Řím

Řím jako centrum papežského státu byl po staletí sídlem jedné z nejvýznamnějších mincoven Evropy, která produkovala mince mimořádné umělecké hodnoty a historického významu. Tato papežská mincovna, fungující od raného středověku až do současnosti, vytvořila jedinečné numismatické dědictví dokumentující nejen ekonomickou, ale i duchovní a uměleckou historii křesťanské Evropy.

Historie

Historie římské papežské mincovny začíná v 8. století, kdy papeži získali světskou moc nad Římem a okolím. První papežské mince razil Hadrián I. (772-795) podle karolínského vzoru. Tyto rané ražby nesly papežský monogram a křesťanské symboly, což je odlišovalo od císařských mincí. Mincovna sídlila v Lateránském paláci, později byla přesunuta na různá místa ve Vatikánu.

Ve středověku získala papežská mincovna mimořádný význam. Od 10. století razila zlaté, stříbrné a měděné mince s portréty papežů, apoštolů Petra a Pavla nebo kristologickými motivy. Za Inocence III. (1198-1216) byly zavedeny grossi podle vzoru benátských mincí, které se staly důležitou obchodní měnou ve střední Itálii. Papežské mince byly uznávány pro vysokou ryzost a umělecké provedení.

Renesance přinesla zlatý věk papežské numismatiky. Julius II. (1503-1513) pozval do Říma nejlepší italské rytce a medailéry. Benvenuto Cellini vytvořil razidla pro Klementa VII., která jsou považována za vrchol renesančního medailérství. Pavel III. (1534-1549) zavedl skudo - stříbrnou minci, která se stala základní měnou papežského státu na tři století.

V 16. století byla papežská mincovna reorganizována podle vzoru ostatních evropských mincoven. Sixtus V. (1585-1590) vybudoval novou mincovnu v paláci u Ponte Sisto, vybavenou nejmodernějšími stroji. Zavedl systematickou ražbu pamětních medailí k významným událostem - jubileím, kanonizacím, stavbě bazilik. Tyto papežské medaile se staly vyhledávanými sběratelskými předměty.

Barokní období znamenalo technickou i uměleckou inovaci. Urban VIII. (1623-1644) pozval do Říma Gianlorenza Berniniho, který navrhl několik medailí. Alessandro VII. (1655-1667) zavedl ražbu velkých stříbrných piastrů s komplexními alegorickými výjevy. Mincovna razila také svatopetrský haléř - speciální mince rozdávané poutníkům.

Napoleonská éra přinesla dočasný konec papežské ražby. V letech 1798-1799 a 1809-1814 byla Římská republika a později součástí Francouzského císařství. Po návratu Pia VII. byla mincovna obnovena, ale finanční problémy vedly k ražbě mincí s nižším obsahem drahého kovu. Gregory XVI. (1831-1846) provedl měnovou reformu a zavedl decimální systém podle francouzského vzoru.

Sjednocení Itálie roku 1870 znamenalo konec světské moci papežů a papežského státu. Vatikánská mincovna byla uzavřena. Lateránskou smlouvou z roku 1929 získal Vatikán právo razit vlastní mince. Nová vatikánská mincovna zahájila činnost ražbou liry podle italského standardu. Od roku 2002 razí vatikánské euro, které patří k nejvzácnějším a nejvyhledávanějším euromincím.

Významné ražby a umělecký přínos

Papežské dukáty ražené od 13. století patřily k nejkvalitnějším zlatým mincím Evropy. Obsahovaly 3,5 gramu zlata o ryzosti 986/1000. Na averzu nesly papežský portrét nebo klíče sv. Petra, na reverzu Krista nebo svaté. Zvláště ceněné jsou dukáty Bonifáce VIII. s motivem jubilea roku 1300.

Stříbrné giulio zavedené Juliem II. se staly vzorem pro ostatní italské státy. Tyto mince o hmotnosti 3,8 gramu nesly mistrovské portréty papežů od předních rytců jako Caradosso nebo Francesco Francia. Technická kvalita ražby předčila většinu evropských mincoven. Testony Pavla III. s portrétem od Celliniho patří k vrcholům portrétního umění.

Papežské medaile představují samostatnou kapitolu. Každoročně od 16. století vydávala mincovna annuální medaile připomínající významné události pontifikátu. Sbírka papežských medailí ve Vatikánu čítá přes 20 000 kusů a představuje unikátní historický archiv. Medaile k svatým rokům jsou dodnes vyhledávanými sběratelskými předměty.

Zajímavosti

• Papežská mincovna razila jediné mince s hebrejským nápisem v křesťanské Evropě - židovské ghetto v Římě mělo vlastní značené mince
• Při konkláve byly raženy speciální sedisvakantní mince s nápisem "Sede Vacante" během uprázdnění papežského stolce
• Vatikánské 2 euro z roku 2002 má hodnotu přes 100 euro kvůli nákladu pouhých 71 000 kusů
• Celliniho razidla ukradená z papežské mincovny v 1527 během Sacco di Roma nebyla nikdy nalezena
• Pius IX. razil nejtěžší papežskou minci - stříbrný 5 scudi z roku 1854 vážil 135 gramů
• Moderní vatikánská mincovna razí ročně pouze 1 milion euromincí, což je nejmenší produkce v eurozóně