Kleopatra a Antonius: red flag vyražený do stříbra

Kleopatra a Antonius red flag vyražený do stříbra

Římský generál, egyptská královna, jeho manželka, její bratr, ukradená závěť a jedna totálně nepovedená námořní bitva. Kdyby to přinesl scenárista, producent by mu to vrátil s poznámkou „ubrat, tohle nám nikdo nesežere“. Jenže Kleopatra a Antonius nejsou ničí výmysl – a dotáhli to tak daleko, že skončili spolu na mincích. Ty se dochovaly dodnes, takže máme v podstatě jejich párové fotky. Bez filtru, ve stříbře. Lore je dlouhý, tak to vezmeme popořadě: kdo s kým, kdo koho podrazil a proč z celé té telenovely nakonec nejvíc vydají právě ty mince. A na konci přijde twist v rodokmenu, který bys u téhle dvojice fakt nečekal.

Ve zkratce

  • Kleopatra VII. pocházela z makedonské dynastie Ptolemaiovců a je jediným známým vládcem rodu, který se naučil egyptsky.
  • Marcus Antonius se roku 40 př. n. l. oženil s Octavií, sestrou svého rivala Octaviana – a ve stejném roce se mu s Kleopatrou narodila dvojčata.
  • Na římském denáru z let 34–32 př. n. l. je na líci Antonius a na rubu Kleopatra s titulem „královna králů“.
  • Po porážce u Actia 2. září 31 př. n. l. zemřeli v srpnu 30 př. n. l. oba vlastní rukou; uštknutí hadem je spíš legenda než doložený fakt.
  • Antoniova dcera s Octavií, Antonia mladší, byla matkou císaře Claudia – Antoniovými potomky byli i Caligula a Nero.

Kleopatra: egyptská královna, která nebyla Egypťanka

Kleopatra VII.Začneme rovnou spoilerem: Kleopatra VII., nejslavnější egyptská královna, nebyla Egypťanka. Narodila se v Alexandrii na přelomu let 70 a 69 před naším letopočtem do dynastie Ptolemaiovců, kterou založil Ptolemaios I. – makedonský generál a druh Alexandra Velikého. A u dvora se mluvilo řecky.

Kleopatra byla výjimka. Je jediným známým vládcem celé dynastie – mužem i ženou –, který se naučil egyptsky. U vládkyně Egypta bys to bral jako samozřejmost, jenže v její rodině to samozřejmost nebyla. Navíc ovládala tolik jazyků, že s cizinci jen málokdy potřebovala tlumočníka. Main character energy, ale podložená tím, že fakt něco uměla.

Na trůn usedla v roce 51 př. n. l. po smrti otce Ptolemaia XII., a to společně s bratrem Ptolemaiem XIII. Vládnout s bráchou zní jako rodinný podnik. V praxi z toho byl beef jak hrom: brzy stáli proti sobě a Kleopatra se ocitla na vedlejší koleji.

Caesar era: jak se dostat do paláce v pytli

Na podzim roku 48 př. n. l. dorazil do Alexandrie Julius Caesar a Kleopatra potřebovala, aby ji uviděl dřív, než ji bratrova strana odstaví. Vyřešila to po svém: nechala se do paláce propašovat zabalená v pytli na lůžkoviny. Žádná audience, žádné čekání v předsálí – prostě doručení až do pokoje. A Caesar byl okouzlený.

V roce 47 př. n. l. se Kleopatře narodil syn Ptolemaios Kaisar, kterému Alexandrijští přezdívali Kaisarion, tedy „malý Caesar“. Caesar se k otcovství veřejně nevyjadřoval, Kleopatra ho naopak opakovaně zdůrazňovala. Klasický situationship: týpek dělá, že nic, ona to říká každému, kdo zrovna stojí poblíž.

Kleopatra pak pobývala v Římě, v Caesarově vile za městem. Byla tam i v březnu roku 44 př. n. l., kdy Caesara ubodali spiklenci v čele s Brutem. (Brutus si mimochodem po vraždě nechal razit denár s nápisem EID MAR, což je upřímně dost drzý flex. Má u nás na blogu vlastní článek. IYKYK.) Kleopatra zůstala v Římě ještě zhruba do poloviny dubna a doufala, že Kaisarion bude uznán za Caesarova dědice. Trochu delulu, nebo prostě sázka, která nevyšla – vyber si. Dědicem se stal Caesarův prasynovec a adoptivní syn Octavianus. Tohle jméno si pamatuj – je to final boss celého příběhu. Kleopatřina Caesar era tím skončila.

Tarsos, rok 41: výslech, který se trochu vymkl z rukou

Marcus AntoniusPo Caesarově smrti se jedním z nejmocnějších mužů Říma stal Marcus Antonius, který měl na starosti východ říše. Tam ho navíc oslavovali jako „nového Dionýsa“, což je přezdívka, se kterou se dá žít. V létě roku 41 př. n. l. si předvolal Kleopatru do maloasijského Tarsu: měla mu vysvětlit, na čí straně stála v občanské válce. Mělo to být něco jako výslech.

Kleopatra na výslech nepřijela. Přijela na vlastní show. Připlula po řece Kydnu na lodi se zlacenou zádí, nachovými plachtami a stříbrnými vesly, ležela pod baldachýnem protkaným zlatem a vypadala jako Afrodita z obrazu. Lidé z celého města se běželi dívat k řece, až Antonius zůstal na náměstí sám. Týpek ji předvolal, aby se zodpovídala, a nakonec na prázdném náměstí čekal on. Nový Dionýsos vs. Afrodita na lodi – lepší crossover nevymyslíš.

A ne, Plutarchos ji výslovně nepopisuje jako bezkonkurenční krásku. Její krása podle něj nebyla „zcela nesrovnatelná“. Na lidi fungovala hlavně její konverzace, šarm a hlas. Tvář z plakátu to nebyla – rizz i celý ten vibe stály čistě na tom, co říkala a jak to říkala.

V Tarsu pak pořádala pro Antonia hostiny. Antonius odjel za ní do Alexandrie a zůstal tam přes zimu. Dvojice s přáteli založila spolek, který si říkal zhruba „Ti, kdo žijí nenapodobitelně“. Zní to jako groupchat, ve kterém nechceš být, a zároveň do něj strašně chceš. Hostiny toho spolku byly tak rozmařilé, že se o nich vyprávělo. Od té lodi na Kydnu je prostě shipuješ, ať chceš, nebo ne.

Kleopatra fotí snídani v kavárně a brání Antoniovi sáhnout po croissantu – ilustrační nadsázka.

A pak ten prank. Antoniovi to při rybaření nešlo, a tak potají nechal potápěče věšet mu na háček už ulovené ryby. Fake it till you make it. Kleopatra trik prokoukla a druhý den nechala na háček připevnit nasolenou rybu. Když ji Antonius za smíchu všech vytáhl, poradila mu, ať rybaření nechá rybářům – jeho úlovky jsou přece města, království a celé kontinenty. Nejdřív ho před všemi ztrapnila, hned nato mu polichotila. Tohle je skill, bro.

Red flag: Antonius si bere Octavianovu sestru

Teď část, kterou Antoniovi neobhájí ani jeho nejvěrnější fanoušek. Byl ženatý s Fulvií, ambiciózní ženou, která mezitím v Itálii vedla vlastní válku proti Octavianovi. Jo, jeho manželka vedla válku. Nuda v tomhle manželství nebyla. Fulvia je na samostatný díl, tady má jen cameo.

V roce 40 př. n. l. Fulvia zemřela. Antonius se ve stejném roce, po dohodě v Brundisiu, oženil s Octavií – sestrou svého rivala Octaviana. Šlo o politický sňatek, který měl dva nejmocnější muže Říma svázat jako rodinu. Na papíře rozumný plán. Co by se mohlo pokazit, že jo.

Háček byl jen jeden. Do konce roku porodila Kleopatra Antoniovi dvojčata – Alexandra Hélia a Kleopatru Selénu. Antonius tak měl manželku v Římě a rodinu v Alexandrii. Octavia mu mezitím porodila dvě dcery, Antonii starší a Antonii mladší, a snažila se urovnávat vztahy mezi manželem a bratrem. Antonii mladší si pamatuj, na konci ji budeme potřebovat.

Sociální sítě tehdy naštěstí neexistovaly. Kdyby ano, pod svatební fotkou by bylo:

„Počkat jako, bro má manželku v Římě a dvojčata v Alexandrii. To jako vážně?“

„Octavia si zaslouží víc a nikdo mě nepřesvědčí o opaku.“

„Kleopatra mu žije v hlavě rent free, lol.“

„no comment“

Antonius se ke Kleopatře vrátil a kolem roku 36 př. n. l. se jim narodilo třetí společné dítě, syn Ptolemaios Filadelfos. Ve stejném roce se pustil do tažení proti Parthům a nevyšlo to. Vůbec. Oblehl médské hlavní město Phraaspu, jenže obléhací techniku mu Parthové cestou zničili i s celým trénem – a obléhat město bez obléhací techniky je dost marný sport. Na podzim musel ustoupit a samotný ústup ho stál zhruba 24 000 mužů. U tohohle čísla vtipkovat nebudeme. O dva roky později se mu ale vydařilo tažení do Arménie, kde zajal krále Artavasda. A tohle vítězství už si nechal vyrazit do mince.

Kleopatra a Antonius na mincích: párová fotka ve stříbře

Tady se z drbů stává numismatika. Když chtěl antický vládce dát najevo, kdo je kdo, nechal to vyrazit do mincí – ty totiž procházely rukama tisíců lidí. Tisková zpráva, kterou nosíš v měšci. A protože kov vydrží víc než pergamen, máme ty zprávy v ruce dodnes. Kleopatra a Antonius to udělali dvakrát.

Kleopatra a Antonius při párovém selfie v hotelovém zrcadle – ilustrační nadsázka.

Kolem roku 36 př. n. l. vznikla stříbrná tetradrachma, ražená pravděpodobně v syrské Antiochii. Na jedné straně je poprsí Kleopatry s diadémem a řecký nápis BASILISSA KLEOPATRA THEA NEÓTERA – „královna Kleopatra, mladší bohyně“. Na druhé straně hlava Antonia s nápisem, který ho představuje jako vojevůdce a triumvira. Romantika nula, čistě oficiální titulatura. Jenže už to, že jsou na jedné minci spolu, je hard launch. Žádné náznaky, žádná fotka cizí ruky na stole v restauraci – rovnou oba obličeje, každý z jedné strany.

Tetradrachma Kleopatry VII. a Marka Antonia

Tetradrachma, kolem 36 př. n. l.: Kleopatra VII. a Marcus Antonius.

Druhou ražbou je římský denár z let 34–32 př. n. l. (zdroje ho datují různě). Na líci je hlava Antonia, za ní arménská tiára a nápis ANTONI ARMENIA DEVICTA – zhruba „(ražba) Antoniova, Arménie poražena“. Po Phraaspě se trochu flexit hodí. Na rubu je poprsí Kleopatry s diadémem, před ní příď lodi a nápis CLEOPATRAE REGINAE REGVM FILIORVM REGVM – „Kleopatře, královně králů a jejích synů, kteří jsou králi“.

Denár Marka Antonia a Kleopatry VII. ARMENIA DEVICTA

Denár, 34–32 př. n. l.: Antonius s arménskou tiárou a Kleopatra „královna králů“.

Ten nápis má kontext. Na podzim roku 34 př. n. l. uspořádal Antonius v Alexandrii triumfální průvod, ve kterém šel zajatý arménský král v řetězech, zatímco Kleopatra seděla na zlatém trůnu. Hned nato přišly takzvané alexandrijské donace. Kleopatra byla prohlášena „královnou králů“, Kaisarion „králem králů“ a děti dostaly tituly k celým oblastem: Alexandros Hélios k Arménii, Médii a Parthii, Ptolemaios Filadelfos k Sýrii a Kilikii a Kleopatra Seléna ke Krétě a Kyrenaice. Někdo dostane kolo, někdo Kilikii. Historici se dodnes přou, nakolik je celý tenhle obraz přesný, protože velkou část zpráv o něm máme od Octavianových propagandistů. Titul „královna králů“ ale mince potvrzuje natvrdo, přímo ve stříbře.

Kleopatra u výlohy a Antonius s nákupními taškami – ilustrační nadsázka.

A teď to, čeho si na mincích všimneš jako prvního: oba mají výrazný orlí nos a silnou bradu. Kleopatra tu vypadá skoro jako Antonius – a zároveň jako její otec Ptolemaios XII. Badatelé upozorňují, že portrét na minci byl politické prohlášení, ne snaha o hezkou fotku. Kdo čekal Kleopatru z hollywoodských filmů, bude asi zklamaný. Tohle je ale Kleopatra tak, jak se chtěla ukazovat ona sama – a „hezky“ zjevně nebylo v zadání. Bez vyhlazování, prostě politika s orlím nosem.

200 Kč na první nákup a e-book „5 pravidel pro první minci“ zdarma

Napište nám e-mail. Obratem pošleme kód na 200 Kč (platí 14 dní při nákupu nad 2 000 Kč) a tři strany, po kterých poznáte, co dělá minci cennou, jak se čte zachovalost a na co se ptát prodejce.

Rozvod, ukradená závěť a válka

V roce 32 př. n. l. se Antonius s Octavií oficiálně rozvedl. Octavia byla od té chvíle ex a pro jejího bratra to byla urážka rodiny – a zároveň záminka, na kterou čekal.

Pak přišel moment, který by dnes skončil u soudu. Dva bývalí Antoniovi spojenci prozradili Octavianovi, že Antoniova závěť je uložená u vestálek, kněžek bohyně Vesty. Octavianus si ji protiprávně vyzvedl a nechal ji veřejně přečíst. Stálo v ní mimo jiné, že si Antonius přeje být pohřben v Alexandrii po boku Kleopatry. Římané zuřili. Generál, který chce ležet v Egyptě vedle cizí královny? Lepší materiál si Octavianus nemohl přát. Bulvár by to dal takhle: „ŠOK! Antonius chce ležet vedle Egypťanky! Řím zuří!“ To, že závěť získal protiprávně, by se do titulku stejně nevešlo.

Následoval tah, za který by se nemusel stydět žádný volební štáb: válku Řím nevyhlásil Antoniovi, ale Kleopatře. Octavianus tak z další občanské války udělal válku proti cizí nepřítelkyni. Antonius najednou nebyl Říman, kterého je třeba porazit, ale chudák, kterého si podmanila Egypťanka. Egypťanka, která, jak už víme, Egypťankou nebyla. Ale kdo by v propagandě řešil detaily.

Actium: ghosting uprostřed bitvy

Rozhodlo se 2. září roku 31 př. n. l. u mysu Actium na západním pobřeží Řecka. Octavianovo loďstvo vedl zkušený admirál Marcus Vipsanius Agrippa a jeho menší, obratnější lodě měly proti těžkým Antoniovým kolosům navrch. Kleopatra přitom ještě před bitvou radila stáhnout hlavní flotilu zpátky do Alexandrie.

Kleopatra a Antonius v romantické póze na přídi římské triéry – ilustrační nadsázka.

SPQR na plachtě je zkratka Senatus Populusque Romanus – „senát a lid římský“. Takové logo starověkého Říma: najdeš ho na nápisech, stavbách i na římských mincích (naposledy na ražbách Konstantina Velikého). A v dnešním Římě je pořád ve znaku města a třeba i na kanálových poklopech.

Sama velela šedesáti lodím v zadní části flotily. V nejkritičtější chvíli bitvy s nimi prorazila linii a s napnutými plachtami odplula. Antonius přestoupil na její loď a odplul s ní. Zamířili k mysu Tainaron na Peloponésu. Zbytek jeho loďstva se vzdal, později složily zbraně i jeho legie na pevnině.

Byl to útěk ze strachu, nebo předem domluvený plán, jak se s loďstvem vrátit do Alexandrie? Na tom se historici dodnes neshodnou. Pro Antoniovy vojáky to ale vyšlo nastejno: velitel zmizel a oni zůstali sami. Šéf je ghostnul v tu nejhorší možnou chvíli. Kdyby měli groupchat, vypadal by asi takhle:

„Kámo, kde je šéf?“

„Odplul.“

„Jak jako odplul?“

„Za ní.“

„Bro to jako vážně? WTF?“

Pro numismatiku tím Actium nekončí. Ještě se k němu v tomhle článku dvakrát vrátíme – jednou na Antoniových denárech pro legie, podruhé na Augustově zlatě.

Alexandrie, rok 30: konec

Následující rok se Octavianus vypravil do Egypta. Antoniovo vojsko se rozpadalo a 1. srpna 30 př. n. l. přišla zpráva, že se Kleopatra zabila. Antonius se probodl mečem. Zpráva ale byla falešná – Kleopatra žila a ukrývala se ve své hrobce. Umírajícího Antonia k ní přinesli a zemřel v jejím náručí.

Kleopatra se Octavianovi do rukou dostala, ale nechtěla, aby ji vedl ve svém triumfálním průvodu v Římě. Zemřela 10. nebo 12. srpna 30 př. n. l. ve věku 39 let. Slavné uštknutí hadem je ale spíš legenda než jistota: antické zprávy mluví i o jedu na jehle nebo v masti. Žádný had se nenašel, jen drobné vpichy na paži.

Kaisarionovi, Caesarovu synovi, bylo sedmnáct. Octavianus mu slíbil uznání, Kaisarion se vrátil – a koncem srpna ho Octavianus nechal popravit. Poradil mu to filozof Areios větou „Příliš mnoho Caesarů není dobré“, slovní hříčkou na verš z Homérovy Iliady o tom, že není dobré, když vládne příliš mnoho pánů.

Octavianus má poslední slovo – samozřejmě na minci

Než dostane slovo Octavianus, ještě jedna Antoniova ražba. Dochovaly se totiž i mince, které nechal Antonius razit na výplatu svých vojsk těsně před Actiem, v letech 32–31 př. n. l. Na líci je válečná loď s jeho jménem a úřadem triumvira, na rubu legijní orel mezi dvěma polními odznaky a označení konkrétní legie – například LEG XX. Každá legie tak měla „svůj“ denár. V podstatě merch, kterým se vyplácel žold – jen ta armáda pak u Actia prohrála. Do sbírky must-have.

Legionářský denár Marka Antonia LEG XX

Legionářský denár Marka Antonia, 32–31 př. n. l.: válečná loď a orel mezi polními odznaky, LEG XX.

Vítěz si nechal vyrazit vlastní verzi příběhu. Kolem roku 28 př. n. l. vznikl denár s Octavianovou hlavou a na rubu s krokodýlem a nápisem AEGVPTO CAPTA – „Egypt dobyt“. O Antoniovi ani o Kleopatře ani slovo. Krokodýl a dvě slova, víc není potřeba. Kdo vyhrál, pochopí i ten, kdo neumí latinsky. Později, už jako císař Augustus, nechal razit i zlaté mince s Apollónem a zkratkou ACT – připomínkou Actia. Kdo by zapomněl, má to ve zlatě.

Denár Octaviana AEGVPTO CAPTA s krokodýlem

Denár Octaviana, 28 př. n. l.: krokodýl a nápis AEGVPTO CAPTA.

Zlatý aureus Augusta s Apollónem a zkratkou ACT

Zlatý aureus Augusta, 15–13 př. n. l.: Apollón s lyrou a zkratka ACT – připomínka Actia.

Epilog: Antonius vrací úder – v rodokmenu

Kleopatra Seléna, dcera Kleopatry a Antonia, přežila. Vychovávala ji Octavia – ano, Antoniova ex, kterou její otec opustil. To by si v seriálu nikdo nedovolil napsat. Žena s nejnevděčnější rolí celého příběhu nakonec vychovala dceru své sokyně. Octavia jí také domluvila sňatek s králem Jubou II., za kterého se Seléna provdala roku 25 př. n. l. Spolu vládli v Mauretánii v severní Africe a na jejich mincích se objevuje i Selénin portrét s řeckým nápisem „královna Kleopatra“. Jméno Kleopatra se tak na mince vrátilo o generaci později.

Denár Juby II. a Kleopatry Seleny

Denár Juby II. z Mauretánie: na rubu Kleopatra Seléna s řeckým nápisem „královna Kleopatra“.

A teď slíbená Antonia mladší, dcera Antonia a Octavie. Jejím synem byl císař Claudius, vnukem císař Caligula a pravnukem císař Nero. Přeloženo do Antoniovy perspektivy: Claudius byl jeho vnuk, Caligula pravnuk a Nero prapravnuk. Claudius, Caligula, Nero – tři jména, která zná i ten, kdo z dějepisu prospal polovinu hodin. Tohle je ten twist z úvodu: muž, kterého Octavianus u Actia porazil a v propagandě udělal z ovládnutého chudáka, má mezi potomky tři římské císaře. Válku vyhrál Octavianus. Do rodokmenu císařů se ale nakonec dostal i Antonius. (Caligula má na blogu vlastní článek a je to kapitola sama pro sebe.)

Římské mince z našeho e-shopu

 

Co po Kleopatře a Antoniovi zůstalo

kleopatra-tetradrachma-portretVelká láska, nebo politické spojenectví? Nejspíš obojí – a kdo tvrdí, že ví přesně, kolik čeho, ten si vymýšlí. Většinu toho, co o vztahu Kleopatry a Antonia víme, sepsali autoři, kteří žili později a často stáli na straně vítěze.

Mince jsou v tom jiné. Neprozradí, co si myslel Antonius ani co cítila Kleopatra. Ukazují ale, jak se oba chtěli prezentovat: královna králů, vítěz nad Arménií, mladší bohyně. A proti tomu krokodýl, kterým Octavianus celou kapitolu zaklapl.

Kdyby sis celý příběh chtěl poskládat jen z mincí, docela by to šlo – od párové tetradrachmy až po Selénu na mincích Juby II. Kdo chce mít tu dobu doslova v ruce, najde ji v římských mincích. Drby se dají přikrášlit. Mince taky – ale u nich aspoň víme, kdo je razil a proč. Tak čau u dalšího drbu.

Miroslav Uďan

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet