Marie Terezie

Marie Terezie (1717-1780) byla česká a uherská královna a od roku 1745 císařovna Svaté říše římské, jejíž čtyřicetileté panování představovalo éru zásadních reforem včetně vytvoření konvenčního měnového systému. Tato jediná žena vládnoucí habsburským zemím zavedla legendární tereziánský tolar, který se stal nejrozšířenější obchodní mincí světa a dodnes se razí s neměnným letopočtem 1780.

Historie

Marie Terezie se narodila 13. května 1717 ve Vídni jako nejstarší dcera císaře Karla VI. a Alžběty Kristýny Brunšvicko-Wolfenbüttelské. Její nástup na trůn umožnila pragmatická sankce z roku 1713, která poprvé v habsburské historii připouštěla ženskou posloupnost. Po náhlé smrti otce 20. října 1740 se třiadvacetiletá arcivévodkyně ujala vlády nad rozsáhlou monarchií v kritické situaci.

Nástupnická práva Marie Terezie byla okamžitě zpochybněna. Bavorský kurfiřt Karel Albrecht si nárokoval české a rakouské země jako manžel neteře Karla VI. Pruský král Fridrich II. Veliký využil situace a v prosinci 1740 obsadil Slezsko. Saský kurfiřt August III. a Španělsko rovněž vznesli územní požadavky. Začala válka o rakouské dědictví (1740-1748), která ohrozila samotnou existenci monarchie.

V kritickém roce 1741 vtrhla bavorsko-francouzská armáda do Čech a Karel Albrecht se nechal v Praze korunovat českým králem. Marie Terezie musela uprchnout do Uher, kde na bratislavském sněmu přednesla dramatickou prosbu o pomoc s malým synem Josefem v náručí. Maďarská šlechta ji nadšeně podpořila výkřikem "Vitam et sanguinem pro rege nostro!" Uherská armáda pomohla vytlačit nepřátele z českých zemí.

Po osmi letech válek zachránila Marie Terezie integritu monarchie, musela však definitivně postoupit Slezsko Prusku a některá italská území. Cášský mír z roku 1748 potvrdil její nástupnická práva a její manžel František Štěpán Lotrinský byl roku 1745 zvolen římským císařem. Ztráta bohatého Slezska motivovala panovnici k rozsáhlým reformám směřujícím k modernizaci státu.

Reformní dílo Marie Terezie bylo monumentální. Vytvořila centralizovanou státní správu s novými úřady (Directorium, Státní rada), reformovala armádu podle pruského vzoru, zavedla všeobecnou školní docházku (1774), omezila robotní povinnosti, podporovala manufaktury. Náboženská politika byla konzervativní - zrušila jezuitský řád (1773) ale zachovala katolicismus jako jediné povolené náboženství.

Sedmiletá válka (1756-1763) představovala pokus Marie Terezie o znovuzískání Slezska. Diplomatická revoluce spojila Rakousko s tradičním nepřítelem Francií, ale přes počáteční úspěchy skončila válka neúspěchem. Hubertusburský mír potvrdil status quo. Panovnice se poté soustředila na vnitřní konsolidaci a ekonomický rozvoj, včetně zásadní měnové reformy.

Osobní život Marie Terezie byl naplněn mateřstvím - porodila 16 dětí, z nichž 10 přežilo dospělost. Nejznámější byly Marie Antoinetta (francouzská královna) a Josef II. (spoluvládce od 1765). Po smrti milovaného manžela v roce 1765 nosila až do smrti černé šaty. Zemřela 29. listopadu 1780 ve Vídni na zápal plic, zanechávajíc stabilizovanou a modernizovanou monarchii.

Mincovnictví a měnová reforma

Zásadním přínosem Marie Terezie bylo zavedení konvenčního měnového systému v roce 1753. Vídeňská mincovní konvence sjednotila chaotický měnový systém střední Evropy. Základem se stala kolínská hřivna čistého stříbra (233,855 g), ze které se razilo 10 konvenčních tolarů. Nový systém stanovil: 1 tolar = 2 zlatníky = 120 krejcarů, 1 dukát = 4,5 zlatníku.

Tereziánský tolar vážil 28,0668 gramů při ryzosti 833,3/1000 (obsah čistého stříbra 23,389 g). Marie Terezie nařídila razit tyto mince ve všech hlavních mincovnách monarchie: Vídeň, Praha, Kremnice, Hall, Štýrský Hradec, Karlovec, Milán, Antverpy, Brusel. Kvalita ražby byla přísně kontrolována, což zajistilo důvěru v novou měnu.

Drobné mincovnictví za Marie Terezie prošlo významnými změnami. Od roku 1751 byly zrušeny staré nominály a zavedeny nové: 17krejcar, 7krejcar (groešle), 3krejcar (grešle), krejcar. Vzhledem k nedostatku stříbra byly drobné mince raženy z mědi nebo nízkoprocentní stříbrné slitiny. V roce 1762 zavedla císařovna první papírové peníze v monarchii - bankocetle (bankovní cedulky).

Legendární tolar Marie Terezie s letopočtem 1780 se stal nejúspěšnější obchodní mincí historie. Po její smrti se nadále razil s neměnným datem a vzhledem, stal se mezinárodně akceptovaným platidlem od Afriky po Arábii. Dodnes Austrian Mint razí tyto "levantské tolary" pro sběratele a investory - celkem bylo vyraženo přes 800 milionů kusů.

Zajímavosti

• Marie Terezie byla korunována v Praze 12. května 1743 jako poslední česká královna korunovaná svatováclavskou korunou
• Její výrok "Jsem chudá královna, ale bohatá matka" se stal legendárním
• Tereziánský tolar byl oficiálním platidlem v Etiopii až do roku 1945
• Císařovna osobně kontrolovala ražbu mincí a trvala na svém realistickém portrétu včetně dvojité brady
• Zlaté medaile s jejím portrétem se dodnes používají jako svatební dar v bývalé monarchii
• Marie Terezie zavedla první loterii v habsburských zemích k financování fortifikací