Fridrich III. Saský

Portrét Fridricha III. Saského, zvaného MoudrýFridrich III. Saský, zvaný Moudrý (1463–1525), byl saský kurfiřt z ernestinské větve Wettinů, vládl v letech 1486–1525. Roku 1502 založil univerzitu ve Wittenbergu a chránil Martina Luthera. Za jeho vlády se v Sasku začaly ve velkém razit první tolary – guldengroše zvané klappmützentolary.

Život 17. ledna 1463, Torgau – 5. května 1525, Lochau (dnešní Annaburg)
Vláda Saský kurfiřt, 1486–1525
Dynastie Wettinové, ernestinská větev
Říšský úřad Generální místodržitel říše, jmenován římským králem Maxmiliánem I. roku 1507
Univerzita Wittenberg, založena roku 1502
Reformace Ochránce Martina Luthera; krátce před smrtí přijal večeři Páně podle evangelického obřadu
Ražby Schreckenbergery od roku 1498, společné saské guldengroše (klappmützentolary) od roku 1500, locumtenenstolary
Nástupce Bratr Jan Stálý

Historie

Fridrich se narodil 17. ledna 1463 v Torgau jako syn kurfiřta Arnošta Saského a Alžběty Bavorské. Lipským dělením roku 1485 se wettinské země rozdělily na ernestinskou a albertinskou část; Torgau se stalo jeho hlavním sídlem. Po otcově smrti roku 1486 získal ve 23 letech kurfiřtskou hodnost a kurfiřtské země, ostatní ernestinská území spravoval společně s bratrem Janem.

Na říšském sněmu v Kostnici jej 8. srpna 1507 jmenoval římský král Maxmilián I. generálním místodržitelem říše. Při volbě císaře roku 1519 patřil k hlavním prostředníkům mezi kurfiřty; sám korunu odmítl a zvolen byl Karel V., který podepsal volební kapitulaci z velké části sestavenou Fridrichem. Přídomek Moudrý se spojuje s touto opatrnou politikou a s tím, že se vyhýbal válkám.

Roku 1502 založil spolu s Johannem von Staupitz univerzitu ve Wittenbergu, zprvu zaměřenou na renesanční humanismus. Ve wittenberském zámeckém kostele vystavoval sbírku ostatků: soupis z roku 1518 uvádí 17 443 kusů, o dva roky později jich bylo přes 19 000.

Martin Luther přišel do Wittenbergu roku 1508 jako přednášející, roku 1512 se stal profesorem teologie. Po vystoupení s 95 tezemi proti odpustkům roku 1517 jej Fridrich chránil před papežem i císařem. Roku 1521 mu zajistil bezpečný průvod na říšský sněm do Wormsu a po vydání wormského ediktu nechal zinscenovat jeho přepadení na cestě a ukrýt ho na hradě Wartburg, kde Luther přeložil Nový zákon do němčiny. Osobně Luthera nikdy nepřijal a k reformaci se veřejně nepřihlásil.

Za německé selské války patřil k několika málo knížatům, kteří odmítali krvavé potlačení povstání a pokládali požadavky sedláků za oprávněné. Zemřel 5. května 1525 na zámku Lochau; krátce před smrtí přijal večeři Páně podle evangelického obřadu. Byl pohřben ve wittenberském zámeckém kostele. Kurfiřtem se po něm stal bratr Jan Stálý.

Mince Fridricha III. Saského

Bartgroš z roku 1492 byl první mincí saského mincovnictví s poprsím panovníka. Od roku 1498 se ze stříbra nově otevřených dolů na Schreckenbergu, kde vzniklo město Annaberg, razily schreckenbergery. Na líci nesou kurfiřtský štít držený andělem, proto se jim říkalo také andělské groše; jeden schreckenberger platil sedminu zlatého guldenu.

Lipský mincovní řád z roku 1500, vydaný s bratrem Janem, zahájil saskou tolarovou měnu. Od téhož roku se razily společné guldengroše Fridricha s vévody Albrechtem a Janem, později Janem a Jiřím, podle pokrývky hlavy na poprsích zvané klappmützentolary. Byly to první tolarové mince ražené ve větším množství.

Zvláštní skupinu tvoří locumtenenstolary a medailové ražby s Fridrichovým poprsím, jejichž opis končí slovy IMPERIQUE LOCUMTENENS GENERALIS – připomínají úřad místodržitele říše z roku 1507. Na rubu nesou orla s císařovým jménem a titulem. Razily se ve zlatě i ve stříbře, od dvojtolaru po groš, a kurfiřt je rozdával zejména na říšských sněmech.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet