Korunové období

1 korunaKorunové období je etapa středoevropského mincovnictví, která začala měnovou reformou roku 1892 zavedením rakousko-uherské koruny (1 zlatý = 2 koruny) a pokračovala i po vzniku Československa. Pro sběratele zahrnuje zejména mince a bankovky s nominály v korunách a haléřích.

Začátek měnová reforma 2. srpna 1892
Jednotka koruna = 100 haléřů (uherská koruna = 100 fillérů)
Přepočet 1 zlatý rakouské měny = 2 koruny
Měnový kov zlato – z 1 kg ryzího zlata 3 280 korun
Rakouská koruna stříbro, 5,000 g, ryzost 835/1000
Mincovny Vídeň (rakouské mince), Kremnice (uherské mince)
Československá koruna od roku 1919
Konec společné měny 8. února 1993 – rozdělení na korunu českou a slovenskou

Historie

Za počátek korunového období se považuje měnová reforma v habsburské monarchii zavedená zákonem z 2. srpna 1892. Rakousko-Uhersko nahradilo dosavadní stříbrnou zlatkovou měnu korunou, která se v rakouské části dělila na 100 haléřů a v uherské na 100 fillérů. Jeden zlatý rakouské měny se přepočítával na dvě koruny, takže ceny, mzdy i účetnictví šlo převést jednoduchým zdvojnásobením. Stříbrná koruna vstoupila do oběhu 16. května 1893.

Na rozdíl od předchozí měny byla koruna založena na zlatu: z jednoho kilogramu ryzího zlata se razilo 3 280 korun. Ve zlatě o ryzosti 900/1000 vznikaly mince 10, 20 a 100 korun. Stříbrné byly koruna, dvoukoruna a pětikoruna, drobné nominály 10 a 20 haléřů se razily z niklu a 1 a 2 haléře z bronzu. Rakouské mince razila jen vídeňská mincovna, uherské Kremnice. Na lícní straně nesly portrét Františka Josefa I.; k 60. výročí jeho nástupu na trůn vyšla roku 1908 jubilejní koruna.

V letech 1917–1918 se v rakouské části razily už jen 2 a 20 haléřů. Po rozpadu monarchie zavedlo Československo vlastní měnu zákonem z 25. února 1919; mezi 3. a 19. březnem 1919 se rakousko-uherské bankovky na jeho území okolkovaly a staly se z nich první platidla československé koruny. První československé mince, 20 a 50 haléřů s letopočtem 1921, šly do oběhu v únoru 1922 a mince 1 koruna z mědiniklu podle návrhu Otakara Španiela platila od 31. května 1922.

Za druhé světové války měl Slovenský štát vlastní slovenskou korunu a v Protektorátu Čechy a Morava obíhala protektorátní koruna. Platnost československé koruny byla obnovena roku 1945 a 1. listopadu 1945 proběhla měnová reforma. Další měnová reforma 1. června 1953 zavedla nová platidla, koruna však zůstala jednotkou. Po rozdělení státu skončila společná měna 8. února 1993, kdy se československá koruna v poměru 1 : 1 rozdělila na korunu českou a slovenskou.

Mince korunového období

Mince rakousko-uherské etapy se poznají podle nominálů v korunách a haléřích (v uherské části fillérech) a podle portrétu a titulatury Františka Josefa I. Uherské ražby mají maďarské opisy a na všech kovech značku kremnické mincovny K. B.

V československé etapě se měnily materiály i podoba mincí podle hospodářských poměrů. Koruna se razila z mědiniklu, po roce 1945 nejprve opět z mědiniklu a od roku 1947 z hliníku. Hliníková koruna ročníku 1947 patří k nejvzácnějším československým mincím. Od roku 1957 se razila koruna z hliníkového bronzu podle návrhu Marie Uchytilové-Kučové; obíhala nepřetržitě do roku 1992 a byla nejdéle obíhající československou mincí.

 
Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet