického i hospodářského postavení uvnitř českého státu, přičemž Morava si udržela značnou autonomii ve vlastní mincovní politice. Moravské denáry byly raženy nepřetržitě do zániku jednotlivých knížectví okolo roku 1197, kdy se mincovní právo v souvislosti se vznikem markrabství přešlo na moravské markrabí. Toto období představuje jedinečnou kapitolu českého mincovnictví s vlastními ikonografickými a stylistickými tradicemi.

Moravské denáry se vyznačovaly malým střížkem s průměrem asi 15-16 mm, což je odlišovalo od některých současných českých typů. Ikonograficky se výrazně lišily od sousedních českých ražeb a nesly řadu vlastních originálních motivů. Mezi patrony na denárech většího střížku se objevují hlavně svatý Petr, ale také svatý Klement a svatý Václav, zatímco na denárech menšího střížku převažují svatý Václav, svatý Petr, svatý Mikuláš a vzácně svatý Jan. Na moravských denárech se objevují některé náměty převzaté z českých ražeb, ale také motivy specificky moravské, což dokládá samostatný vývoj moravské ikonografie. Moravské denáry přinášejí dodnes řadu problémů, protože mnoho mincovních typů nebylo dosud spolehlivě připisáno konkrétní osobě ani mincovně. Významnou roli v řešení této problematiky mají mincovní nálezy, které poskytují důležité informace o chronologii a geografickém rozšíření jednotlivých typů. Kvalita ražby moravských denárů byla obecně velmi dobrá a odpovídala technické úrovni soudobého evropského mincovnictví.

Zajímavosti

• Rakvický nález z roku 1886 obsahoval asi 3000 českých a moravských denárů a patří k největším moravským denárovým nálezům
• Slovenské pohřebiště v Sadech u Uherského Hradiště je datováno jednotlivými hrobovými denáry v řadě zcela nových typů
• Moravské denáry dokumentují 800 moravských feniků v 80 různých typech, což svědčí o bohaté typologické rozmanitosti
• Některé moravské denáry nesou biskupské motivy spojené s mincovnou v Podivíně
• Nálezy z Blanska (1904), Hlíny u Ivančic (1865) a Morašic (1910) poskytly klíčové informace o moravském denárovém období