Marie Terezie

Marie Terezie (1717–1780), rakouská arcivévodkyně, česká a uherská královna a jediná vládnoucí žena na českém trůnu, byla významnou panovnicí a reformátorkou, jejíž vláda zásadně ovlivnila vývoj středoevropského prostoru. Z numismatického hlediska je nejznámější díky svému tolaru, známému jako tereziánský tolar (MTT), který se stal jednou z nejúspěšnějších obchodních mincí v historii a je jako jediná historická mince dodnes ražen s původním letopočtem 1780 pro obchodní účely v mimoevropských zemích.

Historie

Marie Terezie se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera císaře Karla VI. Na trůn nastoupila v roce 1740 po smrti svého otce na základě Pragmatické sankce, která umožnila dědičné nástupnictví v ženské linii. Ihned po nástupu musela čelit válce o rakouské dědictví (1740–1748), během níž přišla o Slezsko ve prospěch Pruska. Přes počáteční obtíže se jí podařilo stabilizovat svou vládu a zahájit rozsáhlé reformy státní správy, armády, školství a hospodářství. Společně se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským, který byl zvolen římským císařem, založila habsbursko-lotrinskou dynastii. Za její vlády došlo k výrazné centralizaci a modernizaci habsburské monarchie, což položilo základy pro vznik moderního státu. Marie Terezie zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni a byla pohřbena po boku svého manžela v kapucínské hrobce.

V oblasti mincovnictví zavedla Marie Terezie několik zásadních reforem, které modernizovaly a stabilizovaly měnový systém monarchie. Vrcholem jejího mincovního díla byl tereziánský tolar, ražený od roku 1741, který se postupně stal jednou z nejvýznamnějších mezinárodních obchodních mincí. Jeho definitivní podoba, s letopočtem 1780 (rok úmrtí Marie Terezie), se stala standardem pro obchod zejména v Levantě, severní Africe a východní Asii. Na aversu tolaru je portrét panovnice jako vdovy s vdovským závojem, na reversu dvouhlavý říšský orel s rakouským znakem. Tolar má průměr přibližně 40 mm, hmotnost 28,0668 g a ryzost stříbra 833/1000. Kromě tolaru Marie Terezie zavedla v roce 1750 konvenční měnu, která stanovila, že z jedné kolínské hřivny stříbra (233,89 g) se razí 10 tolarů nebo 20 zlatníků, což přispělo ke stabilizaci hodnoty stříbrných mincí. V roce 1762 zavedla jako doplněk ke kovovým mincím první papírové bankocetle, což byl počátek papírových peněz v habsburské monarchii. Za její vlády byly v provozu mincovny ve Vídni, Kremnici, Karlsburgu (Alba Iulia), Praze, Miláně a dalších městech monarchie, přičemž každá z nich používala své specifické značky.

Význam pro investory a sběratele

Tereziánské tolary patří mezi nejznámější a nejoblíbenější historické mince ve světovém měřítku. Pro sběratele představují atraktivní objekt díky své historické významnosti, uměleckému zpracování i bohaté historii. Obzvláště ceněné jsou původní ražby z období 1741–1780, oproti pozdějším reražbám, které pokračovaly i po smrti panovnice. Pro investory mají tereziánské tolary dvojí hodnotu – obsahují relativně vysoké množství stříbra (přibližně 23,4 g čistého kovu) a zároveň mají významnou numismatickou prémii, která zvyšuje jejich hodnotu nad cenu obsaženého kovu. Tereziánské tolary jsou také vhodnou vstupní investicí pro začínající sběratele historických mincí, jelikož jsou poměrně dostupné a mají stabilní tržní hodnotu.

Příklady

Nejvýznamnější mince ražené za vlády Marie Terezie:

• Tereziánský tolar (MTT) – nejslavnější a nejdéle používaná mince habsburské monarchie
• Dukát – zlatá mince vysoké ryzosti (986/1000) s portrétem panovnice
• Souverain d'or – těžší zlatá mince zavedená pro mezinárodní obchod
• Konvenční zlatník (florén) – stříbrná mince v hodnotě 1/2 tolaru
• Krejcar a jeho násobky (3, 6, 7, 10, 15, 20 krejcarů) – běžné oběžné mince

Zajímavosti

• Tereziánský tolar byl tak oblíben v arabském světě, že se stal standardním platidlem v mnoha zemích Blízkého východu a severní Afriky až do 20. století. V některých oblastech Etiopie a Jemenu byl používán jako platidlo ještě v 70. letech 20. století.
• Přestože Marie Terezie zemřela v roce 1780, její tolary jsou dodnes raženy vídeňskou mincovnou s tímto letopočtem. Odhaduje se, že celkově bylo vyraženo přes 800 milionů kusů těchto mincí.
• V Etiopii byl tereziánský tolar nazýván "Maria" nebo "talari" a stal se základem pro místní měnový systém. Jeho hodnota se určovala podle zvuku, který vydával při dopadu na tvrdý povrch.
• Za vlády Marie Terezie došlo k prvnímu číslování bankovek v Evropě, což mělo zabránit padělání nově zavedených papírových peněz.