Koruna

Koruna je významná evropská měnová jednotka a typ mince, která má v numismatice a peněžním oběhu bohatou historii sahající do středověku. Název je odvozen od latinského slova "corona" (koruna), neboť původní zlaté mince nesly vyobrazení panovnické koruny nebo korunovaného panovníka. V současnosti se označení "koruna" používá pro oficiální měny několika evropských zemí včetně České republiky (česká koruna, CZK), Dánska (dánská koruna, DKK), Norska (norská koruna, NOK) a dalších. Z numismatického hlediska představují koruny důležitou skupinu mincí s historickým, kulturním i investičním významem.

Historie

Historie koruny jako měnové jednotky a mince začíná ve středověké Evropě, kdy roku 1266 anglický král Jindřich III. zavedl zlatou minci zvanou penny gold, která byla předchůdcem pozdější koruny. Skutečný počátek korunových mincí však přišel s francouzským králem Filipem IV., který v roce 1296 zavedl minci "écu à la couronne" (štít s korunou). Zásadní význam pro rozšíření konceptu koruny měla zlatá mince corona představená anglickým králem Edwardem III. kolem roku 1350, která se stala vzorem pro mnoho evropských zemí. V 16. století se objevil termín crown pro anglickou stříbrnou minci o hodnotě pěti šilinků. V 19. století, v rámci snah o měnovou standardizaci, vznikla v roce 1857 rakousko-uherská koruna jako součást decimální měnové reformy, která nahradila předchozí zlaté a stříbrné tolary. Po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 převzalo několik nástupnických států včetně Československa korunu jako svou měnovou jednotku. Československá koruna byla zavedena v roce 1919 a po rozdělení republiky pokračuje jako česká koruna od roku 1993. Ve Skandinávii byla koruna zavedena v roce 1873 v rámci Skandinávské měnové unie, která sjednotila měny Dánska, Švédska a Norska. Ačkoli unie zanikla během první světové války, všechny tři země si korunu jako svou měnu zachovaly dodnes.

Z numismatického hlediska existuje několik významných typů korunových mincí, které mají velký sběratelský i investiční význam. Zlatá koruna (Gold Crown) byla historicky významnou evropskou mincí, která obsahovala přibližně 7,7 gramu zlata o ryzosti 22 karátů. Svatováclavský dukát, ražený v Československu od roku 1923, není sice oficiálně nazýván korunou, ale tematicky i historicky je s tradicí korunových mincí spojen. Anglická crown byla velká stříbrná mince o hodnotě 5 šilinků (později 25 pencí), ražená od 16. století do konce 20. století, nyní vydávaná pouze jako pamětní mince. Rakousko-uherská koruna existovala jak ve zlatém provedení (10, 20 a 100 korun), tak ve stříbrném (1 a 5 korun) a byla předchůdcem československé koruny. Z moderních ražeb mají investiční i sběratelský význam pamětní mince vydávané národními bankami v korunových nominálech (typicky 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000 a 10000 korun), často z drahých kovů, které připomínají významné historické události, osobnosti nebo výročí.

Význam pro investory a sběratele

Pro numismatické sběratele představují korunové mince významnou oblast zájmu s bohatou historickou tradicí sahající několik staletí zpět. Zvláště vyhledávané jsou zlaté koruny z období Rakouska-Uherska, které kombinují historickou hodnotu s hodnotou obsaženého drahého kovu. Pro investory jsou zajímavé především zlaté investiční mince s korunovým motivem nebo nominální hodnotou v korunách, jako jsou rakouské 100koruny (reedice historických mincí) nebo české pamětní mince z drahých kovů. Tyto mince často získávají sběratelskou prémii nad hodnotu obsaženého kovu, což může zvyšovat potenciál jejich zhodnocení.

Příklady

Mezi nejvýznamnější příklady korunových mincí patří rakousko-uherská zlatá 100koruna (1908) s portrétem Františka Josefa I., která obsahuje 30,49 gramu ryzího zlata a je dodnes populární investiční mincí. Česká zlatá mince 10000 Kč ze série "Hrady" nebo "Městské památkové rezervace" představuje moderní investiční a sběratelský předmět s nominální hodnotou v korunách. Britská crown (5 šilinků) s portrétem královny Viktorie je klasický sběratelský kus. Skandinávské zlaté koruny ražené v období Skandinávské měnové unie (1873-1914) patří mezi ceněné historické mince.

Zajímavosti

• Navzdory zavedení eura v mnoha evropských zemích si skandinávské státy a Česká republika zachovaly své tradiční korunové měny, což odráží silnou historickou a kulturní identitu spojenou s touto měnovou jednotkou.
• Rakouská mincovna dodnes vydává reedice populárních zlatých korun z období Rakouska-Uherska, které jsou oblíbené mezi investory a sběrateli pro svůj historický design a garantovaný obsah zlata.
• Česká koruna je jedinou měnou na světě, jejíž bankovky nesou vyobrazení ženy (Ema Destinnová na bankovce 2000 Kč) na přední straně, zatímco muži jsou vyobrazeni na zadní straně.
• Svatováclavská koruna, součást českých korunovačních klenotů, sice není mincí, ale její vyobrazení se objevuje na mnoha českých pamětních mincích a je symbolicky spojeno s českým měnovým systémem.
• Slovo "koruna" se v různých formách používá i v neevropských jazycích pro označení mincí, například hebrejský keter (כתר) nebo arabský kuruš (قروش), což dokládá kulturní vliv evropského mincovnictví.