Král

Král je panovnický titul spojený s výsostným právem ražby mincí, takzvaným mincovním regálem. Portréty a jména králů na mincích představují nejčastější numismatický motiv od antiky po současnost, přičemž královské ražby dokumentují politické, ekonomické a kulturní dějiny jednotlivých zemí.

Historie

Slovo král pochází ze slovanské adaptace jména Karla Velikého (Carolus-Karol-král), což dokládá vliv francké říše na formování slovanských států. V numismatickém kontextu se královský titul objevuje na mincích od 6. století př. n. l., kdy lýdský král Kroisos razil první zlaté a stříbrné mince s královským symbolem – lvem a býkem.

V českých zemích získal první královský titul Vratislav II. roku 1085, ale pouze osobně (ad personam). Jeho mince paradoxně nesou knížecí titul DVX, nikoli REX. Dědičný královský titul pro české panovníky zajistil až Přemysl Otakar I. roku 1198 Zlatou bulou sicilskou. Od té doby až do roku 1918 vládlo Českému království 36 králů, jejichž mince tvoří páteř české numismatiky.

Mincovní regál – výlučné právo krále razit mince – byl základním atributem suverenity. Břetislav I. (1034–1055) jako první český panovník centralizoval mincovnictví a zakázal ražbu bez knížecího povolení. Trest za neoprávněnou ražbu byl drastický – useknutí ruky a konfiskace majetku. Karel IV. kodifikoval mincovní regál v Maiestas Carolina, kde stanovil, že pouze král může povolit ražbu a určovat obsah drahého kovu.

Zobrazení krále na mincích prošlo vývojem od symbolických po realistické. Raně středověké denáry zobrazovaly schematickou královskou hlavu s korunou. Václav II. zavedl na pražských groších heraldické zobrazení – českého lva jako symbol královské moci. První realistický portrét českého krále vytvořil Jáchymovský mistr na tolarech Ferdinanda I. (1526).

Titulaturu na mincích regulovaly přísné protokolární předpisy. Základní formule zněla: N. DEI GRATIA REX BOHEMIAE (N. z Boží milosti král český). Habsburkové přidávali dlouhé řady titulů – Ferdinand III. používal 24 titulů včetně "král Jeruzalémský" či "hrabě Tyrolský". Tato titulaturu musela být přesná, jinak hrozilo diplomatické napětí.

Posledním českým králem byl Karel I. (1916–1918), který se však nenechal korunovat. Jeho vzácné mince s titulem "Karel I., císař rakouský, král český" patří k nejvzácnějším ražbám monarchie. Po vzniku republiky 1918 nahradil královské symboly republikánský lev a alegorie Republiky.

Královské mincovní právo a jeho projevy

Král vykonával mincovní regál prostřednictvím mincmistrů, které jmenoval a kontroloval. Mincmistr skládal přísahu věrnosti a finanční kauci. Za padělání nebo znehodnocování mincí odpovídal osobně – Mikuláš Kozel, mincmistr Václava IV., byl roku 1405 upálen za snižování ryzosti grošů.

Významným projevem královské moci bylo právo renovatio monetae – pravidelná výměna mincí s nuceným kurzem. Přemyslovští králové vyhlašovali obnovu mince každé 2–3 roky, přičemž si ponechávali 10–20 procent jako ražebné. Tento systém zrušil až Václav II. zavedením stabilního pražského groše.

Králové udělovali mincovní práva také městům a církevním institucím, ale s omezeními. Kutná Hora směla razit pouze z královského stříbra, pražský biskup pouze drobné mince. Porušení královského monopolu se tvrdě trestalo – město Domažlice přišlo o městská práva za neoprávněnou ražbu grošů roku 1384.

Speciální kategorií byly korunovační ražby – mince a medaile vydávané při nástupu krále. Tyto prestižní emise demonstrovaly legitimitu a moc nového panovníka. Korunovační desetidukát Rudolfa II. z roku 1575 váží 35 gramů zlata a patří k vrcholům českého mincovního umění.

Zajímavosti

• Jediným českým králem, který nikdy nerazil mince se svým jménem, byl Ludvík Jagellonský (1516–1526) – zemřel v 20 letech před zahájením ražby
• Titul "král mincí" neoficiálně nosí americký Double Eagle – zlatá dvacetidolarovka považovaná za nejkrásnější minci světa
• Český král Jan Lucemburský razil mince ve 14 různých mincovnách od Lucemburku po Wrocław – rekord mezi českými panovníky
• Nápis REX na minci automaticky zvyšuje její sběratelskou hodnotu o 20–30 procent oproti knížecím ražbám
• Poslední mince s portrétem krále v Československu byla pamětní stříbrná desetikoruna T. G. Masaryka z roku 1928 s neoficiálním titulem "král-osvoboditel"