Stavovské mince

Stavovské mince byly oběžné mince ražené v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za stavovského povstání v letech 1618-20, výjimečně i ve 30. letech 17. století (Slezsko). Ještě za svého panování nechal císař Matyáš (1611-19) v roce 1617 korunovat panovníka katolíka Ferdinanda II. Štýrského (1619-37) za českého krále, což se stalo záminkou k otevřenému odporu českých stavů.

Historie

Stavovské povstání vypuklo 23. května 1618 defenestrací dvou místodržících a písaře z oken Pražského hradu, což zahájilo období přímé konfrontace mezi českými stavy a habsburskou mocí. Direktorium (po 10 zástupců z každého stavu) převzalo vládu a Matyáš byl nemocný, situaci již nezvládal. Po jeho smrti 20. března 1619 Ferdinand II. potvrdil stavum privilegia i náboženskou svobodu značenou majestátem Rudolfa II. (1576-1611), byl však jako český král odmítnut. Na stavovském sněmu dne 23. června 1619 došlo k jednání o dalším postupu a nakonec byl zvolen za českého krále Fridrich Falcký (1619-20), který byl 4. listopadu 1619 slavnostně korunován. Tento panovník však nebyl schopen zvládnout složitou politickou i hospodářskou situaci své nové země. Porážka na Bílé hoře 8. listopadu 1620 ukončila stavovské povstání a Fridrich Falcký rychle opustil zemi. Po ztrátě ostatních dědičných zemí u rodné Falce zemřel roku 1623 v Mohuti jako "zimní král".

Stavovské mince představovaly praktickou nutnost pro fungování ekonomiky v období politické nestability. Nový mincovní řád byl vydán dne 28. června 1619 a zavedl novou soustavu domácích platidel. Byly zrušeny bílé a malé groše a nahradila je měna krejcarová s přesně stanovenými hmotnostními standardy. Základní nominály stavovských mincí zahrnovaly tolary (29,22 g), 24-krejcary (7,974 g), 12-krejcary (4,666 g), 3-krejcary (1,438 g), krejcary (0,652 g), bílé peníze (0,353 g) a malé peníze (0,306 g). Všechny tyto mince měly přesně stanovené parametry ryzosti od 888/1000 pro tolary až po 112/1000 pro malé peníze. Charakteristické nápisy stavovských mincí obsahovaly české označení "IVA" s opisem MONETA REGNI BOHEMIAE (mince království Českého) a korunu s opisem IN DEO FORTITUDO (V Bohu je síla). Moravští stavové razili podobné mince jako čeští stavové - 24-krejcar, 12-krejcar a 3-krejcar, zatímco slezské stavové měli vlastní systém. Po porážce na Bílé hoře byly stavovské mince staženy z oběhu na základě nařízení Ferdinanda II. ze dne 5. prosince 1620, čímž skončila tato významná epizoda českého mincovnictví.

Zajímavosti

• Zimní král Fridrich Falcký vládl v Čechách pouze jeden rok, ale stihl zavést vlastní měnový systém
• Nápis "IN DEO FORTITUDO" (V Bohu je síla) odráží náboženskou motivaci stavovského povstání
• Defenestrace 23. května 1618 vedla k vytvoření nezávislé české měny na následující dva roky
• Stavovské mince z Vratislavi razily 3-dukáty, dukáty, 2-tolary, tolary a 3-krejcary až do roku 1635
• Stažení z oběhu v roce 1620 činí ze stavovských mincí vzácné numismatické památky