Olešnická mincovna
Olešnická mincovna pracovala ve slezské Olešnici (Oleśnica, Oels), sídle Olešnického knížectví. Razila od doby hlohovského knížete Jindřicha III., dukáty a groše s letopočtem od roku 1513, za Württemberků hlavně drobné stříbro. Činnost definitivně skončila roku 1717 za knížete Karla Bedřicha.
| Poloha | Oleśnica, Dolnoslezské vojvodství, Polsko |
|---|---|
| První ražby | kvartníky a haléře Jindřicha III. Hlohovského (1273–1309) |
| Dukáty a groše s letopočtem | od roku 1513, Karel I. Minstrberský |
| Ražba pro Fridricha Falckého | 24krejcar 1620–1621, 48krejcar 1621 |
| Konec ražby | 1717 |
Historie
Olešnické knížectví vzniklo roku 1312 dělením Hlohovského knížectví. Kníže Konrád I. ho roku 1329 přijal v léno od české koruny a od roku 1526 tak byli jeho lenními pány Habsburkové jako čeští králové. Do roku 1492 vládla v Olešnici hlohovská větev slezských Piastovců, v letech 1495–1647 minstrberská větev pánů z Poděbrad, potomci krále Jiřího z Poděbrad.
Roku 1649 získal knížectví sňatkem s dědičkou posledního olešnického Poděbrada Silvius I. Nimrod z rodu Württemberků; jako náhradu musel císaři Ferdinandovi III. postoupit moravské panství Jevišovice. Po první slezské válce přešla roku 1742 lenní svrchovanost na Prusko, roku 1792 připadlo knížectví Welfům z Brunšviku a roku 1884 zaniklo.
Ražba v Olešnici
Nejstarší olešnické mince jsou kvartníky a haléře hlohovského knížete Jindřicha III. Za Karla I. Minstrberského začala roku 1513 ražba dukátů a grošů s letopočty a zlato se v Olešnici razilo až do konce 16. století. Karel II. Minstrberský (1587–1617) přidal tolary, půltolary, čtvrttolary, trojkrejcary, krejcary a grešle. Za zimního krále Fridricha Falckého zde mincmistr J. Tuchmann razil 24krejcary a 48krejcar a roku 1621 i 30krejcar slezských stavů.
Na obrázku je šestikrejcar knížete Silvia II. Fridricha z roku 1674: na líci jeho poprsí v brnění s hodnotou VI pod ním, na rubu slezská orlice s půlměsícem na hrudi. Iniciály po stranách orlice patří mincmistrovi Samuelu Pfahlerovi, který v Olešnici působil v letech 1674–1678. Za Kristiána Oldřicha vznikaly v letech 1697–1704 trojkrejcary, krejcary, půlkrejcary a grešle. Mincovna byla v letech 1711–1712 dočasně uzavřena, protože razila císařem nepovolené trojkrejcary a šestikrejcary. Karel Bedřich pak razil už jen tolary, které se nevyplácely, a roku 1717 ražba v Olešnici skončila.